


Útok na Kyjev z Běloruska? Vladimir Putin zřejmě nechal takový plán vypracovat, podle šéfa ukrajinské armády Oleksandra Syrského má ale Kreml na stole pravděpodobnější a realističtější scénář. Vrchní velitel v rozhovoru pro stanici TSN popsal, kde by Rusové ve skutečnosti mohli udeřit, i to, zda se Kreml uchýlí k další vlně nucené mobilizace.

„Musíme počítat se všemi scénáři, i s těmi nejhoršími. Víme, že Putin pověřil ruský generální štáb vypracováním různých variant vedení útočné operace, včetně útoku z Běloruska s cílem obsadit Kyjev a další území,“ potvrdil Syrskyj.
O možné invazi z Běloruska se v Kyjevě spekuluje už od května. Sám Syrskyj však pochybuje, že by Alexandr Lukašenko poskytl své území jako zázemí pro ruský útok. Ukrajinská armáda navíc v současnosti na běloruské straně hranice nepozoruje žádné výraznější soustřeďování vojsk a zemi momentálně chybí dostatek techniky i živé síly pro operaci takových rozměrů.

Za nejpravděpodobnější a zároveň nejrealističtější scénář šéf armády naopak považuje severní ofenzivu z ruského území, konkrétně z Brjanské oblasti. Upřesnil, že Rusové v tomto směru neplánují útok na samotný Kyjev, ale vážně zvažují ofenzivu do Černihivské oblasti.
Cílem takové operace by podle něj bylo obsadit další území, proniknout hlouběji do vnitrozemí a odlákat ukrajinské síly z klíčových úseků fronty – především z jihu, kde ukrajinské síly vedou aktivní operace.
„Je to způsob, jak roztáhnout frontu a připravit nás o rezervy. Znovu je třeba brát v úvahu celkový počet našich sil i počet bojových brigád a pluků,“ vysvětlil vrchní velitel pro TSN.
Syrskyj v rozhovoru komentoval také nedávné ukrajinské údery na ruské mosty a logistické trasy, které již prokazatelně ovlivňují situaci na frontě. Velikost ruského kontingentu na Ukrajině se podle něj snižuje a v současnosti činí přibližně 722 tisíc vojáků, včetně operačních rezerv.
Snížil se také počet směrů, na kterých ruské jednotky vedou aktivní útočné operace. Ze čtrnácti jich zbylo pouze sedm, přičemž za klíčové lze považovat čtyři.
Navzdory tomu zůstává intenzita bojů vysoká. Denně dochází k 240 až 260 střetům, téměř polovinu z nich však tvoří útočné akce ukrajinských sil. „Aktivita nepřítele výrazně poklesla. Neřekl bych o polovinu, ale minimálně o třetinu,“ zdůraznil Syrskyj.
Vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil závěrem nevyloučil, že by Kreml mohl přistoupit k nové vlně mobilizace. Pokud by k tomu však Vladmir Putin přistoupil, půjde podle Syrského o krajní řešení. K případnému vyhlášení by podle něj mohlo dojít až po volbách do Státní dumy, které jsou naplánované na polovinu září.



Nejméně dva lidé přišli o život a dalších 42 utrpělo zranění při ruském bombardování Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny. Mezi raněnými je osm dětí, oznámili záchranáři. Ukrajinské úřady také upřesnily bilanci ruského útoku na loď s obilím u Oděsy na šest mrtvých a čtyři pohřešované. Na Moskvu a okolí ruské metropole naopak útočily stovky ukrajinských dronů.



Nespokojenost Andreje Babiše s výsledky summitu NATO nekončí. Premiérův tým a ministerstvo zahraničních věcí řeší, kdo je „potopil“ v Ankaře. Nelíbí se jim, že se prezident Petr Pavel dočkal bohatého programu, důstojného servisu a mediálního pokrytí doma i v zahraničí, ačkoliv byl „jen členem delegace“. Podle diplomatických zdrojů redakce vláda viní velvyslanectví, to se ale jen řídilo protokolem.



Maďarský premiér Péter Magyar ve svém projevu na břehu Dunaje hned po vítězství ve volbách oznámil změny, které zemi čekají: chce z funkcí dostat dědictví Orbánovy vlády a jedním z lidí „na odstřel“ se okamžitě stal i prezident. Ten Magyarovu výzvu k odstoupení odmítl, nakonec jej funkce zbavil dodatek ústavy, který sám musel podepsat. Na jeho místě by Magyar rád viděl šachistku Judit Polgárovou.



Spojené státy v noci ze soboty na neděli zahájily novou sérii úderů na Írán. Oznámilo to oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě. Chtějí tím potrestat Teherán za smrt dvou amerických vojáků v Jordánsku, kteří zemřeli při pátečních íránských útocích. CENTCOM o pár hodin později uvedl, že USA ukončily již osmou sérii nočních úderů v řadě a zasáhly íránskou vojenskou infrastrukturu.



Španělští fotbalisté díky výhře nad obhájci zlata Argentinci 1:0 po prodloužení ve finále mistrovství světa vytvořili rekord v neporazitelnosti v reprezentačních zápasech. Tým pod vedením trenéra Luise de la Fuenteho natáhl sérii bez porážky v normální hrací době či prodloužení na 38 utkání.