Washington - Americký prezident Barack Obama chce příští rok podpořit výzkum lidského mozku částkou 100 milionů dolarů (více než dvě miliardy korun). O uvolnění této sumy požádal Kongres. Projekt by podle Bílého domu mohl přispět k hledání léku na Alzheimerovu chorobu nebo epilepsii, pomoci by ale rovněž mohl při léčení traumatických poranění mozku.
"Jako lidstvo můžeme určit galaxie vzdálené světelné roky," řekl Obama. "Můžeme studovat částice menší než atom, ale stále ještě jsme nevyřešili záhadu hmoty o hmotnosti tří liber, kterou máme mezi ušima."
Výzkum by mohl podle Obamy přivést vědce i k odpovědi na otázky kolem léčby Parkinsonovy choroby, autismu nebo následků mrtvice. To by zlepšilo životy miliard lidí, řekl americký prezident.
O iniciativě BRAIN (mozek), jak se projektu Brain Research through Advancing Innovative Neurotechnologies (Výzkum mozku pomocí pokročilé inovativní neurotechnologie) říká, se Obama poprvé zmínil ve své zprávě o stavu unie. Vědci pro svou práci budou muset vyvinout novou technologii, která jim "rychlostí myšlenek" umožní zaznamenávat elektrickou aktivitu jednotlivých mozkových buněk i spletitých nervových tras.
Tvorba pracovních míst
Obama také očekává, že investiční pobídky povedou k tvorbě pracovních míst a povzbudí americké hospodářství, stejně jako tomu bylo v případě projektu výzkumu lidského genomu v 90. letech. "Každý dolar, který jsme investovali, abychom rozluštili lidský genom, přinesl naší ekonomice 140 dolarů," vysvětlil.
Investice ve výši 100 milionů dolarů má podle Obamy podpořit výzkum ve státních vědeckých a zdravotnických organizacích NIH, NSF a DARPA. Poslední jmenovaná agentura je de facto výzkumným oddělením Pentagonu. Bílý dům také chce, aby se do projektu zapojili filantropové, soukromé společnosti a univerzity. Součástí práce vědců má být i studie o etických, právních a společenských důsledcích výzkumu.
Obdobný projekt v lednu představila také Evropská unie, která chce s pomocí superpočítače modelovat funkci mozku. Evropská komise chce podle agentury DPA uvolnit nejdříve 54 milionů eur (asi 1,4 miliardy korun), do roku 2020 by ale investice pomocí veřejných i soukromých příspěvků mohly dosáhnout až miliardy eur (takřka 26 miliard korun).
