


Představitelé ruského resortu zahraničí prohlásili, že pobaltské státy si „zahrávají s ohněm“ tím, že otevírají své území pro „nepřátelské akce“ proti Rusku. Moskva také šíří falešná tvrzení, že pobaltské státy připravují masové deportace rusky mluvících obyvatel. To zástupci všech pobaltských států odmítli.

„Pobaltské státy se otevřeně připravují na masové deportace rusky mluvících obyvatel a zřejmě doufají, že tímto způsobem konečně vyřeší ruskou otázku a bezprecedentní, zejména v 21. století, problém masového bezdomovectví na svém území,“ tvrdil podle agentury TASS na začátku července Grigorij Lukjancev, který je ředitelem Odboru pro mnohostrannou spolupráci v oblasti lidských práv na ruském ministerstvu zahraničí.
Rusko již dříve pohrozilo, že se odvolá k Mezinárodnímu soudnímu dvoru OSN na protest proti „systematickému potlačování“ ruských práv v pobaltských zemích, tedy v Lotyšsku, Litvě a Estonsku.
Taková obvinění nejsou ale novinkou – Rusko už od 90. let prohlašuje, že pobaltské státy utlačují své rusky mluvící menšiny. V poslední době ale podobná rétorika nabrala na obrátkách. Kreml tvrdí, že pobaltské státy zakazují používání ruštiny, „přepisují historii“ a provádějí „represe“ proti rusky mluvícímu obyvatelstvu.
Jako záminku pro taková ostrá prohlášení využívají ruští představitelé různé změny zákonů v zemích s výraznou ruskojazyčnou menšinou. Například takzvané jazykové zákony dlouho chyběly a odvahu k nim země získaly až s válkou na Ukrajině.
Teprve od loňského září přešly lotyšské základní školy na povinnou výuku místního jazyka – lotyštiny. Dosud totiž mohla ruská menšina – v Lotyšsku je až třetina etnických Rusů – studovat na speciálních školách. Teoreticky se tak mohli vyhnout používání státního jazyka až do dospělosti.
Podobný zákon platí také v Estonsku. V Litvě je situace odlišná, a to především kvůli výrazně menšímu podílu ruského obyvatelstva. Na rozdíl od Lotyšska a Estonska tvoří etničtí Rusové v Litvě zhruba jen pět procent populace.
V souvislosti s jazykem v Lotyšsku také po začátku války začalo platit nařízení o lidech bez občanství, ale s trvalým pobytem. Pro jeho obnovení museli lidé projít bezpečnostní kontrolou a udělat jazykový test na nízkou úroveň.
Těm, co se to – navzdory dlouhým létům života v zemi – nepovedlo, hrozila deportace. Ta se ale nakonec týkala jen nižších stovek Rusů. Přesto si loni, když lhůta pro splnění pravidel vypršela, vyslechly lotyšské úřady drsná slova z Moskvy. „Nacismus,“ bouřila se například mluvčí resortu zahraničí Marija Zacharovová.
Před několika měsíci ruské tajné služby začaly šířit falešná tvrzení, že Lotyšsko umožnilo Ukrajině využít své území k útokům proti Rusku.
„Podřizováním se disciplíně NATO a EU a nabízením svého území k nepřátelským akcím proti Rusku v kontextu ukrajinského konfliktu si Pobaltí zahrává s ohněm. Dobře to vědí,“ cituje ruská státní agentura RIA Novosti náměstka ministra zahraničí Michaila Galuzina.
„Pokud si Riga naivně myslí, že se bude moci bez následků pod záštitou NATO účastnit vojenských provokací namířených proti Rusku a teroristických útoků kyjevského režimu na naše občany tím, že se přikryje imaginární ochranou, pak se hluboce mýlí,“ varuje v úterním prohlášení Galuzin.
Všechny tři pobaltské státy se jak kvůli strašení deportacemi, tak kvůli nařčením z poskytování území Ukrajině ozvaly. Litevský úřad státní bezpečnosti (VSD) poznamenává, že se jedná o propagandistický útok Kremlu.
„Toto je další ruský propagandistický útok namířený proti pobaltským státům, které se snaží narušit důvěru v jejich demokratické základy, zasít v jejich komunitách svár na etnickém základě a zdiskreditovat na mezinárodní scéně silné stoupence Ukrajiny tváří v tvář ruské agresi,“ uvedl úřad v komentáři podle litevské mutace webu Delfi.



Lotyšsko pak podle tiskové zprávy tamního ministerstva zahraničí také odmítlo obě obvinění. „Lotyšsko zajišťuje dodržování zákona pro každého obyvatele a že tvrzení o opaku nejsou věcně podložena,“ píše resort.
Podle Estonců pak má celá dezinformační kampaň Kremlu „odvést pozornost od vlastních závažných porušení mezinárodního práva ze strany Ruska a od jeho agrese vůči Ukrajině“.



Energetická skupina ČEZ v první polovině letošního roku vydělala 18,1 miliardy korun. Čistý zisk společnosti tak meziročně vzrostl o deset procent. Přispělo k tomu zejména ukončení výběru daně z neočekávaných zisků, takzvané windfall tax.



Pokud by se v červenci konaly sněmovní volby, zvítězilo by hnutí ANO se ziskem 34 procent hlasů. S odstupem následuje STAN, které by dalo hlas 15 procent voličů, třetí je ODS s podporou 12 procent. Vyplývá to z průzkumu společnosti Median, který má ČTK k dispozici. Do Sněmovny by se dostali ještě Piráti s osmi procenty a SPD se ziskem 7,5 procenta hlasů.



U ruského města Voroněž zřejmě hoří další sklad internetového prodejce Wildberries. Informoval o tom v úterý deník Ukrajinska pravda s odkazem na telegramový kanál Astra. Společnost informovala, že ve Voroněžské oblasti evakuovala své zaměstnance, místní úřady předtím hlásily útok ukrajinských dronů.



Jen málokdy se stane, aby film pojmenoval své vlastní slabiny, a ještě je vydával za přednost. Přesně to se ale děje v Hořkých svátcích, novince režiséra Pedra Almodóvara, který zřejmě usoudil, že sebekritika je polehčující okolnost.



Íránská tisková agentura Mehr o víkendu zveřejnila videozáznam s nejvyšším íránským vůdcem Modžtabou Chameneím, který se od nástupu do úřadu letos v březnu neobjevil na veřejnosti. Informoval o tom v neděli deník Gulf News, vycházející ve Spojených arabských emirátech. Mehr nicméně neuvedla, kdy a kde byl videozáznam pořízen.