


Spojené státy podle agentury Reuters zmenší objem vojenských sil, které by daly k dispozici na pomoc evropským členům NATO v případě velké krize, jakou by byl například útok na některý z těchto států. Svůj záměr chce Washington spojencům oznámit v pátek, uvedla agentura s odvoláním na tři zdroje obeznámené s americkými plány.

Krok je podle Reuters konkrétním výsledkem politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně dává najevo, že hlavní odpovědnost za bezpečnost Evropy mají od USA převzít evropské země, od nichž také dlouhodobě požaduje výrazně vyšší výdaje na zbrojení.
Americký záměr se týká sil, které členské státy dávají k dispozici, aby mohly být aktivovány během konfliktu nebo jiné závažné krize, například při vojenském útoku na člena NATO. Přesné složení těchto sil je podle Reuters přísně střeženým tajemstvím, Pentagon se však rozhodl svůj závazek výrazně omezit.
Aliance podle Reuters čelí bezprecedentnímu tlaku a některé evropské země se obávají, že se Washington může stáhnout úplně. V uplynulých týdnech Trumpova administrativa oznámila plány stáhnout asi pět tisíc amerických vojáků z Německa a také zrušila rozhodnutí vyslat armádní brigádu do Polska.
Postupné snižování počtu amerických vojáků v Evropě se odehraje „strukturovaným způsobem“, který nebude mít vliv na obranné plány NATO. Na středeční tiskové konferenci v Bruselu to uvedl generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte.
NATO podle něj je a vždy bude transatlantický blok. Součástí udržení silné aliance je ale přesun odpovědností a odklon od nezdravého nadměrného spoléhání se na jednoho spojence, tedy USA, ke spravedlivějšímu rozdělení odpovědnosti za alianční kolektivní bezpečnost, dodal Rutte.
Evropa a Kanada se proto podle něj mnohem aktivněji zapojují, více investují a přebírají větší odpovědnost za konvenční obranu.
Debata ohledně změn ve fungování Severoatlantické aliance začala podle šéfa NATO již před více než rokem. „Evropa musí převzít větší roli. Cílem je silnější Evropa v silnějším NATO,“ zdůraznil Rutte. Už nyní je podle něj vidět, že Evropané a Kanaďané masivně zvyšují výdaje na obranu. Navíc nově Evropané rovněž převezmou tři z významných velitelských postů v rámci Severoatlantické aliance.
Středeční tisková konference se konala den před zahájením dvoudenního setkání aliančních ministrů zahraničí ve švédském Helsingborgu. Šéf NATO v této souvislosti připomněl, že půjde o první jednání ministrů v této zemi, která se stala členem NATO v roce 2024 po letech vojenské neangažovanosti.
„Hodně to vypovídá o tom, jak zásadně se změnilo naše bezpečnostní prostředí, zejména pokud jde o Evropu. Je nebezpečnější,“ pronesl Rutte a zdůraznil důležitost větší spolupráce mezi spojenci.
Za nejpřímější hrozbu pro euroatlantickou bezpečnost označil Rusko, které pokračuje v invazi na Ukrajině. Zároveň i spojenci čelí neustálým pokusům o podkopání jejich bezpečnosti a stability, včetně kybernetických útoků, sabotáží a hrozbě pro kritickou infrastrukturu.
„Právě proto přijali spojenci v Haagu historické rozhodnutí o navýšení investic do obrany. A summit v Ankaře se bude zabývat plněním tohoto závazku,“ doplnil šéf NATO. Otázkou podle něj už není, zda musí aliance dělat více, ale to, jak rychle mohou spojenci proměnit své závazky v obranné schopnosti.



Sázející, který na konci května ve hře Eurojackpot získal rekordních 2,911 miliardy korun, už má peníze na svém herním účtu. Po odečtení patnáctiprocentní daně mu přišlo zhruba 2,47 miliardy korun. Může s nimi nakládat postupně či najednou, je to pouze na jeho uvážení.



Počet obětí páteční nehody autobusu, kterou v Bulharsku způsobili dva Bulhaři s českými řidičskými průkazy, vzrostl na čtyři. V nemocnici zemřel spolujezdec jednoho z viníků, informovala místní média. Podle vyšetřovatelů řidiči zorganizovali nelegální pouliční závod, při kterém jeli přes 150 kilometrů v hodině.



Evropská unie dnes uvalila sankce na dva íránské občany a jednu jednotku íránských revolučních gard za ohrožování svobody námořní plavby v Hormuzském průlivu, kterým za obvyklé situace proudí zhruba pětina světových dodávek ropy.



Británie, Francie a Německo podporují návrh prezidenta Volodymyra Zelenského na přímý dialog mezi Ukrajinou a Ruskem. Lídři zároveň nabídli pět bodů, které podle nich musí být splněny pro dosažení trvalého a spravedlivého míru.



Pohne se jednání o míru mezi Ukrajinou a Ruskem? To je otázka, kterou si svět kladl po nenápadné květnové zprávě: „Kyjev navštívil ruský podnikatel, který se setkal se Zelenským“. Deník Financial Times nyní prozradil, že tím „podnikatelem“ je miliardář a oligarcha Roman Abramovič. Ten patří k malému okruhu lidí s respektem na obou stranách fronty. Setkání s ním nakonec potvrdil i sám Zelenskyj.