


Neutíkal za senzací. Utíkal před ohněm. Jen několik minut poté, co se svou dcerou opustil kemp ohrožený plameny, pořídil editor agentury AFP Maximilien Lamy obyčejným mobilem fotografii, která se během několika hodin objevila na titulních stranách největších světových médií. Jak vznikl snímek, jenž se stal jedním z nejsilnějších symbolů ničivých požárů ve Francii?

Na první pohled je to téměř idylická letní scéna. Dvojice sedí pod slunečníkem na pláži, muž má klidně překřížené nohy, žena fotografuje nebe. Jenže místo modré oblohy se nad nimi rozprostírá sytě oranžová záře. Jsou dvě hodiny odpoledne, ale krajina připomíná konec světa.
Právě tento kontrast udělal z fotografie pořízené 24. července na pláži Moutchic v Lacanau jeden z nejsilnějších obrazů letošních požárů v departementu Gironde.
Jejím autorem není válečný fotograf ani reportér vyslaný do krizové oblasti. Je jím editor agentury AFP Maximilien Lamy, který byl v regionu na dovolené s partnerkou a dcerou.

Ironií osudu jen několik minut předtím musel se svou rodinou narychlo opustit kemp kvůli rychle postupujícím plamenům.
„Nebyla to fotografie, kterou jsem šel hledat. Šli jsme jen najít místo, kde bychom se naobědvali. Najednou se přede mnou otevřela téměř apokalyptická krajina a můj fotografický instinkt se okamžitě probudil,“ vzpomíná Lamy.
Původně se od rodiny vzdálil jen o několik stovek metrů. Když dorazil na pláž, uviděl hustý kouř stoupající nad jižním břehem jezera Lac de Carcans-Hourtin. Slunce pronikající kouřovou clonou proměnilo den v oranžové přítmí.
V tu chvíli si všiml dvojice sedící pod slunečníkem.

„Nešlo ani tak o požár jako o ten neuvěřitelný kontrast. Ti lidé seděli naprosto klidně uprostřed scenérie, která připomínala apokalypsu. Věděl jsem, že ten okamžik musím zachytit.“
Lamy u sebe neměl profesionální fotoaparát. Na dovolenou si vzal jen mobilní telefon. Udělal několik rychlých snímků a pokračoval za rodinou.

Ani tehdy netušil, že právě pořídil fotografii, která během několika hodin obletí svět. „Nejdřív jsem s ní neudělal vůbec nic. Pak jsem si řekl, že ji pro jistotu pošlu do AFP. Ani na vteřinu mě nenapadlo, že se z ní stane symbol těchto požárů.“
A přesně to se stalo.
Snímek se objevil na titulní straně deníku Wall Street Journal, převzaly jej New York Times, Guardian i desítky dalších světových médií. Na sociálních sítích jej sdílely miliony lidí a během několika hodin se stal jednou z nejdiskutovanějších fotografií katastrofy.

„Když jsem fotografii později uviděl ve velkém formátu, pochopil jsem, proč působí tak silně. Vypráví něco o naší době. O tom zvláštním pocitu, kdy katastrofa přichází přímo před naše oči a my jako bychom zůstávali nehybní,“ uvedl.
Lamy odmítá odsuzovat dvojici zachycenou na snímku. „Nechci ty lidi soudit. Každý reaguje na šok jinak. Nevíme, co prožívali ani co si v tu chvíli mysleli.“
Zdůrazňuje, že fotografii pořídil jako náhodný kolemjdoucí. Teprve distribuční síť agentury AFP a síla sociálních sítí z ní udělaly globální symbol.

Když snímek vznikl, požár v Gironde hořel teprve druhý den. O čtyři dny později byl stále mimo kontrolu. Oheň mezitím zničil přibližně 42 tisíc hektarů porostu, 240 domů a vynutil si rozsáhlé preventivní evakuace.
Jediný okamžik zachycený obyčejným mobilem tak nakonec vystihl katastrofu lépe než stovky reportáží. Ne proto, že ukazoval plameny, ale proto, že zachytil, jak tenká může být hranice mezi zdánlivě obyčejným letním dnem a katastrofou, která se odehrává jen několik kilometrů daleko.






Dva tankery emirátské státní ropné společnosti ADNOC se v pátek staly cílem útoku, když proplouvaly Hormuzským průlivem. Podle emirátské agentury WAM to firma uvedla s tím, že při incidentu nebyl nikdo zraněn a situace je nyní pod kontrolou. Ministerstvo zahraničí Spojených arabských emirátů v prohlášení zveřejněném na síti X z útoku obvinilo Írán.



V Londýně v pátek nalezli tělo 41letého Jasona Ardaye, který minulý týden opustil profesorský post na Cambridgeské univerzitě kvůli obvinění z plagiátorství částí své disertace. S odvoláním na britská média to napsala agentura AFP.



Plavec Miroslav Knedla se stal v Paříži mistrem Evropy v závodě na 50 metrů znak a slaví životní úspěch. Časem 24,11 vylepšil o osm setin svůj český rekord z rozplaveb a napodobil Barboru Seemanovou, která ve čtvrtek ovládla kraulařskou dvoustovku.



Karsten Warholm získal v Birminghamu čtvrtý evropský titul v řadě na 400 metrů překážek a časem 46,63 překonal rekord šampionátu. Nadia Battoclettiová obhájila zlato na 10 000 metrů a jako první žena podruhé za sebou ovládla na ME obě vytrvalecké tratě.



Když ukrajinská zpravodajská služba nedávno rozebrala nejnovější ruskou střelu S-71M, našla uvnitř čip od americké firmy Nvidia. Součástka, která v Americe pohání civilní roboty a drony, nyní pomáhá ruským zbraním vyhledávat a ničit ukrajinské cíle.