Hádky o jaderných zbraních a srovnávání s Hitlerem. Tak se vyvíjely spory USA a KLDR

ČTK Adéla Očenášková ČTK, Adéla Očenášková
28. 2. 2019 19:38
Druhý summit Spojených států a Severní Koreje skončil předčasně a bez dohody. Donald Trump a Kim Čong-un se neshodli v otázce amerických sankcí. Severokorejský lídr požadoval jejich úplné zrušení. "To jsme nemohli udělat," reagoval na požadavek totalitního státu americký prezident. Sankce přispívají k napjatým vztahům mezi USA a KLDR už od konce 80. let. Připomeňte si další důležité milníky, které ovlivnily společnou historii těchto dvou států.
Archivní snímek pořízený během války v Koreji.
Archivní snímek pořízený během války v Koreji. | Foto: Reuters

Rozdělení poloostrova a válka

Vztahy Severní Koreje a Spojených států jsou napjaté od konce druhé světové války.

Korejský poloostrov se v srpnu 1945 rozdělil demarkační linií mezi sovětskými a americkými vojsky na 38. rovnoběžce. Vznikly tak dva ideologicky odlišné státy: komunistická KLDR na severu a Jižní Korea podporovaná USA. V červnu 1950 vypukla mezi zeměmi korejská válka

Konflikt skončil v červenci 1953 dohodou o příměří, která stanovila demarkační linii mezi oběma státy opět na 38. rovnoběžce. Obě Koreje ale zůstávají od korejské války technicky stále ve válečném stavu, protože velitelé nepodepsali řádnou mírovou smlouvu.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 2 hodinami

Biden chce prodloužit smlouvu s Ruskem o kontrole jaderných zbraní, Kreml to vítá

Americký prezident Joe Biden bude usilovat o pětileté prodloužení dohody s Ruskem o kontrole jaderných zbraní Nový START. Napsal to dnes deník The Washington Post (WP) a zprávu později potvrdila i prezidentova mluvčí. Smlouva byla podepsaná v roce 2010 v Praze a její platnost vyprší 5. února.

Antony Blinken, jehož Biden nominoval do funkce šéfa diplomacie, informoval Kongres, že Bidenova administrativa hodlá usilovat o pětileté prodloužení smlouvy. Kreml oznámil, že takové prodloužení uvítá.

Jak napsal WP, o prodloužení klíčového dokumentu, i když méně než o pět let, usilovala v posledních měsících i předchozí administrativa Donalda Trumpa. Nepodařilo se jí to kromě jiného kvůli tomu, že americký zmocněnec pro jadernou problematiku strávil měsíce přesvědčováním Číny, aby se k dohodě připojila. O možnosti zahrnout do prodloužené dohody Čínu se zmínil i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Zdroj: ČTK
Další zprávy