Už 40 procent Němců si myslí, že bez eura by bylo lépe

Martin Novák Martin Novák
22. 3. 2010 12:35
Summit EU má na konci týdne jednat o pomoci Řecku. Evropa je ale v názorech rozdělená
Budova řecké centrální banky.
Budova řecké centrální banky. | Foto: Reuters

Berlín - Evropská unie by měla ve čtvrtek a v pátek na summitu v Bruselu konečně rozhodnout, jestli pomůže zruinovanému Řecku a postaví jeho ekonomiku zpět na nohy.

Už dlouho ale nebyla Evropa tak rozdělená jako nyní. Německo a Velká Británie odmítají vyprostit balkánskou zemi z krize posláním peněz, naopak Itálie a předseda Evropská komise José Barroso jsou pro.

Průzkum časopisu Financial Times ukázal, že tentokrát si Němci skutečně pořádně dupli a žádají po kancléřce Angele Merkelové neústupnost. Přes dvě třetiny Němců je proti pomoci, pro jen pětina.

Na 76 procent lidí uvedlo, že německá vláda by v žádném případě neměla ručit za splacení dluhů jiných členských států Evropské unie.

Barroso se dostal so sporu s Angelou Merkelovou.
Barroso se dostal so sporu s Angelou Merkelovou. | Foto: Reuters

Ve Velké Británii, Francii, Španělsku a Itálii tak velký odpor k pomoci Řekům není. V žádné z těchto zemí ale není pro společnou záchranu Řecka většina lidí.

Podle deníku Financial Times Merkelová pojede na čtvrteční summit s tím, že Atény žádné peníze nepotřebují. "Nemyslím, že Řecko teď potřebuje peníze a řecká vláda o ně ani oficiálně nepožádala. Nechceme vyvolávat na trzích falešná očekávání," řekla kancléřka o víkendu v rozhlasovém rozhovoru.

Průzkum také odhalil, že stále více Němců pochybuje o smyslu eurozóny a přijetí jednotné evropské měny. 40 procent dotázaných odpovědělo, že Německo by na tom bylo lépe, kdyby v eurozóně nebylo.

Zóna má nyní šestnáct členů, německá ekonomika je z nich největší.

Řecký premiér Jorgos Papandreu. EU ho tlačí k šetření, ale doma lidé protestují a stávkují.
Řecký premiér Jorgos Papandreu. EU ho tlačí k šetření, ale doma lidé protestují a stávkují. | Foto: Reuters

Na pomoc Řecku naléhají italský premiér Silvio Berlusconi a předseda Evropské komise José Barroso.

"Zajistit stabilitu eurozóny je v německém zájmu. Věřím, že vláda k řešení krize přistoupí konstruktivně," řekl Barroso v rozhovoru pro německý hospodářský deník Handelsblatt.

K přehodnocení odmítavého postoje Berlín v minulém týdnu vyzvala i francouzská ministryně financí Christiane Lagardeová.

Řekům je v prvé řadě vyčítáno, že léta udávali Evropě o své ekonomice nesprávné údaje a až teď vyšla najevo nelichotivá pravda. Řecký deficit loni činil 12,7 procenta hrubého domácího produktu, přitom povolený limit uvnitř EU jsou pouhá tři procenta.

Pokud se Atény nedočkají pomoci z eurozóny, možná se obrátí na Mezinárodní měnový fond.

 

Právě se děje

Další zprávy