Útoků na lékaře v krizových oblastech přibývá

Zahraničí Zahraničí
10. 8. 2011 15:47
Podle Červeného kříže jsou na denním pořádku, umírají kvůli tomu miliony civilistů
Červený kříž a také terč.
Červený kříž a také terč. | Foto: Reuters

Ženeva - Ještě před lety byly ve válečných zónách útoky na nemocnice a lékaře tabu. Dnes, jak upozorňuje Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK), na sanitky či zdravotníky v místech bojů nikdo nebere ohledy.

A pak kvůli tomu umírají miliony lidí.

"Nejvíc šokující je, když lidé umírají po stovkách nikoliv proto, že by byli oběťmi bomb nebo střelby. Umírají, protože se k nim ambulance nedostane včas. Lékařům buď někdo brání, nebo jsou nemocnice terčem útoků," řekl Reuters britský válečný chirurg Robin Coupland.

S naléhavou výzvou proto Červený kříž zahájil čtyřletou kampaň, jež má vládám i povstalcům všeho druhu připomenout, že na muže a ženy v bílých pláštích se nestřílí.

Humanitární tragédie

Jen od poloviny roku 2008 do konce roku loňského registruje Červený kříž přes 600 útoků na svůj personál. Ženevskou konvenci nerespektují v Libyi, Kolumbii, na Srí Lance, v Somálsku a dalších dvanácti zemích, které pravidelně porušují mezinárodní humanitární právo.

Od poloviny roku 2008 do konce roku 2010 zaznamenal Červený kříž přes šest set útoků na své lékaře, sestry a zdravotníky.
Od poloviny roku 2008 do konce roku 2010 zaznamenal Červený kříž přes šest set útoků na své lékaře, sestry a zdravotníky. | Foto: Reuters

Zatímco někde jsou útoky nechtěné a dějí se jen zřídka, jinde útočí ozbrojenci i armády na nemocnice a lékařský personál záměrně. Červený kříž to označuje za novodobou humanitární tragédii.

Podle Ženevské konvence mají lékaři právo se volně pohybovat po bojišti. Nemocným a zraněným - a platí to pro civilisty i vojáky - se totiž musí dostat lékařské pozornosti. To se na světových válčištích děje čím dál méně.

"Vojáci se většinou o civilisty chycené uprostřed střelby nezajímají. Jsou to příbuzní a sousedé, kdo vozí neozbrojené civilisty do nemocnic," citovala Reuters z prohlášení Mezinárodního výboru Červeného kříže.

Od schválení Ženevské konvence uplynulo 150 let. "Vypadá to ale, že její dodržování už vůbec nikoho nezajímá," řekl BBC jeho šéf Yves Daccord.

"Ještě před pár lety se, když někdo střílel na sanitku, nebo nemocnici obsadili ozbrojenci, nebo lékaři byli zatčení, okamžitě se zvedla vlna odporu. Dnes ale na tom nemá nikdo - lidé, vlády ani ozbrojené skupiny - sebemenší zájem," dodal.

 

Právě se děje

před 41 minutami

MOV neuznal volbu Lukašenkova syna do čela olympijského výboru

Mezinárodní olympijský výbor (MOV) odmítl uznat zvolení Viktora Lukašenka, syna prezidenta Alexandra Lukašenka, šéfem Běloruského olympijského výboru. Oba muže loni v prosinci MOV suspendoval za to, že nezabránili diskriminaci běloruských sportovců kvůli jejich politickým názorům.

Dosavadní viceprezident Viktor Lukašenko byl v únoru zvolen do čela národního olympijského výboru místo svého otce, který ho vedl 24 let. Od opětovného znovuzvolení Alexandra Lukašenka do prezidentské funkce loni v srpnu zmítá Běloruskem chaos. Kritici autoritářského vůdce tvrdí, že volby byly zmanipulované, a protesty proti Lukašenkovi jsou násilně potlačovány.

K protestům se připojilo i více než 1500 sportovců, kteří v otevřeném dopise požadovali spravedlivé volby a konec násilí při pokojných demonstracích. Lukašenko je následně označil za zrádce.

MOV v prosinci konstatoval, že vedení Běloruského olympijského výboru "dostatečně nehájí běloruské sportovce před politickou diskriminací v rámci národního olympijského výboru, sportovních federací či celého sportovního hnutí." Dnes doplnil, že nové volby "tyto obavy plně nerozptýlily."

Oba Lukašenkové mají od MOV zákaz účasti na olympijských hrách v Tokiu stejně jako třetí běloruský sportovní funkcionář Dmitrij Baskov. Šéf národní hokejové federace je spojován s násilným útokem na aktivistu Romana Bondarenka, jenž nepřežil zranění hlavy. Baskov byl zvolen do vedení olympijského výboru a ani tuto volbu MOV neuznal.

Bělorusko má také od prosince zmrazené veškeré platby od MOV a v lednu mu Mezinárodní hokejová federace IIHF odebrala spolupořadatelství letošního mistrovství světa.

Zdroj: ČTK
Další zprávy