USA si v drogové politice rozumí s Ruskem, ne s Evropou

Roman Gazdík
16. 3. 2009 19:27
Mezinárodní konferenci o drogách provází slovíčkaření a surreálné debaty
Přesvědčení zastánci "války proti drogám" se na vídeňské konferenci utkali s progresivnější školou, která akcentuje péči o závislé. Výsledkem je neslaná nemastná remíza
Přesvědčení zastánci "války proti drogám" se na vídeňské konferenci utkali s progresivnější školou, která akcentuje péči o závislé. Výsledkem je neslaná nemastná remíza | Foto: Reuters

Vídeň - Pokračující vídeňská jednání o dalším směru světové protidrogové politiky odhalila propastné rozdíly v tom, jak se na tuto problematiku velcí světoví hráči dívají.

Zatímco Evropská unie jako celek prosazuje progresivnější přístup založený na analýze dat a efektivní politice přiznávající přední místo redukci poptávky, léčbě a integraci závislých do společnosti, Rusko, Spojené státy či Japonsko sází na represivnější přístup a takzvanou „válku proti drogám".

Extrémní postup vůči závislým je znám především z Ruska, kde se osmdesát procent nositelů HIV nakazí skrze infikované injekční stříkačky, přesto je zde zakázána léčba závislosti na heroinu orálně podávanými opioidy metadonem a buprenorfinem.

"Institucionální sebeklam"

Smířit oba tyto přístupy se ukázalo jako nemožné a výsledkem je nemastná neslaná politická deklarace, která je jen pokračováním dosavadní politiky, již lze s jejími 200 miliony světových uživatelů nelegálních drog jen těžko označit za úspěšnou.

Podle Mezinárodní asociace pro drogovou politiku (IDPC), která sdružuje 32 národních a mezinárodních nevládních organizací zabývajících se drogovou politikou, přijatá deklarace "postrádá jakoukoliv vizi, není vědecky podložená a jejím důsledkem bude pokračující násilí a utrpení". Jedná se prý o "insitucionální sebeklam v té největší míře".

Blafuje, nebo má eso v rukávu? Výkonný ředitel Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) Antonio Mario Costa
Blafuje, nebo má eso v rukávu? Výkonný ředitel Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) Antonio Mario Costa | Foto: Reuters

„Byli jsme svědky naprosté neochoty čelit skutečným politickým dilematům a série čím dál tím surreálnějších politických a diplomatických debat ohledně formulací, jež jsou zcela odtržené od reality užívání drog a problémů, se kterými se venkovní svět potýká," stojí v tiskovém prohlášení, které IDPC po přijetí deklarace a akčního plánu rozeslala.

Centrem sporu se stala zejména problematika tzv. „harm reduction" (redukce škod, termín se obvykle nepřekládá), tedy služby lidem, kteří drogy užívají a nemají zájem s tím přestat.

Patří mezi ně například výměna použitých jehel za sterilní, poskytování informací, zřízení míst, kde si je možné v hygienickém prostředí drogu aplikovat a v širším smyslu i léčba metadonem nebo buprenorfinem.

V deklaraci tak byl díky odporu zemí, jako jsou Spojené státy, Japonsko, Švédsko, Itálie nebo Rusko, nahrazen termín „harm reduction" mnohoznačnějším „související podpůrné služby". Nejde přitom pouze o slovíčkaření.

Tanečky kolem interpretace

Ještě před schválením deklarace formální výhrady k této záměně termínů vyjádřila Velká Británie, největší rozruch však vzbudilo Německo, které již po přijetí deklarace vystoupilo s „intepretativním prohlášením", ve kterém stojí, že bude vykládat termín „související podpůrné služby" právě jako „harm reduction".

Tohle je koka, ne kokain, prohlásil bolivijský prezident Evo Morales a požádal ve Vídni OSN, aby ji vyjmula z listiny zakázaných látek
Tohle je koka, ne kokain, prohlásil bolivijský prezident Evo Morales a požádal ve Vídni OSN, aby ji vyjmula z listiny zakázaných látek | Foto: Reuters

Připojilo se k němu také Norsko, Bolívie, Gruzie, Švýcarsko, Austrálie, Chorvatsko, Lichtenštejnsko, Svatá Lucie a státy EU Bulharsko, Kypr, Estonsko, Finsko, Maďarsko, Řecko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Nizozemsko, Polsko, Rumunsko, Slovinsko, Španělsko a Velká Británie.

Přestože je Česko silným zastáncem politiky harm reduction, podle ministra vnitra Ivana Langera, který ČR na konferenci zastupoval, se k výše uvedeným zemím nepřidalo kvůli tomu, že to „nechtělo učinit z titulu předsednické země".

To však ještě nebyl všem diplomatickým tanečkům konec.

Surrealistickou korunu všemu nasadilo teprve následné vystoupení Spojených států, Ruska, Japonska a tzv. „Skupiny 77 a Číny," zahrnující rozvojové země. Tyto státy totiž přišly s dalším intepretativním prohlášením - že se slova „související podpůrné služby" z deklarace nijak intepretovat nemají.

„Pokud by bylo harm reduction součástí deklarace, znamenalo by to oficiální přiznání, že současná válka proti drogám nefunguje," vysvětlil pozadí sporu Aktuálně.cz Dénes Balász z Maďarské unie občanských svobod (HCLU).

„Trik je v tom, že podpůrné služby mohou u nás v USA znamenat také to, že vám preventivně na středních školách berou moč, nebo že vás zavřou do vězení, když už nechcete pokračovat v odvykací kůře," dodává Nabarun Dasgupta z americké Koalice za harm reduction (HRC).

Joe Biden a nový "drogový car" Obamovy administrativy Gil Kerlikowske
Joe Biden a nový "drogový car" Obamovy administrativy Gil Kerlikowske | Foto: Reuters

Chudé státy ze Skupiny 77 (která má nyní už ovšem 130 členů) zase mají zájem na pokračování války proti drogám z toho důvodu, že je lákají možné dary bohatších zemí v podobě moderní sledovací technologie, kvalitnější výzbroje či vojenského výcviku.

Přinese Obama změnu?

Podle šéfa drogové sekce washingtonského Institutu pro politická studia (IPS) je však zřejmě jen otázkou času, než se například americká protidrogová politika změní.

„Barack Obama má v tuto chvíli hodně práce jinde, v ekonomice apod., a nestačil ještě nahradit úředníky na nižších postech. Tahle konference se prostě uskutečnila příliš brzy a reprezentují nás tu Bushovi lidé," řekl Aktuálně.cz Sanho Tree.

„Bush měl na všechny problémy stejný recept: potřebujeme jen větší rákosku. Obama přemýšlí komplexněji a chápe, že drogový problém vyžaduje kontraintuitivní řešení. Měl jsem o tom možnost osobně mluvit s viceprezidentem Joem Bidenem a viděl jsem, že chápe, v čem jsou chyby současného přístupu," doplňuje.

Změnu přístupu potvrdil v pondělním interview pro Reuters i náměstek ministryně zahraničí USA David Johnson, podle kterého budou mít Spojené státy pod Obamou "širší a silnější" drogovou politiku než dosud, zaměřenou také na redukci poptávky.

Johnson však odmítl spekulace, že by vyjednavači do Vídně nejeli díky jiným starostem administrativy s jasným mandátem.

 

Právě se děje

před 32 minutami

Na jihu Francie se zřítil visutý most, do řeky spadlo auto a nákladní vůz. Nejméně jeden člověk zemřel

Nejméně jednoho mrtvého a několik zraněných si dnes ráno vyžádalo zřícení mostu nedaleko jihofrancouzského města Toulouse. Oznámil to místní list La Depéche du Midi a informaci o mrtvém potvrdili podle agentury AFP hasiči. Do řeky Tarn se podle médií zřítilo osobní auto a nákladní vůz. Zástupce departamentu Haute-Garonne, ve kterém se zřícený most nachází, uvedl, že neštěstí postihlo tři vozy.

Visutý silniční most, který se zřítil, spojoval obce Mirepoix-sur-Tarn a Bessiéres, jež leží zhruba 25 kilometrů severně od Toulouse. Byl dlouhý zhruba 150 metrů a široký pět metrů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy