


Ukrajinské útoky na ruskou energetiku už nenechávají bez odpovědi ani prezidenta Vladimira Putina. V rozhovoru pro kremelského novináře připustil potíže s nedostatkem paliv. Zároveň ale tvrdil, že situaci Rusko zvládne a že na frontu mají zásahy ruských rafinerií jen omezený dopad.
„Dvorní kremelský novinář“ Pavel Zarubin má exkluzivní přístup k ruské hlavě státu a pravidelně to ukazuje ve svém pořadu s názvem Moskva.Kreml.Putin. V zatím poslední epizodě, která vyšla v neděli večer, se objevil i 25minutový rozhovor s Vladimirem Putinem.
Oba muži v něm sedí u stolu pravděpodobně v moskevském Kremlu. A Zarubin začíná poměrně zostra otázkou na to, jak se ukrajinské útoky v poslední době dotýkají Ruska a zda způsobují nedostatek paliva. Zarubinova otázka prezidenta lehce znejistí a je patrné, že mu moc příjemná není.
„Co se týče útoků na energetickou infrastrukturu, tyto útoky vytvářejí problémy, to je zřejmé. Nyní pozorujeme určitý, ale ne kritický nedostatek,“ zasekne se lehce Putin při odpovědi. A poprvé přiznává, že Rusko má problém.

Jistěji ale působí, když vzápětí začne mluvit o řešení situace. Rusko má podle něj několik klíčových úkolů: „Rychle a významně zvýšit výrobu nejžádanějších prostředků protivzdušné obrany a neustále je zdokonalovat podle potřeb vedení bojových operací s ohledem na to, co používá protivník, kterému z Evropy přicházejí bezpilotní létající prostředky s novými technologiemi,“ vysvětluje.
Dalším úkolem je pak podle něj ochrana civilního obyvatelstva a minimalizace škod pro ekonomiku.
Přestože vládce Kremlu chyby a problémy přiznal, zůstává v rozhovoru optimistický – i přes nedostatek paliva je podle něj spousta věcí, které v Rusku fungují dobře. „Škoda existuje, ale všechna poškozená místa se poměrně rychle obnovují. Všechno u nás funguje stabilně a s velkou rezervou. Co se týče dodávek energetických surovin na Krym: měsíční potřeba je 70 tisíc tun,“ říká Putin.
Na Ruskem okupovaném poloostrově Krym je nyní podle něj zásoba na několik dní, ale všechno potřebné množství bude zajištěno. „Budeme navyšovat dodávky po souši i po moři. Jsem přesvědčen, že tento úkol bude vyřešen,“ holedbá se muž, který je u moci v největší zemi světa už více než čtvrtstoletí – nejdřív jako premiér a nakonec jako prezident.
Ohledně útoků na infrastrukturu pak ještě dodává, že nejsou vedeny jen proto, aby Rusku způsobily nějakou škodu – i když i to je pro protivníka důležité –, ale zejména pro podpoření informační kampaně. „Je to informační operace jako součást soupeření s Ruskem,“ vysvětluje Putin s tím, že Ukrajinci tím podle něj chtějí vyvolat nejistotu a způsobit rozkol v ruské společnosti.
„To nepřipustíme. A je důležité říct, že teroristické výlety nemají žádný vliv na situaci na frontě,“ tvrdí Putin.
Problém v určitých částech země kromě Putina přiznávají i oficiální ruská média. Například v pondělí přinesla státem ovládaná Rossijskaja Gazeta reportáž o tom, jak získat palivo v okupované Doněcké oblasti.
„Projíždíme územím Doněcké lidové republiky. U krajnice leží vyhořelá cisterna s palivem. Pak míjíme velkou tmavou skvrnu na asfaltu. Vypadá to na další požár. Na dálnici jsou nyní běžnou součástí pozorování vojenské pick-upy a nákladní auta s otevřenými boky a kulomety na věžích,“ popisuje události deník.
Podotýká také, že kvůli hrozbě dronů je v současné situaci nezbytné neustále sledovat oblohu. „Diskutujeme o tom, jak by bylo hezké mít střešní okno, abychom mohli otáčet hlavou o 360 stupňů, a přemýšlíme, zda by zrychlení na 150 km/h stačilo k úniku před Hornetem a jak by to ovlivnilo naše zásoby paliva,“ popisují reportéři RG.
Dobrá zpráva: Novináři Natural 95 nakonec najdou, dokonce s krátkými frontami, kde si lze natankovat i do kanystrů. Podezřelé štěstí ale záhy vysvětlují: „Ceny jsou zde výrazně vyšší než v Rostově (na Donu – pozn. red.),“ poznamenává RG.

Zarubin se ale ruského státníka ptal i na další témata: například na jednání o míru, situaci v první linii, jednání v aljašském Anchorage či „záchranu ukrajinských vojsk“.
Mírová jednání nicméně Putin nadále odmítá. Důvodem podle něj je, že Rusko na frontě vyhrává a jeho armáda postupuje na Donbasu, kde „láme vaz“ opevnění, které tam Ukrajinci budují už od roku 2014.
„V podmínkách katastrofálního nedostatku personálu ukrajinských ozbrojených sil se zdá, že by to pro ně mohla být spása (myslí tím ukončení některých bojových akcí – pozn. red.). Ale zachránit kyjevský režim do našich plánů nepatří,“ míní zamyšlený Putin.
Ukrajinci se podle něj snaží odvést ruskou pozornost a síly od řešení hlavního úkolu – konečného osvobození Donbasu a Novoruska (tak Rusové označují nově dobytá ukrajinská území – pozn. red.).
„Ukrajinský režim zaplatí za své zločiny na Kurské zemi ztrátou území, které potřebujeme pro vytvoření zóny bezpečnosti v pohraničí,“ pohrozil Putin.
Ohledně vztahu s Evropou, USA a západními zeměmi Putin ještě nezapomněl zmínit, že „Západ usiluje o strategickou porážku Ruska“. Válka podle jeho vyjádření může v klidu po posledních vyjádřeních Západu pokračovat.
„Proč by potřebovali zastavení bojových akcí a mírové jednání, o kterých čím dál častěji mluví a chtějí se na nich podílet? Pokud Ukrajina, jak se ukazuje, zabírá nové a nové území, osvobozuje, tak západním lídrům stačí jen počkat a cíle strategické porážky Ruska bude dosaženo zřejmě samo o sobě. Nechť počkají. A naše vojska budou dělat svou práci, budou dělat vše pro dosažení cílů zvláštní vojenské operace,“ prohlásil a pohrozil ruský prezident.

Nakonec Putin přece jenom naznačil, co by se dělo, pokud by na jednání přece jen došlo. „Jsem si jistý, že pokud někdy dojde na jednání, můžeme použít i běloruské možnosti. Znám postoj Alexandra Grigorjeviče (Lukašenka – pozn. red.), on je připraven všemožně podporovat vše, co směřuje k řešení sporných otázek mírovými prostředky,“ tvrdí Putin se zjevnou narážkou na to, že s Lukašenkem v posledních dnech jednal.
Tomu předcházela tvrdá slovní výměna mezi běloruským prezidentem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.