Spojené státy chtějí výrazně omezit své síly v Evropě, mimo jiné snížit o třetinu počet stíhaček F-16 a F-15E či stáhnout tankovací letouny.
S odvoláním na nejmenované evropské představitele o tom v pátek napsal list The New York Times (NYT), který uvedl, že rovněž viděl část dokumentu, ve kterém Washington o svých plánech informoval evropské spojence. Změny se dotknou i nasazení námořních sil, včetně misí letadlové lodě či ponorky schopné odpalovat rakety. O některých z plánovaných kroků informoval také list Die Welt.
Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa dlouhodobě vyčítá evropským členům NATO, že dostatečně neinvestují do obrany. USA rovněž kritizují Evropu za to, že nepodpořila americko-izraelskou válku proti Íránu.
NYT uvedl, že USA stáhnou z Evropy 50 ze stávajících 150 stíhaček F-16 a F-15E, z 26 na 15 sníží počet námořních průzkumných letounů a škrtnou všech osm tankovacích letounů vyčleněných pro Evropu. Dále změní přidělení zmíněné ponorky a letadlové lodě včetně několika dalších vojenských plavidel a stíhaček, které letadlovou loď na misích doprovázejí. Také změní přidělení jedné ze dvou skupin bombardérů určených na obranu Evropy. USA nemají v Evropě trvale rozmístěnou letadlovou loď, ta ale do evropských vod na různé mise připlouvá.
Pokud změny Spojené státy skutečně provedou, omezí to podle NYT schopnosti NATO vést v případě potřeby útoky na dlouhé vzdálenosti a provádět průzkum. Americké síly v minulosti fungovaly jako symbol odstrašení Sovětského svazu, nyní Evropa za hrozbu považuje Rusko, které v únoru 2022 napadlo Ukrajinu.
Pentagon se ke konkrétním číslům odmítl vyjádřit, odkázal ale podle NYT na prohlášení Velitelství ozbrojených sil USA pro Evropu (EUCOM) z minulého týdne, které obecně zmiňuje záměr snížit americké závazky v Evropě. Harmonogram stažení sil Pentagon veřejně nesdělil, američtí představitelé ale naznačují, že změny nastanou rychle. „Mnohem dříve, než na co se evropští partneři připravují,“ poznamenal list.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
„Odlišný názor neznamená, že jsme nepřátelé,“ reaguje Pavel na Babiše
Přes názorové rozdíly by prezident a premiér měli být schopni spolu normálně komunikovat. Odlišný názor neznamená nepřátelství, řekl v úterý novinářům prezident Petr Pavel v Lánech. Reagoval tak mj. na to, že premiér Andrej Babiš (ANO) odmítl jeho nabídku na obnovení schůzek nejvyšších ústavních činitelů k zahraniční politice.
Konec pravidelného zdražování dálničních známek. Příští rok by měly zůstat na letošní ceně
Dálniční známky by v příštích letech už neměly automaticky zdražovat. Poslanci v prvním kole podpořili vládní návrh, který ruší mechanismus každoročního růstu cen podle inflace a délky dálniční sítě. Řidiči by tak měli i nadále platit za roční známku 2570 korun, stát ale kvůli tomu přijde o stovky milionů korun ročně.
ŽIVĚ Místo placení poplatků v Hormuzu uzavřou státy Zálivu dohody s USA, uvedl Trump
Hormuzský průliv je otevřen pro veškerou lodní dopravu s výjimkou Íránu, prohlásil v úterý americký prezident Donald Trump. Namísto vybírání 20procentního poplatku z přepravovaného nákladu ze strany USA, o kterém se Trump zmiňoval v pondělí, uzavřou podle něj státy Perského zálivu se Spojenými státy "masivní" obchodní a investiční dohody. Prezident to uvedl na své sociální síti.
„Už víme mnohem víc, než si kdokoliv myslí.“ Hasiči a svědci o požáru, který změnil Zlín
Čtyři dny po ničivém požáru zůstává okolí budovy číslo 34 v baťovském areálu uzavřené, hasiči dál chladí doutnající trosky a lidé se zastavují u policejních pásek. Ve Zlíně se i po několika dnech nemluví o ničem jiném než o momentu, kdy se zřítil jedenáctipatrový, ikonický kolos.
Pogačar po sólovém úniku vyhrál 10. etapu Tour a míří za pátým triumfem
Obhájce prvenství Tadej Pogačar ze vyhrál po sólovém úniku vrchařskou 10. etapu Tour de France. Hvězdný slovinský cyklista díky tomu zvýšil náskok v průběžném pořadí už na 3:36 minuty a udělal další krok k třetímu vítězství na "Staré dámě" za sebou a pátému celkově.