


Německý zbrojní koncern Rheinmetall získal novou zakázku na dodávku desítek tisíc dělostřeleckých granátů pro ukrajinskou armádu. Kontrakt v hodnotě vyšších desítek milionů eur zahrnuje i speciální výmetné náplně, díky nimž granát doletí až 40 kilometrů. Klíčovou výhodou je, že granáty pasují i do moderních českých houfnic.

Dodávka dělostřelecké munice ráže 155 milimetrů je pro ukrajinskou obranu naprosto zásadní. Rheinmetall dodá Ukrajině kompletní sety – tedy nejen samotné střely plné výbušnin, ale také prachové výmetné náplně. Ty jsou pro laika možná neviditelné, ale klíčové: po zážehu vytvoří tlak plynů, který granát vystřelí z hlavně děl. Bez nich je střela jen těžkým kusem kovu.
Přesný počet kusů ani hodnota kontraktu nebyly z bezpečnostních důvodů zveřejněny, zbrojovka pouze potvrdila částku v řádu desítek milionů eur. Munice vzniká ve španělském závodě Rheinmetallu.
Ukrajinští vojáci dostanou moderní typ granátů, které v sobě mají zabudovanou chytrou technologii pro delší dolet (tzv. Base Bleed). Funguje to jednoduše:
Granát má na svém dně malou nálož, která po výstřelu pomalu hoří a vypouští plyn. Tento plyn zaplňuje vzduchový vír, který za letícím granátem vzniká a normálně by ho brzdil. Díky menšímu odporu vzduchu tak střela doletí dál – až na vzdálenost přibližně 40 kilometrů.
Pro ukrajinské dělostřelce to znamená možnost zasahovat ruské pozice z větší dálky, což jim dává lepší šanci, že sami nebudou zasaženi nepřátelskou odvetou. Obrovskou výhodou je také univerzálnost této munice. Pasuje totiž do celé řady moderních děl, které Ukrajina dostala od Západu. Vedle francouzských systémů CAESAR nebo švédských Archerů ji mohou střílet i moderní české houfnice DITA, které vyrábí tuzemský holding CSG.
Tento typ munice je od začátku války nejžádanějším zbožím v Evropě. Konflikt totiž ukázal, že moderní válka se stále neobejde bez obrovské spotřeby klasických granátů. Rheinmetall se díky tomu stal klíčovým pilířem evropské bezpečnosti. Vyrábí mimo jiné i nejnovější tanky Leopard 2A8, o jejichž nákupu jedná i česká armáda.
Tento úspěch ale přitáhl pozornost Moskvy. Západní rozvědky odhalily, že ruské tajné služby připravovaly atentát na generálního ředitele Rheinmetallu Armina Pappergera. Plán se podařilo překazit díky spolupráci americké CIA a německých úřadů a šéf firmy od té doby žije pod přísnou ostrahou.
Papperger navíc dlouhodobě upozorňuje na to, že Evropa nesmí spoléhat jen na moderní technologie. Nedávno kritizoval přílišné nadšení z masového nasazování dronů. Podle něj samotné bezpilotní letouny válku nevyhrají, pokud armádám chybí dostatek těžkých děl a statisíce kusů munice.
Rheinmetall proto reaguje na situaci masivním rozšiřováním výroby. Otevřel nové továrny v Německu i v Litvě a plánuje postavit výrobní závod přímo na Ukrajině.



Argentinci budou v nedělním finále fotbalového mistrovství světa usilovat o to, aby jako první tým od Pelého Brazílie v roce 1962 obhájili titul. Španělsko může zase podruhé v historii zlatem z mundialu navázat na vítězné Euro. A poprvé na hřišti se potkají megahvězdy Lionel Messi a Lamine Yamal. Osud je přitom kuriózně spojil už mnohem dříve.



Janovský soud udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zahynulo 43 lidí. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l´Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal 12 let vězení. Z více než 50 obžalovaných jich janovský soud uznal vinnými 32.



Ukrajinské útoky na rafinerie a problémy na trhu s palivy dál zvyšují tlak na ruský rozpočet, který už zatěžují rekordní válečné výdaje i slabší příjmy z ropy. Schodek už v polovině roku překonal celoroční plán a Kreml začal hledat nové zdroje příjmů.






Ukrajina má nového premiéra. Poslanci parlamentu ve čtvrtek schválili do čela vlády dosavadního šéfa energetické společnosti Naftogaz Serhije Koreckého. Kdo je 48letý krizový manažer, který má zemi provést jedním z nejtěžších období války?