Oslo - Útoky v Norsku ukazují na katastrofální selhání policie a bezpečnostních služeb, které se příliš zaměřily na hrozbu útoků ze strany islámských fundamentalistů a odvrátily pozornost od ultrapravicového křesťanského fanatismu.
Na chybu ukazuje britská stanice Sky News, která také připomíná, že evropské země včetně Rakouska, Polska či České republiky hlásí podstatný nárůst ultrapravicového extremismu.
Do pátku se v policejních kruzích předpokládalo, že hrozba pravicových teroristických skupin, často stoupenců hudebního hnutí "bílá síla", byla podstatně rozložena agresivními policejními a špionážními operacemi po vlně pravicových hrozeb v roce 2007.
Jak se ale vyšetřovatelé probírají výstupy pachatele pátečního útoku Anderse Breivika na jeho internetové stránce i ve webových diskusích, objevují důkazy, které měly být prošetřeny ještě před jeho vražedným řáděním.
V roce 2008 Portugalsko, Rakousko, Nizozemsko, Švédsko, Polsko a Česká republika ohlásily podstatný nárůst násilného pravicového extremismu, připomněla Sky News.
Evropský policejní úřad Europol uvedl: "Britské úřady oznámily, že počet incidentů, do nichž byli zapojeni ultrapravicoví extrémisté, a které byly spojeny s výbušninami, zbraněmi či zakázanými předměty, se v posledních deseti letech zvýšil. Během různých domovních prohlídek policie našla plynové bomby a výbušnou pyrotechniku, stejně jako výcvikové manuály, stažené internetové články o výrobě výbušných zařízení podomácku a návod na jednoduchou výbušnou směs."
Jednatřicetiletý Brit Martyn Gilleard byl v roce 2008 odsouzen k trestu vězení poté, co u něj policie našla bomby s hřebíky a další zbraně, s nimiž chtěl útočit na muslimy a mešity v okolí.
Europol podobné postavy označuje za "vlky samotáře", kteří se ideologicky nebo filozoficky ztotožňují s nějakou extrémistickou skupinou, ale nekomunikují s ní. V loňském roce nedošlo k žádným zásadním teroristickým útokům provedeným pravicovými skupinami v Evropě. "Vlci" se zdáli být rozprášení.
Jen něco z toho, co Breivik napsal na internetu, zatím naznačuje, že byl něčím víc než jen průměrným konzervativcem. Napsal o sobě, že je protestant, v církevních volbách hlasoval pro konzervativní kněze a byl pro znovupřipojení ke katolické církvi.
Psal o svých frustracích ze skutečnosti, že Japonsko a Jižní Korea jsou schopné udržovat vlastní "monokulturu" a na rozdíl od Evropy odolávat tlaku "multikulti".
Diskutoval o plánech na vytvoření mediálního zastoupení kulturních konzervativců a vytvoření norského ekvivalentu ligy na ochranu národa, ovšem se snahou vyhnout se nálepce rasisty.
