Washington/Ankara - Americký Bílý dům uvedl, že Turecko má právo bránit se proti teroristickým útokům kurdských povstalců. Bílý dům tak reagoval na letecké útoky turecké armády na pozice tureckých Kurdů, kteří se uchýlili v minulých letech na sever Iráku. Informovala o tom v neděli agentura AP.
Turecká armáda v pátek vstoupila do bojů proti islámským radikálům v severní Sýrii, bombardovala ale také tábory Strany kurdských pracujících (PKK) v sousedním Iráku. Spojené státy označují Stranu kurdských pracujících již delší dobu za teroristickou organizaci.
K tématu se v neděli v Keni vyjádřil mluvčí Bílého domu Ben Rhodes, který doprovází prezidenta Baracka Obamu na jeho současné africké cestě. "USA samozřejmě považují PKK za teroristickou organizaci. Turecko má právo zasáhnout proti teroristickým cílům. Určitě oceňujeme jeho ochotu zasáhnout proti Islámskému státu," řekl novinářům v Nairobi.
Reakce na sebevražedný atentát
USA, které potřebují Turecko pro boj proti Islámskému státu (IS), trvají na tom, že mezi vstupem Turecka do boje proti této skupině a zahájením útoků na tábory PKK není žádná souvislost.
Ankara vysvětlila zahájení leteckých útoků na IS v Sýrii jako reakci na sebevražedný atentát, při němž členové IS minulý týden zabili v tureckém Suruçu 32 lidí. Turecko nyní dalo USA k dispozici základnu Incirlik k útokům na IS v Sýrii a dohodlo se s nimi na vytvoření bezpečného pohraničního pásma v délce téměř 100 kilometrů.
Mluvčí Bílého domu Alistair Baskey ostře odsoudil nedávné útoky, které provedla Strana kurdských pracujících v Turecku. Zdůraznil také, že Turecko je spojencem USA v rámci Severoatlantické aliance.
Mírová jednání nemají smysl
Strana kurdských pracujících v sobotu vypověděla mírová jednání s Ankarou, protože podle ní už nemají smysl. Baskey prohlásil, že PKK by se měla zříci terorismu a obnovit rozhovory s tureckou vládou. Obě strany by se podle Baskeyho měly vzdát násilí a snažit o snížení napětí.
Turecká opozice považuje nové tažení Ankary proti PKK za snahu znovu v Turecku probudit protikurdské nálady, protože Ankara počítá s předčasnými volbami. Ty minulé se sice konaly v červnu, ale vítězné Straně spravedlnosti (AKP) se zatím nepodařilo dohodnout se s potenciálními koaličními partnery na vládě.
AKP byla zvyklá vládnout sama, protože víc než deset let měla v parlamentu nadpoloviční většinu. Letos ale získala jenom 258 z 550 křesel. Prokurdská Lidová demokratická strana (HDP) se dostala do parlamentu poprvé a hned s 80 mandáty. Do koalice s AKP jít nechce. Její představitel Selahattin Demirtaş řekl, že "cílem leteckých, pozemních i mediálních operací, které nyní vede Turecko, je oslabit HDP pro předčasné volby".
