Reklama
Reklama
Zahraničí

USA po invazi rozhodly o ukončení vědecké spolupráce s Rusy. Přesto dál financují rusko-americký výzkum

Robin Kalousek
Robin Kalousek
Robin Kalousek

Téměř 780 tisíc dolarů poskytl za poslední dva roky Washington ruskému výzkumnému institutu. Americká administrativa přitom po invazi na Ukrajinu rozhodla o ukončování vědecké spolupráce s Moskvou. Americké zdravotnické úřady však v letech 2025 a 2026 pokračovaly ve financování projektu, na němž se podílejí ruští vědci a který má z minulosti vazby na institut v Irkutsku, z něhož mohl uniknout mor.

Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší.
Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Organizace spadající pod jeho ministerstvo poslaly rusko-americkému výzkumnému projektu statisíce dolarů.Foto: REUTERS – Evelyn Hockstein
Reklama

Právě tam po záhadném onemocnění zemřela osmadvacetiletá laborantka. Moskva únik moru popírá, zatímco Světová zdravotnická organizace žádá vysvětlení. Případ nyní sleduje i Bílý dům.

Na kontroverzní financování upozornila 7. října americká nezisková organizace White Coat Waste, která dlouhodobě bojuje proti pokusům na zvířatech financovaným z veřejných prostředků. Podle jejího vyšetřování poskytly americké Národní instituty zdraví (NIH), které spadají pod ministerstvo zdravotnictví Roberta F. Kennedyho Jr., celkem 779 689 dolarů na společný americko-ruský výzkum.

Peníze získala Illinoiská univerzita v Urbana-Champaign, která spolupracuje s ruským Institutem cytologie a genetiky v Novosibirsku. Americké úřady grant financovaly ve dvou částech. V červenci 2025 uvolnily 389 943 dolarů a v září 2026 dalších 389 746 dolarů.

Samotný výzkum se netýká moru. Vědci zkoumají chování a genetiku lišek, které chovají na experimentální farmě na Sibiři. Zvířata následně usmrcují a jejich mozkovou tkáň posílají do Spojených států k dalším analýzám.

Reklama
Reklama

White Coat Waste však upozornila na jinou skutečnost. Novosibirský institut v minulosti spolupracoval na výzkumu moru s Irkutským institutem pro výzkum moru. Právě v této laboratoři pracovala osmadvacetiletá Darja Šipilovová, která 2. října za nevyjasněných okolností zemřela.

Podle prvních zpráv regionálních médií měla Šipilovová 25. září při práci rozbít zkumavku s nebezpečnou bakterií. Následně se u ní objevily příznaky těžkého zápalu plic. Lékaři ji 29. září hospitalizovali, ale o několik dní později zemřela.

Ruské úřady však tuto verzi odmítají. Tvrdí, že vědkyně zemřela na zápal plic neznámého původu a žádná laboratorní nehoda se nestala. Příčinu jejího onemocnění přesto dosud přesvědčivě nevysvětlily.

Bezprostředně po úmrtí laborantky Rusko umístilo do karantény přibližně 200 lidí, kteří s ní přišli do kontaktu. Úřady zároveň omezily provoz několika nemocnic a izolovaly desítky zaměstnanců institutu.

Reklama
Reklama

Ruský hygienický úřad Rospotrebnadzor 8. října oznámil, že dokončil zdravotní kontroly všech kontaktů. Podle jeho údajů téměř pět tisíc laboratorních testů neodhalilo žádný nebezpečný patogen. Moskva proto tvrdí, že další šíření nákazy nehrozí.

Tato vysvětlení však zatím neuspokojila Světovou zdravotnickou organizaci (WHO). Ta požaduje podrobnější informace o provedených testech, zkoumaných patogenech i skutečné příčině smrti mladé pracovnice.

Do případu se vložil také Washington. Americký ministr zahraničí Marco Rubio požádal Rusko o větší transparentnost. Prezident Donald Trump následně oznámil, že chce o situaci jednat s Vladimirem Putinem.

Vyšetřování White Coat Waste mezitím otevřelo další otázku. Administrativa Joea Bidena po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 rozhodla o ukončování vědecké spolupráce s ruskými státními institucemi. Americké zdravotnické úřady však v letech 2025 a 2026 pokračovaly ve financování projektu, na kterém se podílejí ruští vědci.


Chcete vídat Aktuálně.cz častěji na Googlu?
Přidat jako preferovaný zdroj
Reklama
Reklama
Reklama