Brusel tlačí na zpřísnění zelené politiky. Nové cíle jsou nereálné, odmítá Havlíček

Helena Truchlá Helena Truchlá
16. 9. 2020 15:10
Členské státy EU by se podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové měly stát světovým lídrem v boji proti klimatické krizi. Oznámila proto přísnější snížení emisí skleníkových plynů vypouštěných do atmosféry. S tím ale Česko zásadně nesouhlasí. "Rozumíme ekologickým ambicím EU, ale je to nereálné," říká ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO).
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jakub Plíhal

Von der Leyenová ve středu oznámila návrh, podle kterého by se do roku 2030 snížily emise skleníkových plynů o 55 procent oproti úrovni z roku 1990. Původní závazek, kterým se nyní řídí také Česko, byl přitom 40 procent.

"Takový cíl je ekonomicky dosažitelný a zároveň pro Evropu přínosný," píše se však v novém návrhu.

Jde o klíčovou součást rozsáhlé Zelené dohody pro Evropu, která chce udělat z Evropy do poloviny tohoto století "klimaticky neutrální kontinent". Ten do atmosféry nevypouští víc skleníkových plynů, než jich zvládne přirozeně vstřebat - zejména v lesích, půdě a mořích. Koncentrace oxidu uhličitého dnes dosahuje nejvyšší úrovně za dobu existence lidstva a ohřívá planetu, což vede k suchu i masovému vymírání druhů. 

Komise na základě analýzy došla k závěru, že původní klimatický cíl by nestačil. Navrhuje proto zrychlit nahrazování uhelných elektráren obnovitelnými zdroji energie a účinněji snižovat emise v dopravě, zemědělství, lesnictví nebo stavebnictví. Ačkoliv s tím většina členských států EU souhlasí, Česko je proti. A to navzdory tomu, že s obecnými principy Zelené dohody souhlasil loni v prosinci na schůzce lídrů členských států také premiér Andrej Babiš (ANO), a jak vyplývá z průzkumu agentury STEM, většinově je podporuje i česká veřejnost. 

Podle opakovaných vyjádření ministra Havlíčka může Česko při nejlepší snaze dosáhnout snížení emisí maximálně o 45 procent. Na tom trvá i nyní.

"Vycházíme z energetického plánu, z plánu čisté mobility, z plánů pro průmysl, máme na všechno solidní propočty," uvedl nyní ministr pro Aktuálně.cz. "Do konce roku by měla vyřknout svůj závěr také uhelná komise, ale zatím se stále bavíme o stejných číslech. Pro nás je 55 procent v roce 2030 nereálných," dodal. 

Právě fosilní paliva, zejména hnědé uhlí, jsou zdrojem většiny v Česku vyrobené elektřiny. Společně s vysokým podílem průmyslu na hospodářství mohou za to, že Česko patří v Evropě k zemím s nejvyššími emisemi oxidu uhličitého na osobu. Jsou vyšší než například v tradičně uhelném Polsku. 

Uhlí se nevyplatí a jádro bude pozdě

Podle Jiřího Koželouha z environmentálního Hnutí Duha je však závazek ve výši 55 procent pro Česko splnitelný. Koželouh je zároveň členem zmíněné uhelné komise, která má naplánovat postupné vypínání uhelných zdrojů elektřiny a jejich nahrazení obnovitelnými zdroji.

"Co se týče uhlí, tak musíme tak jako tak vymyslet, jak se bez něj do 10 až 15 let obejít, protože z ekonomických důvodů se už nebude vyplácet. A není možné se ani tvářit, že nechceme obnovitelné zdroje. Jádro, které je vlajkovou lodí zdejších energetických vizí, není řešení, protože i když se (dostavba jaderné elektrárny Dukovany) povede, bude to příliš pozdě," upozorňuje Koželouh. Obnovitelné zdroje nyní vyrobí jen asi čtyři procenta energie v Česku. 

Oficiální návrh plánu na český odklon od uhlí podle něj komise představí do konce roku, původní termín na konci září zhatila koronavirová pandemie. K tomu, aby byl odklon co nejrychlejší, komisi v pondělí vyzvalo několik desítek českých vědců. 

Evropský plán se drží na celounijní úrovni. Analýzy pro jednotlivé členské země by měly vznikat až v průběhu následujícího roku. A právě to je jedna z věcí, která Havlíčkovi vadí. "Normální je vše prodiskutovat s členskými státy na odborné úrovni, pak udělat závěr a cíl. Evropská komise to dělá přesně opačně," říká. Podobně se vyjádřil také ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO 2011), který nový cíl označil za velmi ambiciózní. "Takto zásadní změna cíle, která dopadne na všechny části hospodářství, prostě nesmí být žonglováním s čísly, ale výsledkem široké odborné debaty a ta ještě v mnoha oblastech ani nezačala," řekl.

Koželouh ale upozorňuje, že i český Národní klimaticko-energetický plán počítá se snížením emisí do roku 2030 o 50 procent, tedy o pět procent více, než připouští Havlíček. Rezort životního prostředí pak počítá podle v tuto chvíli  dostupných odhadů s poklesem 43,3 procenta, aktualizované propočty by měly být k dispozici příští rok v březnu.

Do konce roku 2023 by pak měl být obnoven i klíčový strategický dokument určující politiku ochrany klimatu v Česku. "V době zveřejnění strategie bychom již nejspíše měli znát konkrétní závazky, které z navýšení cíle EU do roku 2030 budou pro ČR vyplývat a ty budou do strategie samozřejmě zahrnuty," sdělila na dotaz deníku Aktuálně.cz Dominika Pospíšilová z rezortu životního prostředí. 

Covid-19 jako příležitost

Projev Ursuly von der Leyenové, který bývá tradičně využívaný k oznámení nových plánů Evropské komise, významně ovlivnila pandemie nemoci covid-19. Objem peněz, jejichž využití - po souhlasu členských států EU - může šéfka komise navrhnout, je letos historicky nejvyšší. Koronavirová a ekonomická krize totiž vedla lídry zemí EU k vytvoření takzvaného fondu obnovy ve výši 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun).

Předsedkyně komise ve středečním projevu kromě důrazu na spolupráci ve zdravotnictví mimo jiné nově navrhla i to, aby 37 procent z těchto peněz směřovalo na "zelené" projekty. Členské státy zatím počítají s 30 procenty, Evropský parlament dokonce žádá až o deset procent více.

Česko ale opět zastává jiný názor. Andrej Babiš a Karel Havlíček letos na jaře vyzývali, aby koronavirus byl důvodem k ustoupení od klimatických ambicí komise, ne jejich posílení.

"Sníží to naši závislost na dovozu energie a vytvoří miliony pracovních míst," hájila však von der Leyenová přísnější klimatický cíl. Dosáhnout by ho sedmadvacítka evropských zemí měla zvýšením podílu obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny ze stávajících 32 procent až na 40 procent a naopak snížením spotřeby uhlí o 70 procent, ropy o 30 procent a plynu o čtvrtinu ve srovnání s rokem 2015. Celkově by se zelené investice měly zvýšit o zhruba 350 miliard eur ročně (asi 9,3 bilionu korun). 

Podle Jiřího Koželouha přísnější zelené ambice mohou prospět českému hospodářství. "Zvýší to tlak na to, abychom se víc opřeli do obnovitelných zdrojů, jejichž potenciál tu využíváme velmi málo. Je to čím dál větší chyba, protože cena z nich vyrobené elektřiny dlouhodobě klesá. Už i Polsko dnes mohutně plánuje obnovitelné zdroje," říká. 

Česko podle něj sice trpí například tím, že nemá mořské pobřeží, kde by se mohly budovat větrné elektrárny, může ale využívat například střechy budov nebo velká území poškozená povrchovou těžbou pro nejrůznější obnovitelné zdroje. "Po takových možnostech se dnes ohlíží i uhelné firmy. A máme tu tradičně i těžké strojírenství. Dnes vyrábí zejména pro vývoz, bylo by ale schopné produkovat právě i komponenty pro elektrárny na obnovitelné zdroje," dodává. 

Česko v klubu s Polskem a Slovenskem

Návrh von der Leynové nyní dostanou na stůl poslanci Evropského parlamentu a pak zástupci všech 27 členských států. Jak píše server Politico, dá se očekávat, že se proti němu budou masivně bránit zástupci energetiky a průmyslu. Ti němečtí už ho například označili za "obrovskou výzvu s nejistým výsledkem". Další varují před negativními dopady na konkurenceschopnost evropských firem oproti zbytku světa, který tak přísné normy dodržovat nemusí. 

Jak podotýká server Euractiv, odpor na politické úrovni přijde nejspíš zejména od "východních zemí unie", mezi které řadí Bulharsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko a právě i Česko. Jejich ministři pro životní prostředí už v červenci komisi varovali, že jakékoliv klimatické plány musí být "realistické" a brát ohled na "skutečné sociální, environmentální a ekonomické dopady".

Svaz průmyslu a dopravy na otázky zaslané serverem Aktuálně.cz ke zpřísnění emisního cíle neodpověděl. 

Video: Vláda s Dukovany podvádí. Cena bude obrovská, říká Šnobr

Investici řídí lidé, kteří vůbec nevědí, o čem mluví. Je to víc politická propaganda než jaderný energetický projekt, tvrdí minoritní akcionář ČEZ. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 4 hodinami

Inter a Bergamo v nové sezoně září

Fotbalisté Interu Milán zůstali při střelecké chuti i v druhém utkání v novém ročníku italské ligy. Po úvodním vítězství 4:3 nad Fiorentinou vyhráli úřadující vicemistři na stadionu nováčka Beneventa 5:2 a v tabulce jsou třetí. Vedoucí Neapol dala ve dvou zápasech osm branek a žádnou nedostala, lepší skóre má i Bergamo po výhře 4:1 nad Laziem.

Dva góly milánského celku vstřelil Romelu Lukaku, který otevřel skóre hned v úvodní minutě. Favorizovaní hosté vedli na konci prvního poločasu už 4:1.

Vysoce produktivní je na počátku sezony také Atalanta Bergamo, která udržela čtyřbrankovou normu i na hřišti římského Lazia. Dvakrát se prosadil Argentinec Alejandro Gómez.

První výhru v Serii A si připsala Spezia. Po historickém postupu mezi elitu dokázala v druhém utkání zvítězit v Udine 2:0, i když od 66. minuty hrála bez vyloučeného stopera Claudia Terziho. Oba góly dal bulharský útočník Andrej Galabinov.

před 6 hodinami

Atlético Madrid po šestigólové premiéře neskórovalo proti Huesce

Fotbalisté Atlética Madrid nedokázali ve druhém zápase v sezoně španělské ligy skórovat a na hřišti Huescy remizovali 0:0. Neprosadil se ani uruguayský útočník Luis Suárez, který o víkendu při premiérovém startu po přestupu z Barcelony přispěl dvěma brankami k vysoké výhře 6:1 nad Granadou. Druhé vítězství ve třetím utkání v lize vydřel Real Madrid, který zdolal Valladolid 1:0. O těsné výhře úřadujících mistrů rozhodl gólem brazilský útočník Júnior Vinícius.

Atlético si proti Huesce vypracovalo řadu šancí. Suárez, jenž tentokrát nastoupil v základní sestavě, měl blízko ke gólu ve druhém poločase, po sprinterském souboji s Andreasem Fernándezem už ale míč nedokázal protlačit kolem brankáře.

K sedmibodovým týmům v čele tabulky se přidal vedle Realu Madrid i Villarreal, který ve čtvrtém zápase v sezoně porazil Alavés 3:1. Dvěma góly k výhře přispěl Paco Alcácer.

Real se musel obejít bez zraněného Edena Hazarda. Favorita zachránil až Vinícius, jenž vystřídal Luku Joviče. Ten sice donutil brankáře hostů ke dvěma skvělým zákrokům, gólově se ale neprosadil. Brazilský útočník uklidil v 65. minutě do branky míč, který se k němu v pokutovém území odrazil od soupeřova obránce.

Další zprávy