USA oficiálně oznámily OSN, že chtějí odstoupit od dohody o klimatu: Nejdříve to půjde v roce 2020

ČTK ČTK
5. 8. 2017 1:23
Prezident Donald Trump oznámil rozhodnutí o odstoupení od dohody na počátku června. Uvedl, že dohoda by stála Američany biliony dolarů, zrušila pracovní místa a brzdila ropný, plynárenský, uhelný a zpracovatelský průmysl. Uvedl ale také, že je otevřený novému projednání podmínek dohody. Oficiální oznámení je považováno převážně jako symbolické, protože země může odstoupit od nové mezinárodní dohody, jakou je pařížská dohoda o klimatu, nejdříve tři roky poté, co vstoupí v platnost.
Americký prezident Donald Trump.
Americký prezident Donald Trump. | Foto: Reuters

Washington - Americké ministerstvo zahraničí oficiálně oznámilo Organizaci spojených národů, že chce odstoupit od pařížské dohody o klimatu. Oznámení však neznamená formální zahájení procesu odstoupení od dohody, upozornila agentura AP.

Oznámení je považováno převážně jako symbolické, protože země může odstoupit od nové mezinárodní dohody, jakou je pařížská dohoda o klimatu, nejdříve tři roky poté, co vstoupí v platnost. V případě pařížské dohody je to 4. listopadu 2019. Celý proces pak trvá rok. To znamená, že odstoupení od smlouvy může být dokončen nejdříve po nových prezidentských volbách v roce 2020. Nový prezident pak může rozhodnout o opětovném připojení k dohodě.

"Spojené státy podporují vyvážený přístup k politice v oblasti klimatu," uvedlo ministerstvo v prohlášení. Vyvážený přístup je podle USA takový, že se sníží emise, ale současně se podpoří hospodářský růst a zajistí energetická bezpečnost. Ministerstvo rovněž uvedlo, že USA se budou nadále účastnit mezinárodních setkání a jednání o změnách klimatu.

Prezident Donald Trump oznámil rozhodnutí o odstoupení od dohody na počátku června. Uvedl, že dohoda by stála Američany biliony dolarů, zrušila pracovní místa a brzdila ropný, plynárenský, uhelný a zpracovatelský průmysl. Uvedl ale také, že je otevřený novému projednání podmínek dohody.

"Jak naznačil prezident ve svém oznámení 1. června a následně, je otevřen opětovnému zapojení do pařížské dohody, pokud Spojené státy budou moci identifikovat podmínky, které jsou příznivější pro ně, jejich podnikání, jejich zaměstnance, jejich lidi a jejich daňové poplatníky," dodalo ministerstvo. Podle dohody si země samy stanovily vlastní národní plány na snížení emisí. To znamená, že Trump může přijít s jinými cíli, než jsou ty, které stanovil předchozí prezident Barack Obama. Trump však nemůže jednostranně změnit text dohody.

USA se v dohodě zavázaly, že sníží emise skleníkových plynů v zemi mezi lety 2005 a 2025 o 28 procent.

Bez ohledu na to, jak to se Spojenými státy dopadne, dohoda zůstane v platnosti, protože ji ratifikovalo dostatek dalších zemí.

Pařížskou dohodu o klimatu v roce 2015 podepsalo 195 zemí. Základním cílem dohody je udržet zvyšování teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně v porovnání s teplotou v předindustriálním období. Text rovněž vyzývá státy, aby usilovaly o co nejrychlejší globální snížení emisí skleníkových plynů.

 

Právě se děje

před 29 minutami

Suverénní Klaebo vyhrál už třináctý sprint v řadě

Již třináct sprintů neprohrál hvězdný norský běžec Johannes Hösflot Klaebo ve Světovém poháru. Další triumf si připsal v Oberstdorfu, mezi ženami zvítězila Natalija Něprjajevová z Ruska. Vůbec první body ve sprinterských bojích si dnes připsala specialistka na distanční závody Kateřina Razýmová díky 25. místu. Další Češi se do elitní třicítky nevešli.

Klaebo neprohrál ani jediný sprint, do kterého nastoupil, od listopadu 2018 v Lillehammeru. V dnešním finále klasickou technikou byl o dvě sekundy rychlejší než Paal Golberg a úspěch Norů završil třetím místem Erik Valnes.

Něprjajevová o 26 setin zdolala vítězku dvou sprintů této sezony Anamariji Lampičovou ze Slovinska a slavila první triumf ve Světovém poháru. V jeho pořadí si polepšila na druhou příčku za Norku Therese Johaugovou, která dnes vypadla ve čtvrtfinále stejně jako Razýmová. Pro ni je dnešní postup z kvalifikace dalším úspěchem v životní sezoně.

Závody SP v běhu na lyžích v Oberstdorfu (Německo) - sprint klasicky:

Muži:

1. Klaebo 3:29,46, 2. Golberg -1,99, 3. Valnes (všichni Nor.) -2,37, 4. Pellegrino (It.) -3,06, 5. Svensson (Švéd.) -8,89, 6. Retivych (Rus.) -9,66, …v kvalifikaci 48. Novák, 49. Šeller, 65. Černý (všichni ČR).

Průběžné pořadí SP (po 21 z 38 závodů): 1. Bolšunov (Rus.) 1457 b., 2. Klaebo 1222, 3. Usťugov (Rus.) 851, 4. Niskanen (Fin.) 811, 5. Röthe 784, 6. Krüger (oba Nor.) 635, …71. Novák 34, 90. Pechoušek (ČR) 21, 117. Černý 5, 119. Knop 5, 121. Fellner (oba ČR) 5.

Ženy:

1. Něprjajevová (Rus.) 3:27,08, 2. Lampičová (Slovin.) -0,26, 3. Digginsová -2,44, 4. Caldwellová (USA) -3,62, 5. Svahnová (Švéd.) -5,16, 6. Stensethová (Nor.) -30,20, …25. Razýmová, v kvalifikaci 34. Hynčicová, 56. Nováková, 60. Beranová (všechny ČR)

Průběžné pořadí SP (po 21 z 38 závodů): 1. Johaugová (Nor.) 1553, 2. Něprjajevová 1087, 3. H. Wengová (Nor.) 1020, 4. Digginsová 789, 5. Jacobsenová 749, 6. Östbergová (obě Nor.) 680, …25. Razýmová 234, 38. Janatová (ČR) 109, 46. Nováková 67, 76. Beranová 15.

před 41 minutami

Digitální daň by mohla začít platit ještě letos, říká Faltýnek

Digitální daň pro internetové firmy v Česku by mohla začít platit ještě letos. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to dnes řekl předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek. Nevyloučil, že by se její navrhovaná sedmiprocentní výše mohla snížit. Podle předsedy Pirátů Ivan Bartoše by měla činit zhruba tři až pět procent.

Vládní návrh na zavedení digitální daně tento týden v úvodním kole podpořila Sněmovna. Nyní ho posoudí rozpočtový výbor. Ročně by daň mohla státnímu rozpočtu přinést asi pět miliard korun. Dani by měly podléhat internetové firmy s globálním obratem nad 750 milionů eur (asi 19 miliard korun), které budou mít na území Česka roční obrat za uskutečněné zdanitelné služby minimálně 100 milionů korun. Daň se tak dotkne hlavních globálních hráčů, jako jsou Google, Facebook, Amazon či Apple.

"Budeme se snažit protáhnout zákon Sněmovnou tak, aby začal platit ještě v letošním roce," řekl Faltýnek. Rozpočet podle něj letos počítá s příjmem z digitální daně ve výši 2,1 miliardy korun. "My to bereme jako další příspěvek do rozpočtu, aby bylo na plánované výdaje, které jsou schváleny v rozpočtu letošního roku," dodal.

Další zprávy