Pokud budou chtít němečtí zaměstnanci zůstat během nemoci doma, budou muset hned první den osobně zamířit do ordinace pro neschopenku. Počítá s tím nový návrh kancléře Friedricha Merze, který si klade za cíl zvýšit produktivitu stagnující německé ekonomiky. Opatření má nahradit systém zavedený v době covidu, kdy stačilo lékaři zavolat a oficiální potvrzení doložit až od třetího dne absence.
„Už nemůžeme akceptovat mimořádně vysokou míru nemocenské v našich firmách,“ prohlásil Merz před novináři.
„Rušíme možnost získat neschopenku po telefonu a zavádíme povinnost předložit lékařské potvrzení už od prvního dne nemoci,“ dodal s tím, že si uvědomuje, o jak nepopulární opatření jde. Oblíbenost samotného kancléře v poslední době je také velmi nízká.
Podle Merze si Německo už nemůže dovolit konkurenční nevýhodu, kterou dlouhodobé absence na pracovištích způsobují.
Zatímco zaměstnavatelé krok vlády podle očekávání vítají, u německých odborů vyvolal ostrou vlnu kritiky. Šéf odborového svazu Verdi Werneke obvinil kancléře z toho, že vůči zaměstnancům vytváří kulturu nedůvěry.
Proti změně se postavili také samotní lékaři, kteří varují před zahlcením ordinací. „Naše čekárny by zaplavili pacienti, kteří osobní vyšetření vůbec nepotřebují a pro které by bylo lepší zůstat doma v posteli,“ uvedlo Německé sdružení praktických lékařů, které vládní návrh označilo za „naprostou katastrofu“.
Podle statistik stráví průměrný Němec na nemocenské zhruba tři týdny ročně, což odpovídá asi 15 pracovním dnům. To je sice méně než například ve Francii, ale více než ve Švédsku, Nizozemsku, Dánsku, Polsku nebo Itálii.
Merzův zásah do systému nemocenských je součástí širšího balíku reforem, které mají zvýšit produktivitu země a stabilizovat německé veřejné finance. Opatření vyjednala kancléřova středopravá unie CDU/CSU s koaličními sociálními demokraty (SPD).
Součástí vládního balíčku je vedle osekávání byrokracie také postupné zvyšování věku odchodu do důchodu. Ten by se mohl v příštích desetiletích posunout ze současných 67 až na 70 let.
Merz zároveň plánuje snížit daně lidem s nízkými a středními příjmy. Výpadek příjmů chce pak vláda kompenzovat vyšším zdaněním občanů, kteří vydělávají více než 250 tisíc eur ročně.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
„Jako výhra v loterii, která mě nezajistila.“ Příběh Messiho s kojencem Yamalem ožívá
Argentinci budou v nedělním finále fotbalového mistrovství světa usilovat o to, aby jako první tým od Pelého Brazílie v roce 1962 obhájili titul. Španělsko může zase podruhé v historii zlatem z mundialu navázat na vítězné Euro. A poprvé na hřišti se potkají megahvězdy Lionel Messi a Lamine Yamal. Osud je přitom kuriózně spojil už mnohem dříve.
Za zřícení mostu v Janově s 43 mrtvými dostaly trest desítky lidí včetně exmanažerů
Janovský soud udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zahynulo 43 lidí. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l´Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal 12 let vězení. Z více než 50 obžalovaných jich janovský soud uznal vinnými 32.
Kreml řeší nový problém. Palivová krize začíná ohrožovat válečný rozpočet
Ukrajinské útoky na rafinerie a problémy na trhu s palivy dál zvyšují tlak na ruský rozpočet, který už zatěžují rekordní válečné výdaje i slabší příjmy z ropy. Schodek už v polovině roku překonal celoroční plán a Kreml začal hledat nové zdroje příjmů.
Kavárník a nepolitik. Zelenskyj si vybral premiéra, který pro něj „není hrozbou“
Ukrajina má nového premiéra. Poslanci parlamentu ve čtvrtek schválili do čela vlády dosavadního šéfa energetické společnosti Naftogaz Serhije Koreckého. Kdo je 48letý krizový manažer, který má zemi provést jedním z nejtěžších období války?