Moskva/Damašek (od našeho spolupracovníka) - Arabské jaro, protestní hnutí, jež přivodilo pád vládních režimů v Tunisku, Egyptě a Libyi, zdaleka nekončí. Alespoň v Sýrii. Konflikt mezi tamním režimem a jeho odpůrci se den ode dne stupňuje. Zhoršuje se i ekonomická situace v zemi. Bezmála rok od začátku konfliktu není jasné, jak na tom soupeřící strany jsou.
"Každý den se v Sýrii konají protivládní protesty, mezi vládními silami a jednotkami povstalecké Syrské svobodné armády dochází k srážkám. Na pozadí toho se prohlubují ekonomické problémy," popisuje situaci v zemi oficiální zástupce syrské opozice v Rusku Mahmúd al-Hamzá.
Aktuálně.cz s ním mluvilo v Moskvě.
Syrské povstání proti režimu Bašára Asada al-Hamzovi změnilo život. Ještě před rokem se coby profesor na Moskevské státní univerzitě zabýval dějinami arabské matematiky, teď od rána do večera monitoruje situaci ve své rodné zemi. Místo matematiky dělá politiku.
Syrské jaro
Protesty, které vzplály v polovině března 2011, mají podle al-Hamzy hluboké příčiny, spojené s povahou syrského režimu. Nebrání se přitom srovnání s revolucemi, které proběhly v arabských zemích.
"V Sýrii neexistuje žádná politická svoboda, jen totální kontrola a teror ze strany tajných služeb. A k tomu ekonomické problémy a nezaměstnanost. Když národ viděl, jak revoluce vítězí v Tunisku a Egyptě, našel odvahu povstat," vysvětluje syrský profesor.
Inspirace arabským jarem ale podle něj neznamená, že se situace v Sýrii bude vyvíjet podle libyjského scénáře. Opozice prý nepotřebuje vojenskou pomoc od dalších států, svrhnout režim může vlastními silami.
Nechceme pomoc od NATO
"Chceme, aby byla zřízena bezletová zóna, ale válku nechceme. Syrský národ se sám může vypořádat s režimem. Myslím si, že Severoatlantická aliance nebude zasahovat. Jediné, co potřebujeme, je mezinárodní tlak na Asadův režim," vysvětluje al-Hamzá.
V Sýrii hrozí, že se krvavé boje mezi vládními silami a opozicí definitivně vymknou kontrole a země půjde cestou Iráku. Každodenní zprávy o desítkách, nebo dokonce stovkách mrtvých jsou toho dokladem.
"Situace v Sýrii je z bezpečnostního hlediska velmi vážná. Syrská opozice byla původně převážně umírněná. Konfrontace mezi vládou a opozicí však jako magnet přitahuje extremisty, kteří se všem snaží se zbraní v ruce vnutit své názory," řekl Aktuálně.cz Ilja Rogačjov, ředitel odboru nových hrozeb ruského ministerstva zahraničí.
Irák rozpaluje kotel násilí
Sousedství s Iráckou republikou vroucí kotel násilí ještě více rozpaluje. Podle některých zdrojů proudí do Sýrie přes Irák zbraně a finanční prostředky pro boj opozice proti režimu. Ze sousední země také pronikají členové teroristické organizace Al-Káida a náboženských radikálních skupin.
Podle Rogačjova získávají protivládní síly podporu nejen ze sousedního Iráku, ale také přes další státy. Přitom - jak diplomaticky podotýká moskevský expert - povaha zmiňované pomoci je taková, že pokud by byla použita vůči nim, zcela jistě by u nich vyvolala znepokojení. O jaké státy se jedná, upřesnit nechtěl.
Současná situace v Sýrii je čím dál víc nepřehledná. Podle Rogačjova balancuje na hraně, za níž se nachází občanská válka. Teror vůči bezpečnostním orgánům, ale také prostým občanům zesiluje. Není přitom jasné, jakým směrem se události budou dál vyvíjet.
Bez Potěmkina?
Krom obrázku, který nabízí média, ale v Rusku existuje i jiný pohled na dnešní Sýrii.
Na západě Moskvy, ve 147. nemocnici, pracuje Stella Uzděnovová. Mladá doktorka loni koncem listopadu Sýrii jako členka delegace ruské Veřejné komory mládeže navštívila. A teď tvrdí, že "hlavní problém Sýrie není občanská, ale informační válka".
"První den po příjezdu do Sýrie jsem měla strach. Ale ten záhy zmizel. Nejen kvůli ochrance, kterou naše skupina dostala, ale i kvůli atmosféře. V Damašku bylo vidět, že svého prezidenta skutečně mají rádi," vysvětluje.
Když delegace přijela do města Hamá, kde došlo k mnoha ostrým střetům mezi opozicí a vládními silami, ve vzduchu bylo podle jejích slov cítit napětí. "Zdálo se mi, že mezi obyvateli města panuje neklid. Před vjezdem do města byla zřízena kontrolní stanoviště a na každém kroku stály vojenské hlídky. Když naše kolona projížděla městem, lidé se nervózně otáčeli," dělí se Stella o své dojmy.
Když si pak ruská delegace město prohlédla, jediné místo, které neslo stopy boje, byl podle ní dům, v němž žili důstojníci syrské armády, který prý napadla ozbrojená opozice. "V žádném případě mi nepřipadalo, že by ve městě zuřila válka a oni se to pokoušejí před námi skrýt," tvrdí Uzděnovová.
