


Spojené státy a Izrael se dohodly na odložení chystaného tvrdého útoku na Írán, uvedl americký prezident Donald Trump s tím, že o to prý požádal Teherán a další země regionu. Podmínkou je podle Trumpa brzké dosažení dohody, která umožní plné otevření Hormuzského průlivu. Íránská oficiální média s odkazem na své zdroje označují Trumpovo tvrzení o žádosti Teheránu za lež.

„USA jsou plně připraveny a připraveny zaútočit na Islámskou republiku Írán s úrovní vojenského teroru, síly a moci, která nebyla k vidění od druhé světové války,“ uvedl Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social.
„Přesto jsme byli právě požádáni Íránem a dalšími zeměmi Blízkého východu, abychom útok odložili,“ uvedl. „Na základě této žádosti jsem souhlasil, že útok zrušíme, pokud bude možné rychle dosáhnout DOHODY. Země Izrael se ke mně v tomuto závazku připojuje,“ dodal Trump.
Íránská agentura Mehr ale cituje nejmenované vojenské zdroje, podle kterých Trumpova tvrzení nejsou „ničím jiným než novou lží“. Podle íránských médií jsou ozbrojené síly země připravené na všechny možnosti, uvedla agentura AFP.
Dohoda, jejíž obrysy byly podle Trumpa dohodnuty, předpokládá „okamžité, úplné a naprosté“ otevření Hormuzského průlivu.
Saúdskoarabská státní tisková agentura SPA dnes uvedla, že s Trumpem mluvil saúdskoarabský korunní princ a faktický vládce v zemi Muhammad bin Salmán. „Korunní princ zdůraznil potřebu dát přednost dialogu pro snížení napětí,“ uvedla o rozhovoru agentura s tím, že saúdskoarabský vládce vyzval k tomu, aby se zabránilo rozšíření konfliktu.
Média v minulých dnech uvedla, že USA připravují spolu s Izraelem jedny z dosud nejtvrdších vzdušných úderů proti Íránu. Bombardovací kampaň měla začít o víkendu a zaměřit se měla mimo jiné na íránskou energetickou infrastrukturu. Teherán uváděl, že je připraven reagovat.
Společná operace by znamenala návrat Izraele k bojovým akcím, které přerušil po uzavření příměří zprostředkovaného Spojenými státy v červnu. Írán od obnovení amerických vojenských operací na začátku července na Izrael nezaútočil.
Boje, které rozpoutaly USA a Izrael 28. února společnými údery na Írán, pokračují s různou intenzitou. Teherán odpověděl údery proti Izraeli a státům v regionu, na jejichž území jsou americké základny.
Teherán a Washington podepsaly v červnu memorandum o porozumění s cílem zastavit vojenské operace, znovu otevřít Hormuzský průliv, který je klíčový pro přepravu ropy, a dosáhnout dohody o ukončení války do 60 dnů. Tři týdny po podpisu však Trump prohlásil příměří za ukončené, protože Írán zaútočil na lodě v Hormuzském průlivu, a Spojené státy na to reagovaly dalšími údery.



Evropská komise (EK) dočasně pozastavila proplacení části dotací firmám z holdingu Agrofert z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) za druhé čtvrtletí letošního roku. Svůj krok komise odůvodnila tím, že pokračuje v prověřování možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO), který v únoru vložil akcie Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust.



Dav lidí v pondělí ráno v Bělehradě obklopil rakev s bývalým bosenskosrbským vojenským vůdcem Ratkem Mladičem, který zemřel na konci srpna ve věku 84 let ve vězeňské nemocnici v Haagu. Následoval okázalý smuteční obřad, který předem vyvolal mezinárodní odsouzení. Usvědčený válečný zločinec má být odpoledne pohřben na bělehradském Topčiderském hřbitově.



Indičtí záchranáři dnes ukončili prohledávání pětipodlažní budovy v Dillí, jejíž zřícení si vyžádalo sedm mrtvých a tři raněné. Informovala o tom agentura AFP. Budova, v níž se nacházela zejména studentská ubytovna, se zřítila v hustě obydlené čtvrti Satja Nikétan na jihozápadě hlavního města. V této čtvrti stojí kampus univerzity v Dillí a je zde množství studentských ubytoven.



Tisíce lidí přišly v Bělehradě na pohřeb někdejšího velitele bosenskosrbské armády Ratka Mladiče, který zemřel v Haagu při výkonu doživotního trestu za genocidu a válečné zločiny. Obřad nebyl formálně státní, účast ministrů a vojáků mu ale dala polooficiální charakter. Prezident Aleksandar Vučić se ho ale neúčastní.



V současnosti nepanují podmínky pro věcný dialog s USA o strategické stabilitě, uvedlo v pondělí podle agentury Reuters ruské ministerstvo zahraničí. Moskva tvrdí, že rozmístění amerických raketových systémů v Evropě včetně Norska by mohlo zničit všechny zbývající podmínky pro takové jednání.