


Spojené státy během sobotních úderů proti Íránu vůbec poprvé v bojových podmínkách nasadily sebevražedné útočné drony LUCAS (Low-Cost Unmanned Combat Attack System). Americký systém přitom vychází z íránského Šáhidu, který Rusko nasazuje při útocích na ukrajinská města.

„V prvních hodinách operace byla nasazena přesně naváděná munice ze vzduchu, ze země i z moře. Jednotka Task Force Scorpion Strike pod velením CENTCOM zároveň poprvé v bojových podmínkách nasadila levné jednorázové útočné drony,“ uvedlo na síti X Velitelství centrálního velení USA (CENTCOM).
Paradoxem je, že předlohou pro dron LUCAS se stal íránský Šáhid-136, jehož upravenou verzi nasazují ve velkém ruské síly při útocích na ukrajinská města a vesnice.
Stroj vyvinula ve spolupráci s Pentagonem arizonská společnost SpektreWorks. Startovat může z katapultu, s pomocí raketového pohonu i z mobilních pozemních odpalovacích systémů. Drony lze také nasadit v takzvaném roji – tedy tak, že několik strojů zaútočí současně a koordinovaně.
Server Military Times uvádí, že dron konstrukčně vychází z modelu FLM 136, který firma původně vyvinula jako cvičný terč pro nácvik boje právě proti íránským Šáhidům. Z původního trenažéru se pak stal útočný prostředek s doletem zhruba 800 kilometrů.
Třimetrový dron je poháněný spalovacím motorem, na délku má tři metry a rozpětí 2,4 metru s delta křídlem. Ke komunikaci pak využívá internetové terminály Starlink.
S hmotností zhruba 82 kilogramů je FLM 136 navíc výrazně lehčí než íránský Šáhid, které váží kolem 200 kilogramů. Ve srovnání se sofistikovanějšími zbraňovými systémy v americkém arzenálu jsou tyto drony také podstatně levnější a lze je vyrábět ve velkém. Cena jednoho kusu se pohybuje okolo 35 tisíc dolarů, tedy přibližně 725 tisíc korun.
Při úderech na Írán však Spojené státy nasadily i výrazně dražší techniku, včetně dronů MQ-9 Reaper a pokročilých systémů proti bezpilotním prostředkům. Operace tak kombinovala špičkové nákladné zbraně s levnějšími prostředky.
Spojené státy v roce 2025 výrazně navýšily investice do výroby dronů. V červenci ministr obrany Pete Hegseth nařídil urychlit jejich produkci s cílem udržet náskok před Ruskem a Čínou v oblasti bezpilotních technologií.
Americké ministerstvo obrany loni představilo více než desítku bezpilotních systémů nové generace včetně vzdušných, podvodních i pozemních dronů. Deník Kyiv Independent připomíná, že Spojené státy v listopadu ve spolupráci s Ukrajinou také zahájily společnou výrobu záchytných dronů.



Írán a Spojené státy v posledních dnech oživily přímý komunikační kanál mezi íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím a zmocněncem prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem. Napsal to v pondělí server Axios s odkazem na amerického činitele a informovaný zdroj. Podle Axiosu se jedná patrně o první přímou komunikaci mezi zástupci Íránu a USA od začátku války před více než dvěma týdny.



Česko je připraveno stát v čele mise, která by zjistila stav ropovodu Družba poškozeného na Ukrajině ruskými útoky, uvedl v pondělí ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO). Předseda opoziční ODS Martin Kupka řekl, že by jasnou mezinárodní zprávu uvítal, důvěřuje ale ukrajinským technikům. „Varuji před tím, aby se Česká republika ocitla v pozici užitečných idiotů,“ vyzval Kupka.



Ukrajina v noci na pondělí podnikla rozsáhlý vzdušný útok na Moskvu. Ruská protivzdušná obrana podle ministerstva obrany zničila nad metropolí a jejím okolím 53 dronů. Na jihu Ruska hořel po útoku dronu zásobník ropy, informovaly místní úřady.



Celý ostrov Kuba se v pondělí podle agentur AFP a Reuters opět ponořil do tmy. Stalo se tak po kolapsu rozvodné elektrické sítě. Desetimilionová země se s takovými problémy potýká opakovaně, v neposlední řadě kvůli americké ropné blokádě.



Měl to být návrat Evropy k jednacímu stolu o míru na Ukrajině. Poradce francouzského prezidenta pro národní bezpečnost Emmanuel Bonne přiletěl do Moskvy na schůzku s vlivným Putinovým poradcem Jurijem Ušakovem. Podle deníku Financial Times ale měl Ušakov pro Francouze drsný vzkaz: „Promiňte, ale ne. Jděte do pr****.“