Pokud budou chtít němečtí zaměstnanci zůstat během nemoci doma, budou muset hned první den osobně zamířit do ordinace pro neschopenku. Počítá s tím nový návrh kancléře Friedricha Merze, který si klade za cíl zvýšit produktivitu stagnující německé ekonomiky. Opatření má nahradit systém zavedený v době covidu, kdy stačilo lékaři zavolat a oficiální potvrzení doložit až od třetího dne absence.
„Už nemůžeme akceptovat mimořádně vysokou míru nemocenské v našich firmách,“ prohlásil Merz před novináři.
„Rušíme možnost získat neschopenku po telefonu a zavádíme povinnost předložit lékařské potvrzení už od prvního dne nemoci,“ dodal s tím, že si uvědomuje, o jak nepopulární opatření jde. Oblíbenost samotného kancléře v poslední době je také velmi nízká.
Podle Merze si Německo už nemůže dovolit konkurenční nevýhodu, kterou dlouhodobé absence na pracovištích způsobují.
Zatímco zaměstnavatelé krok vlády podle očekávání vítají, u německých odborů vyvolal ostrou vlnu kritiky. Šéf odborového svazu Verdi Werneke obvinil kancléře z toho, že vůči zaměstnancům vytváří kulturu nedůvěry.
Proti změně se postavili také samotní lékaři, kteří varují před zahlcením ordinací. „Naše čekárny by zaplavili pacienti, kteří osobní vyšetření vůbec nepotřebují a pro které by bylo lepší zůstat doma v posteli,“ uvedlo Německé sdružení praktických lékařů, které vládní návrh označilo za „naprostou katastrofu“.
Podle statistik stráví průměrný Němec na nemocenské zhruba tři týdny ročně, což odpovídá asi 15 pracovním dnům. To je sice méně než například ve Francii, ale více než ve Švédsku, Nizozemsku, Dánsku, Polsku nebo Itálii.
Merzův zásah do systému nemocenských je součástí širšího balíku reforem, které mají zvýšit produktivitu země a stabilizovat německé veřejné finance. Opatření vyjednala kancléřova středopravá unie CDU/CSU s koaličními sociálními demokraty (SPD).
Součástí vládního balíčku je vedle osekávání byrokracie také postupné zvyšování věku odchodu do důchodu. Ten by se mohl v příštích desetiletích posunout ze současných 67 až na 70 let.
Merz zároveň plánuje snížit daně lidem s nízkými a středními příjmy. Výpadek příjmů chce pak vláda kompenzovat vyšším zdaněním občanů, kteří vydělávají více než 250 tisíc eur ročně.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚ Ukrajinský útok na Belgorodskou oblast si vyžádal životy šesti lidí
Šest lidí v noci na pondělí zahynulo při ukrajinském raketovém útoku v Belgorodské oblasti, oznámily úřady ruského regionu u hranic s Ukrajinou podle ruskojazyčné služby BBC. Další čtyři lidé utrpěli zranění. Ruské ministerstvo obrany v pondělí ráno oznámilo, že jeho protivzdušná obrana za noc zneškodnila 205 ukrajinských dronů.
Maďarský ústavní soud odmítl stížnosti opozice, ta to označila za krok k tyranii
Maďarský ústavní soud v pondělí odmítl všechny tři stížnosti opozičních stran Fidesz a křesťanské demokracie (KDNP) proti změnám v maďarské ústavě, které přijal parlament hlasy vládnoucí strany Tisza premiéra Pétera Magyara. Ústavní soud se odvolal hlavně na to, že v dané věci není oprávněn rozhodovat, uvedla maďarská tisková agentura MTI.
ŽIVĚ Spojené státy podle Trumpa neusilují o prodloužení dohody s Íránem
Americký prezident Donald Trump v pondělí uvedl, že Spojené státy neusilují o prodloužení červnového memoranda o porozumění s Íránem. Šéf Bílého domu zároveň řekl, že Írán zřejmě není ochoten uzavřít takovou dohodu, jakou Spojené státy pokládají za nezbytnou. Informuje o tom agentura Reuters.
Zemědělci dostanou kvůli suchu přes 3,8 miliardy korun. Čekají je i úlevy v dotacích
Zemědělci kvůli dopadům sucha obdrží mimořádné podpory a úlevy v dotačních podmínkách. O chystaném balíku pomoci zemědělským podnikům v pondělí v tiskové zprávě informovalo ministerstvo zemědělství.
Babiš chce zmrazení platů politiků zařadit na jednání sněmovny
Premiér Andrej Babiš na pondělním jednání koaliční rady požádá předsedu SPD a Sněmovny Tomia Okamuru, aby zařadil na jednání dolní komory plán na zmrazení platů politiků. Novinářům to řekl po zasedání vlády. Poslaneckou novelu předsedů koaličních ANO, SPD a Motoristů, která má zmrazit platy politiků do konce roku 2030, schválil Babišův kabinet na svém druhém zasedání loni v polovině prosince.