


Evropská unie by měla projednat možnost dočasného omezení některých hlasovacích práv budoucích členů unie a zavedení dalších záruk dodržování zásad právního státu. Vyplývá to ze společného dokumentu Německa, Francie, Nizozemska, Belgie a Lucemburska, do něhož nahlédla agentura Reuters.

Pětice zemí se snaží prosadit, aby si EU vypracovala silnější záruky vůči budoucím členským zemím. Důvodem jsou částečně předchozí zkušenosti s „úpadkem demokracie v Maďarsku za vlády premiéra Viktora Orbána“.
Státy unie diskutují o změně pravidel pro nové členy zejména ve spojení s deklarovaným záměrem Černé Hory připojit se k EU v roce 2028. Mezi další státy, které usilují o posun v přístupových jednáních, patří Albánie, Ukrajina a Moldavsko.
Dokument pěti zemí nastínil možné varianty, které by mohly být zakotveny v budoucích přístupových smlouvách. Mezi ně patří nové monitorovací mechanismy a ochranné doložky, které by umožnily přijmout opatření v případě závažného úpadku v oblastech, jako je demokracie a svoboda médií.
"EU by měla vést diskusi o možnosti dočasného, přechodného omezení hlasovacích práv nových členských států, zejména v těch oblastech, kde je požadována jednomyslnost," stojí v prohlášení. Mezi otázky, ve kterých je vyžadována shoda všech unijních států, patří například rozhodnutí o rozšíření EU, zahraniční politika unie a rozpočet.



Polsko už není jen drogovým centrem, přes které se přepravují narkotika, ale i rychle rostoucí evropskou jedničkou ve výrobě syntetických drog. Upozornil na to polský list Rzeczpospolita s odvoláním na policejní statistiky.



O více než třetinu se zvýšil počet zraněných a zabitých civilistů na Ukrajině v první polovině roku oproti stejnému období loňského roku. Přispěl k tomu narůstající počet dronových útoků. Podle agentury Reuters to uvedl Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR). Ukrajina se už pátým rokem brání ruské ozbrojené invazi.



Čínská automobilka BYD začíná v Evropě budovat síť ultrarychlého dobíjení. Technologie s maximálním výkonem až 1,5 MW slibuje doplnění stovek kilometrů dojezdu během několika minut.



Česká televize po odchodu Václava Moravce vysílala po celé jaro svůj nedělní diskusní pořad v provizorních podmínkách. Nyní finišuje přípravy zbrusu nové politické debaty, jejíž první vysílání je plánováno na poslední srpnovou neděli. „Musí se to podařit,“ nechal se minulý týden na jednání Rady ČT slyšet generální ředitel Hynek Chudárek.



Ukrajinský prezident Zelenskyj sesadil dosavadního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského po týdnech rostoucího tlaku veřejnosti i po změnách ve vládním týmu. Podle analytika Michala Lebdušky z Asociace pro mezinárodní otázky to souvisí s odvoláním populárního ministra obrany i se sporem o styl velení války, který Syrskému dlouhodobě škodil.