


Za útokem na tanker ve Středozemním moři, který byl součástí ruské stínové flotily, mají stát Ukrajinci. Zázemí k riskantní operaci jim poskytla Libye. Zničená loď už týdny bloudí vodami bez posádky. Hrozí ekologická katastrofa.

„Ruský tanker na zkapalněný zemní plyn Arctic Metagaz hoří ve Středozemním moři,“ zněla zpráva, která médii proběhla počátkem letošního března. Loď, která je součástí takzvané ruské stínové flotily a na kterou se vztahují sankce USA a Spojeného království, vzplála poblíž Malty, kam se také evakuovala posádka.
„Přeživší byli následně během pátrací akce nalezeni v libyjské výlučné ekonomické zóně v záchranném člunu. Podle zpráv se všichni členové posádky nacházeli v bezpečí na palubě záchranného člunu,“ uvedly následně maltské úřady.
Právě Libye je pro celý incident klíčová. Už krátce po incidentu se navíc objevily spekulace, že za útokem stojí ukrajinský námořní dron. To se nyní podle agentury AP potvrzuje. Ukrajinci na plavidlo, které převáželo 61 tisíc tun zkapalněného zemního plynu, útočili pravděpodobně ze zmíněné severoafrické země.
Jak uvedly zdroje agentury z řad libyjských představitelů, ukrajinské síly operují v západní Libyi na základě tajné dohody schválené Západem. A právě ony pak na tanker zaútočily.
Ukrajinské síly, které jsou tvořené převážně experty na drony, operují údajně především na letecké základně v pobřežním městě Misuráta, ale také v dalších vojenských zařízeních v hlavním městě Tripolis a pobřežním městě Závíja, uvedly zdroje agentury. Konkrétně útok na ruský tanker pak měl být veden z Tripolisu.
„Útok na loď Arctic Metagaz v bezprostřední blízkosti Malty rovněž poukazuje na měnící se dynamiku moderního válčení, kdy se díky rozšíření dronových technologií projevují i geograficky vzdálené konflikty přímo v našem okolí,“ okomentoval tak útok maltský vojenský analytik David Attard.
Tanker se po útoku a následném požáru nepotopil, ale opuštěný posádkou zůstal na hladině. Loď, která kvůli svému nákladu představuje riziko pro životní prostředí, nadále pluje Středozemním mořem. Libyjské úřady se ji pokouší dostat pod kontrolu a zakotvit ji. Podle posledních zpráv ale zatím marně. Starosti pak dělá maltské vládě, právě kvůli riziku environmentální katastrofy.
Důležitá je zde taktéž již zmíněná „tajná dohoda“ mezi Libyí a Ukrajinou a posvěcená Západem, jak uvádí zdroje AP. Právě díky ní mohou v zemi operovat ukrajinské síly. Libyjská vláda momentálně ovládá jen část země. Samozvaná Libyjská národní armáda pak ovládá východní a jižní Libyi, včetně významných ropných polí. Západní země se údajně i za pomoci této dohody snaží konflikt uvnitř země urovnat. Hlavním cílem je však strategickou zemi udržet mimo ruský vliv.



Podle dubnového volebního modelu roku 2026 by s přehledem vyhrálo volby hnutí ANO. Oproti březnovému modelu si však pohoršilo o dva procentní body, uvedla v neděli Česká televize s odkazem na data agentury Kantar CZ. Další subjekty následují s velkým odstupem, druhé místo si podle modelu udrželo hnutí STAN.



Jmenování Jakuba Landovského vládním zmocněncem pro plnění závazků vůči NATO schválí kabinet v pondělí. Ve videu zveřejněném dnes na sociálních sítích to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Že se Landovský zmocněncem stane, oznámil premiér již před týdnem. Slibuje si od něj naplnění cílů vůči alianci, tedy vydávat na obranu minimálně dvě procenta HDP.



Sparta považuje incident s fanoušky Slavie během sobotního fotbalového derby v Edenu za vyvrcholení nenávisti ze strany pražského rivala. Letenský klub to uvedl v krátkém prohlášení na sociální síti X.



Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se podíl padlých a raněných na ruské straně v konfliktu blíží poměru 2:1. Pokud jsou čísla správná, mohlo by jít o rekordní poměr padlých a raněných v moderní historii válčení.



Ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé) bude jednat s předsedou Fotbalové asociace ČR (FAČR) Davidem Trundou o bezpečnosti na stadionech a možnosti jejího zlepšení.