USA a EU přitvrdily sankce proti Rusku. Chyba, říká Putin

ČTK Zahraničí ČTK, Zahraničí
Aktualizováno 17. 7. 2014 11:07
Na sankčním seznamu americké vlády se objevila řada klíčových ruských firem, například ropný monopol Rosněfť.
Sankce míří i na ruský ropný a plynárenský průmysl.
Sankce míří i na ruský ropný a plynárenský průmysl. | Foto: Reuters

Brusel/Washington - Evropská unie a Spojené státy se rozhodly uvalit zatím nejtvrdší hospodářské sankce proti Rusku. EU se na nich shodla na středečním večerním summitu v Bruselu, Spojené státy své stanovisko sdělily na webu ministerstva financí.

Rusko podle očekávání zareagovalo odmítavě. Prezident Vladimir Putin během návštěvy Brazílie řekl, že sankce USA poškodí americko-ruské vztahy.

Premiér Dmitrij Medveděv je pro změnu přesvědčen, že nepřispějí k uklidnění situace na Ukrajině, nýbrž pouze podpoří "protiamerické nálady" na úroveň 80. let minulého století.

Gazprom chybí

Na sankčním seznamu americké vlády se objevila řada klíčových ruských firem.

Jsou mezi nimi například ropný monopol Rosněfť, banky Gazprombank a Vněšekonombank, finanční a investiční společnost Novatek a řada ruských zbrojovek, včetně firmy Kalašnikov, obří uralské zbrojovky Uralvagonzavod a výrobce vojenské raketové a radiolokační techniky Almaz-Antej. Jakékoli obchodní kontakty s těmito firmami americká vláda svým občanům zakazuje.

Chybí naopak plynárenský gigant Gazprom, který se výrazně podílí na zásobování Evropy zemním plynem.

Mezi osobami postiženými americkými sankcemi se objevují jména vůdců samozvané Doněcké lidové republiky, ale například místopředseda dolní komory ruského parlamentu Sergej Něverov. Nechybí ruský ministr pro záležitosti Krymu Oleg Saveljev, generál tajné služby FSB Sergej Beseda a poradce prezidenta Vladimira Putina Igor Ščogolev.

"Rusko nepřijalo žádné kroky ke zmírnění napětí na Ukrajině a musí pochopit, že jeho jednání nezůstane bez následků,"  prohlásil šéf Bílého domu Barack Obama. Sankce jsou podle něj "významné a cílené".

Seznam EU do konce měsíce

Sankce Evropské unie budou nově moci postihovat ruské i další podniky, které finančně či materiálně podporují kroky podkopávající nebo ohrožující ukrajinskou suverenitu, celistvost a nezávislost.

Evropští lídři chtějí mít konkrétní seznam hotový do konce měsíce. Summit vyzval Evropskou komisi, aby případ od případu vyhodnotila, které programy dvoustranné či regionální spolupráce s Ruskem pozastavit.

Evropskou investiční banku (EIB) účastníci vrcholné schůzky vyzvali, aby pozastavila podpis nových finančních operací v Rusku, členské země Unie budou koordinovat své postoje v řídicích orgánech Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) tak, aby také tato instituce zmrazila financování nových operací v Ruské federaci.

"Klidně a vyváženě"

Zatímco ukrajinský prezident Petro Porošenko označil sankce za "projev solidarity s Ukrajinou", z Ruska zaznívá kritika.

Moskva restrikce označila jako "primitivní pokus pomstít se za to, že situace na Ukrajině se nevyvíjí podle amerických představ".

"Žádný spěch, přistupujeme k tomu klidně a vyváženě," uvedl náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Dodal, že "podobné akce poškodí zájmy USA a budou bránit dosažení politických a hospodářských cílů, které si Američané kladou".

Šéf těžařské společnosti Rosněfť Igor Sečin označil sankce za nezákonné, neboť firma podle něj nemá s válkou na Ukrajině nic společného.

"Kroky Spojených států a Evropské unie Ukrajině nepomohou," je přesvědčen premiér Dmitrij Medveděv. Opatření jen přispěje k nárůstu "protiamerických nálad na úroveň 80. let minulého století". Rusko by podle něj nyní mělo věnovat větší pozornost výdajům na obranu.

 

Právě se děje

Další zprávy