Útoky USA na lodě v Karibiku množství pašovaných drog nesnížily

Útoky americké armády na lodě v Karibiku a východním Pacifiku, při nichž od loňského září zemřelo přes 150 lidí označovaných Pentagonem za narkoteroristy, nesnížily množství drog pašovaných do Spojených států. Tvrdí to experti, které citoval server BBC Mundo. Podle nich totiž pašeráci změnili trasy a používají více způsobů, při nich lze zásilky drog hůře odhalit.

„Kokain se do Spojených států dostává bez ohledu na tyto útoky. Nevidíme reálný pokles, pašeráci prostě změnili taktiku,“ řekl BBC Mundo Adam Isacson z nevládní organizace WOLA, která sídlí ve Washingtonu a specializuje se na Latinskou Ameriku. Podle něj naopak americké pohraniční úřady zaznamenaly od loňského září do letošního března nárůst dovozu kokainu do USA ve srovnání s předchozími sedmi měsíci.

Také podle Alexe Papadovasilakise z organizace investigativních novinářů Insight Crime nejsou důkazy o tom, že by se tok kokainu do USA snížil kvůli americkým útokům na plavidla v Karibiku a Pacifiku. Tým v Insight Crime, která se specializuje na organizovaný zločin v Latinské Americe, oslovil své zdroje v tranzitních zemích, jako jsou Venezuela, Dominikánská republika či Trinidad a Tobago.

„Jednou z věcí, které jsme zaznamenali od začátku (amerických) útoků, je nárůst neregistrovaných letů směřujících na východ přes guyanský vzdušný prostor,“ řekl Papadovasilakis. To by podle něj mohlo naznačovat, že drogy se pašují z Venezuely letecky do Guyany, Surinamu či Brazílie, což je i trasa pro zásilky kokainu směřující do Evropy.

Americké útoky na plavidla se od září soustřeďují zejména na trasu z Venezuely, ale už předtím bylo stále více drog do Spojených států pašováno podél tichomořského pobřeží Severní Ameriky. Podle některých expertů nezačal Pentagon s touto operací loni primárně kvůli drogám, ale z politických důvodů.

Větší vojenská přítomnost USA v Karibiku měla podle některých vyvolat převrat v části armády ve Venezuele, což se nestalo, ale Spojené státy 3. ledna bombardovaly několik míst ve Venezuele, odkud přitom unesly tamního autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, jehož viní z narkoterorismu. Washington ale pak ve vedení země podpořil Madurovu viceprezidentku Delcy Rodríguezovou, s níž spolupracuje a která otevřela tamní ropný průmysl zahraničnímu, zejména americkému kapitálu; příjmy z těžby ropy kontrolují USA.

Podle Isacsona se velká část narkotik do USA dál dostává v kontejnerech obchodních lodí, přičemž nejběžnější je takzvaná metoda rip-on/rip-off, kdy je kokain nakládán do kontejnerů až po bezpečnostní kontrole v přístavu a vykládán krátce před doplutím do cílového přístavu. Drogové gangy také používají čím dál pokročilejší metody úkrytu kokainu – například ho rozpouštějí v kapalinách či míchají s cementem, což je obtížnější odhalit.

„Možná se uchýlili k většímu využívání přepravních kontejnerů, jako jsou ty, které se používají k přepravě drog do Evropy, a také k pozemním trasám. Mohou také používat víc narkoponorek či letadel,“ míní Isacson. Takzvané narkoponorky jsou speciálně upravená plavidla, která umožňují přepravu několika tun drog na velké vzdálenosti a která lze jen těžko odhalit.

Novinář Papadovasilakis také uvedl, že za poslední půlrok byl zaznamenán větší pohyb pašovaných drog po řekách v Amazonii, zejména mezi Kolumbií a Venezuelou.

Vliv amerických útoků na plavidla v Karibiku je spíše symbolický, míní analytik Geoff Ramsey z washingtonského think-tanku Atlantická rada (Atlantic Council). Podle Isacsona jde jen o „drobnou nepříjemnost“ pro zločinecké sítě, které mají dost prostředků k adaptaci na jiné trasy a metody.

Ramsey i Isacson se shodují, že útoky problém nevyřeší, protože je strukturální. Podle Ramseye je nutné posílit kontroly námořního obchodu a mezinárodní spolupráci, Isacson vidí hlavní problém v korupci mezi státními úředníky a zločineckými sítěmi.