Ženeva - Ještě před lety byly ve válečných zónách útoky na nemocnice a lékaře tabu. Dnes, jak upozorňuje Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK), na sanitky či zdravotníky v místech bojů nikdo nebere ohledy.
A pak kvůli tomu umírají miliony lidí.
"Nejvíc šokující je, když lidé umírají po stovkách nikoliv proto, že by byli oběťmi bomb nebo střelby. Umírají, protože se k nim ambulance nedostane včas. Lékařům buď někdo brání, nebo jsou nemocnice terčem útoků," řekl Reuters britský válečný chirurg Robin Coupland.
S naléhavou výzvou proto Červený kříž zahájil čtyřletou kampaň, jež má vládám i povstalcům všeho druhu připomenout, že na muže a ženy v bílých pláštích se nestřílí.
Humanitární tragédie
Jen od poloviny roku 2008 do konce roku loňského registruje Červený kříž přes 600 útoků na svůj personál. Ženevskou konvenci nerespektují v Libyi, Kolumbii, na Srí Lance, v Somálsku a dalších dvanácti zemích, které pravidelně porušují mezinárodní humanitární právo.
Zatímco někde jsou útoky nechtěné a dějí se jen zřídka, jinde útočí ozbrojenci i armády na nemocnice a lékařský personál záměrně. Červený kříž to označuje za novodobou humanitární tragédii.
Podle Ženevské konvence mají lékaři právo se volně pohybovat po bojišti. Nemocným a zraněným - a platí to pro civilisty i vojáky - se totiž musí dostat lékařské pozornosti. To se na světových válčištích děje čím dál méně.
"Vojáci se většinou o civilisty chycené uprostřed střelby nezajímají. Jsou to příbuzní a sousedé, kdo vozí neozbrojené civilisty do nemocnic," citovala Reuters z prohlášení Mezinárodního výboru Červeného kříže.
Od schválení Ženevské konvence uplynulo 150 let. "Vypadá to ale, že její dodržování už vůbec nikoho nezajímá," řekl BBC jeho šéf Yves Daccord.
"Ještě před pár lety se, když někdo střílel na sanitku, nebo nemocnici obsadili ozbrojenci, nebo lékaři byli zatčení, okamžitě se zvedla vlna odporu. Dnes ale na tom nemá nikdo - lidé, vlády ani ozbrojené skupiny - sebemenší zájem," dodal.
