Náboj jedné kazetové pumy v sobě nese desítky menších výbušin, které se těsně před dopadem rozptýlí do širokého okolí, třeba i o velikosti několika fotbalových hřišť. Nasazení této zbraně v obytných čtvrtích je považováno za válečný zločin.
Předběžná data Human Rights Watch ukazují, že si stovky ruských útoků kazetovou municí na Ukrajině v období mezi letošním únorem a červencem vyžádaly nejméně 689 obětí z řad civilistů. Pro srovnání: úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva uvádí, že za půl roku války na Ukrajině celkem zemřelo nejméně 5587 civilistů. Připouští však, že skutečný počet může být mnohem vyšší.
"Hojné využití kazetové munice ruskými jednotkami na Ukrajině je střízlivou připomínkou toho, co musí úmluva z roku 2008 překonat (…). Státy, které se k ní ještě nepřihlásily, by měly přehodnotit svůj postoj a připojit se k ostatním, které pomáhají zbavit svět kazetové munice," vyzvala Mary Warehemová z Human Rights Watch s tím, že by všechny země měly použití této ničivé zbraně za jakýchkoli okolností odsoudit.
Menší nálože kazetových munic, odpálené ruskými jednotkami v květnu a červnu, podle dřívějšího zjištění organizace zasáhly ve městech Charkov či Derhači domy, ulice, parky, nemocnici či kulturní centrum. Human Rights Watch zmiňuje například ukrajinský manželský pár z Derhači: žena zemřela při úderu 12. května na místě, jen o několik hodin později zahynul i její manžel, kterému exploze kazetové bomby utrhla nohy.
Cluster munitions are prohibited due to their indiscriminate effect & long-lasting harm @hrw https://t.co/BxOl6k3an1 During attacks, the submunitions spread over a wide area the size of a city block & many fail to explode on initial impact, leaving dangerous duds📷 @CNN pic.twitter.com/80kim240Pt
— Mary Wareham (@marywareham) May 12, 2022
Rusko ke smlouvě nepřistoupilo
K použití této ničivé zbraně podle zprávy organizace přinejmenším v jednom či dvou případech sáhl i Kyjev. Human Rights Watch ve výroční zprávě rovněž připomíná, že válka na Ukrajině je jediný konflikt na světě, ve kterém tato munice zabíjí.
Úmluva o zákazu kazetové munice platí od roku 2010 a zapovídá používání, vývoj, výrobu, skladování, držení i přesuny této zbraně. Konvenci ratifikovalo sto deset zemí světa, dalších třináct ji zatím pouze podepsalo.
Podle smlouvy mohou státy vlastnit pouze určitá minimální množství kazetové munice pro výzkum, výcvik a další stanovené účely. Třicet sedm zemí, které tuto zbraň někdy vlastnily, již své zásoby zničily. To představuje devadesát devět procent jejích veškerých zásob, které smluvní strany dohody nahlásily.
Rusko, Ukrajina, Čína, Spojené státy, Pákistán, Sýrie či Írán smlouvu odmítly podepsat. Peking a Teherán například aktivně zkoumají a vyvíjejí nové typy kazetové munice. USA naposledy vyrobily kazetovou munici v roce 2016, Moskva letos na Ukrajině použila jak staré, tak i ty nové typy kazetových bomb.
