


Pokud budou chtít němečtí zaměstnanci zůstat během nemoci doma, budou muset hned první den osobně zamířit do ordinace pro neschopenku. Počítá s tím nový návrh kancléře Friedricha Merze, který si klade za cíl zvýšit produktivitu stagnující německé ekonomiky. Opatření má nahradit systém zavedený v době covidu, kdy stačilo lékaři zavolat a oficiální potvrzení doložit až od třetího dne absence.

„Už nemůžeme akceptovat mimořádně vysokou míru nemocenské v našich firmách,“ prohlásil Merz před novináři.
„Rušíme možnost získat neschopenku po telefonu a zavádíme povinnost předložit lékařské potvrzení už od prvního dne nemoci,“ dodal s tím, že si uvědomuje, o jak nepopulární opatření jde. Oblíbenost samotného kancléře v poslední době je také velmi nízká.
Podle Merze si Německo už nemůže dovolit konkurenční nevýhodu, kterou dlouhodobé absence na pracovištích způsobují.
Zatímco zaměstnavatelé krok vlády podle očekávání vítají, u německých odborů vyvolal ostrou vlnu kritiky. Šéf odborového svazu Verdi Werneke obvinil kancléře z toho, že vůči zaměstnancům vytváří kulturu nedůvěry.
Proti změně se postavili také samotní lékaři, kteří varují před zahlcením ordinací. „Naše čekárny by zaplavili pacienti, kteří osobní vyšetření vůbec nepotřebují a pro které by bylo lepší zůstat doma v posteli,“ uvedlo Německé sdružení praktických lékařů, které vládní návrh označilo za „naprostou katastrofu“.
Podle statistik stráví průměrný Němec na nemocenské zhruba tři týdny ročně, což odpovídá asi 15 pracovním dnům. To je sice méně než například ve Francii, ale více než ve Švédsku, Nizozemsku, Dánsku, Polsku nebo Itálii.
Merzův zásah do systému nemocenských je součástí širšího balíku reforem, které mají zvýšit produktivitu země a stabilizovat německé veřejné finance. Opatření vyjednala kancléřova středopravá unie CDU/CSU s koaličními sociálními demokraty (SPD).
Součástí vládního balíčku je vedle osekávání byrokracie také postupné zvyšování věku odchodu do důchodu. Ten by se mohl v příštích desetiletích posunout ze současných 67 až na 70 let.
Merz zároveň plánuje snížit daně lidem s nízkými a středními příjmy. Výpadek příjmů chce pak vláda kompenzovat vyšším zdaněním občanů, kteří vydělávají více než 250 tisíc eur ročně.



Indičtí záchranáři dnes ukončili prohledávání pětipodlažní budovy v Dillí, jejíž zřícení si vyžádalo sedm mrtvých a tři raněné. Informovala o tom agentura AFP. Budova, v níž se nacházela zejména studentská ubytovna, se zřítila v hustě obydlené čtvrti Satja Nikétan na jihozápadě hlavního města. V této čtvrti stojí kampus univerzity v Dillí a je zde množství studentských ubytoven.



Tisíce lidí přišly v Bělehradě na pohřeb někdejšího velitele bosenskosrbské armády Ratka Mladiče, který zemřel v Haagu při výkonu doživotního trestu za genocidu a válečné zločiny. Obřad nebyl formálně státní, účast ministrů a vojáků mu ale dala polooficiální charakter. Prezident Aleksandar Vučić se ho ale neúčastní.



V současnosti nepanují podmínky pro věcný dialog s USA o strategické stabilitě, uvedlo v pondělí podle agentury Reuters ruské ministerstvo zahraničí. Moskva tvrdí, že rozmístění amerických raketových systémů v Evropě včetně Norska by mohlo zničit všechny zbývající podmínky pro takové jednání.



Česko se připojí k úmluvě proti manipulaci se sportovními soutěžemi. V pondělí s tím souhlasila vláda, vyplývá z výsledků jednání. Ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé) ČTK sdělil, že Česko mělo v této oblasti dlouhodobé rezervy. Z evropských zemí úmluvu kromě Česka neratifikovalo jen pět států.



Srbská vláda v pondělí požádala prezidenta Aleksandara Vučiče, aby rozpustil parlament a vyhlásil předčasné volby. Po mimořádném zasedání kabinetu to v televizním vystoupení oznámil premiér Djuro Macut, píše agentura Reuters.