Washington - Spojené státy v úterý oznámily uvalení sankcí na řadu firem i jednotlivců z různých zemí za jejich obchodní vztahy s Íránem.

Patří mezi ně například venezuelská státní ropná společnost PDVSA a spolu s ní i šestnáct společností a osob, například z Číny, Sýrie nebo Běloruska.

Podle amerického ministerstva zahraničních věcí tyto právnické i fyzické osoby v rozporu s americkými a mezinárodními nařízeními dodávaly Íránu, ale také Severní Koreji a Sýrii některé strategické produkty nebo technologie potřebné pro vývoj jaderných zbraní.

Již včera rozšířila sankce proti Teheránu Evropská unie. Na seznam íránských firem a jednotlivců, jimž zmrazila aktiva či zakázala vstup na své území, připsala dalších sto subjektů.

Jednou z postižených firem je banka Europaeisch-Iranische Handelsbank, která sídlí v německém Hamburku. Banka slouží i k financování jaderného programu.

Západ dlouhodobě podezírá Teherán z toho, že se snaží vyvinout jaderné zbraně. Írán to ale popírá a tvrdí, že nukleární program rozvíjí pouze kvůli civilním účelům.

Důvodem nového kola sankcí je skutečnost, že podle čelných západních představitelů se nikam nepohnula jednání s Teheránem o jeho jaderných aktivitách.

Ekonomické a finanční sankce mají přimět íránské vedení ke změně postoje. Írán chceodvetou zavést sankce proti 26 americkým představitelům, kteří se podle něj dopustili mezinárodního terorismu, když poslali americké vojáky do Iráku a Afghánistánu.

Jakého druhu sankce budou, neupřesnil. Vzhledem k tomu, že Američané v Íránu kvůli dlouhodobě napjatým vztahům mezi oběma zeměmi nemají majetek, vyhlášení finančních sankcí by bylo neúčinné.