


Evropská unie by měla projednat možnost dočasného omezení některých hlasovacích práv budoucích členů unie a zavedení dalších záruk dodržování zásad právního státu. Vyplývá to ze společného dokumentu Německa, Francie, Nizozemska, Belgie a Lucemburska, do něhož nahlédla agentura Reuters.

Pětice zemí se snaží prosadit, aby si EU vypracovala silnější záruky vůči budoucím členským zemím. Důvodem jsou částečně předchozí zkušenosti s „úpadkem demokracie v Maďarsku za vlády premiéra Viktora Orbána“.
Státy unie diskutují o změně pravidel pro nové členy zejména ve spojení s deklarovaným záměrem Černé Hory připojit se k EU v roce 2028. Mezi další státy, které usilují o posun v přístupových jednáních, patří Albánie, Ukrajina a Moldavsko.
Dokument pěti zemí nastínil možné varianty, které by mohly být zakotveny v budoucích přístupových smlouvách. Mezi ně patří nové monitorovací mechanismy a ochranné doložky, které by umožnily přijmout opatření v případě závažného úpadku v oblastech, jako je demokracie a svoboda médií.
"EU by měla vést diskusi o možnosti dočasného, přechodného omezení hlasovacích práv nových členských států, zejména v těch oblastech, kde je požadována jednomyslnost," stojí v prohlášení. Mezi otázky, ve kterých je vyžadována shoda všech unijních států, patří například rozhodnutí o rozšíření EU, zahraniční politika unie a rozpočet.



Ve středu 22. července to bude rok, co zemřel Temný princ Ozzy Osbourne. Zpěvák trpěl Parkinsonovou chorobou a nádorem páteře. Svět ho znal hlavně jako frontmana metalové skupiny Black Sabbath, ale úspěšný byl i v sólové kariéře. Kvůli zhoršujícímu se zdravotnímu stavu se rozhodl uspořádat poslední koncert na rozloučenou. Ten se konal 5. července 2025 v anglickém Birminghamu. Byl skvělý a dojemný.



Připravovaný 21. balík sankcí proti Rusku čelí dosud nejsilnějšímu odporu uvnitř Evropské unie. Hned několik členských států požaduje výjimky nebo blokuje část navrhovaných opatření kvůli dopadům na vlastní ekonomiku. Podle diplomatů však za odmítáním opatření nestojí jen hospodářské zájmy, ale také rozdílné vnímání bezpečnostní hrozby, kterou Rusko pro jednotlivé státy představuje.



Pět odborových organizací, které působí na pražském letišti a v ČSA Handling, vyhlásilo stávkovou pohotovost kvůli výběru Radomíra Lašáka na pozici předsedy představenstva Letiště Praha. Potrvá od úterý do odvolání, případně do přechodu na jinou formu protestu, sdělili ČTK odboráři. Svůj krok odůvodnili i obavou o budoucí směřování a rozvoj letiště a rovněž o stabilitu zaměstnanosti na letišti.



Spojené státy uvalí dodatečná 50procentní cla na širokou škálu kanadských produktů. V pondělí o tom rozhodl prezident Donald Trump podpisem tří dokumentů, v nichž tvrdí, že Ottawa při obchodování znevýhodňuje americké automobily, alkoholické nápoje a mléčné výrobky. Cla, která vstoupí v platnost 19. srpna, jsou podle Bílého domu odpovědí na diskriminační praktiky, píše agentura Reuters.



Ředitel amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Kash Patel plánuje v polovině října navštívit Rusko, kde ho nejspíš přijme ruská tajná služba FSB. PateI nejprve zavítá do Moskvy a následně do Petrohradu. Není jasné, zda se Patel setká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Píše o tom zpravodajský web Politico s odvoláním na nejmenovaného amerického činitele a další informovaný zdroj.