


Za útokem na tanker ve Středozemním moři, který byl součástí ruské stínové flotily, mají stát Ukrajinci. Zázemí k riskantní operaci jim poskytla Libye. Zničená loď už týdny bloudí vodami bez posádky. Hrozí ekologická katastrofa.

„Ruský tanker na zkapalněný zemní plyn Arctic Metagaz hoří ve Středozemním moři,“ zněla zpráva, která médii proběhla počátkem letošního března. Loď, která je součástí takzvané ruské stínové flotily a na kterou se vztahují sankce USA a Spojeného království, vzplála poblíž Malty, kam se také evakuovala posádka.
„Přeživší byli následně během pátrací akce nalezeni v libyjské výlučné ekonomické zóně v záchranném člunu. Podle zpráv se všichni členové posádky nacházeli v bezpečí na palubě záchranného člunu,“ uvedly následně maltské úřady.
Právě Libye je pro celý incident klíčová. Už krátce po incidentu se navíc objevily spekulace, že za útokem stojí ukrajinský námořní dron. To se nyní podle agentury AP potvrzuje. Ukrajinci na plavidlo, které převáželo 61 tisíc tun zkapalněného zemního plynu, útočili pravděpodobně ze zmíněné severoafrické země.
Jak uvedly zdroje agentury z řad libyjských představitelů, ukrajinské síly operují v západní Libyi na základě tajné dohody schválené Západem. A právě ony pak na tanker zaútočily.
Ukrajinské síly, které jsou tvořené převážně experty na drony, operují údajně především na letecké základně v pobřežním městě Misuráta, ale také v dalších vojenských zařízeních v hlavním městě Tripolis a pobřežním městě Závíja, uvedly zdroje agentury. Konkrétně útok na ruský tanker pak měl být veden z Tripolisu.
„Útok na loď Arctic Metagaz v bezprostřední blízkosti Malty rovněž poukazuje na měnící se dynamiku moderního válčení, kdy se díky rozšíření dronových technologií projevují i geograficky vzdálené konflikty přímo v našem okolí,“ okomentoval tak útok maltský vojenský analytik David Attard.
Tanker se po útoku a následném požáru nepotopil, ale opuštěný posádkou zůstal na hladině. Loď, která kvůli svému nákladu představuje riziko pro životní prostředí, nadále pluje Středozemním mořem. Libyjské úřady se ji pokouší dostat pod kontrolu a zakotvit ji. Podle posledních zpráv ale zatím marně. Starosti pak dělá maltské vládě, právě kvůli riziku environmentální katastrofy.
Důležitá je zde taktéž již zmíněná „tajná dohoda“ mezi Libyí a Ukrajinou a posvěcená Západem, jak uvádí zdroje AP. Právě díky ní mohou v zemi operovat ukrajinské síly. Libyjská vláda momentálně ovládá jen část země. Samozvaná Libyjská národní armáda pak ovládá východní a jižní Libyi, včetně významných ropných polí. Západní země se údajně i za pomoci této dohody snaží konflikt uvnitř země urovnat. Hlavním cílem je však strategickou zemi udržet mimo ruský vliv.



Někteří mu přezdívali "Nudný Pete". Oproti rivalovi Andre Agassimu byl Pete Sampras klidný, vyrovnaný tenista, který se vyhýbal excesům a na tiskovkách se málokdy víc rozmluvil. Legendární Američan, který ve středu slaví 55. narozeniny, přitom během kariéry prožíval dramatické okamžiky. Promluvil o nich ale až po kariéře.



Noční ukrajinské útoky na ruský Krasnodarský kraj zabily dva lidi, včetně dítěte, a několik dalších zranily, uvedly ve středu ruské úřady. Trosky dronů v kraji zasáhly čtyři průmyslové podniky. Ruská armáda sdělila, že v noci na středu zničila 502 ukrajinských bezpilotních letounů. Útok dronů podle starosty přístavního města Novorossijsku Andreje Kravčenka zabil dítě a další dva lidi zranil.



Dvě americké mediální skupiny ve středu podaly žalobu na prezidenta Donalda Trumpa kvůli prodeji rychlejšího přístupu k jeho příspěvkům na sociální síti Truth Social. Mediální organizace The Intercept Media a nezisková Freedom of the Press Foundation žádají soud na Manhattanu o zablokování praktiky, kterou označily za mimořádnou, zkorumpovanou a protiústavní, uvedla ve středu média.



Fotbalisty Sparty opustil kapitán Lukáš Haraslín. Třicetiletý slovenský křídelník přestoupil do saúdskoarabského týmu al-Fátí, uvedl pražský klub na svém webu. Produktivní záložník působil na Letné od roku 2021.



Agenti amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) budou vybaveni rukavicemi, které vysílají bolestivé elektrické šoky, napsala ve středu agentura AP s odvoláním na oznámení ministerstva vnitřní bezpečnosti. ICE na novou výbavu plánuje vynaložit až 20 milionů dolarů (420,2 milionu korun).