


Venezuelská opoziční lídryně María Corina Machadová se ve čtvrtek v Oslu časně ráno po 11 měsících objevila na veřejnosti, a to poté, co za ni její dcera převzala Nobelovu cenu míru. Machadová chtěla loni kandidovat na prezidentku Venezuely, úřady jí to ovšem v červenci 2024 zakázaly. O několik dní později se začala skrývat.

"Samozřejmě, že se vrátím (do Venezuely - pozn. red.)," řekla Machadová televizi BBC. "Budu tam, kde budu nejvíce potřebná. Ještě nedávno jsme si myslela, že to místo, je Venezuela, dnes věřím, že v zájmu naší věci, je to Oslo," dodala.
Tam se Machadová dostala po složité cestě, kdy v úterý opustila svoji rodnou zemi lodí a odcestovala do karibského ostrovního státu Curaçao. Kvůli bezpečnosti se spolu se svými spojenci snažila cestu do norského hlavního města co nejvíce utajit.
Cestou do Osla ale podle deníku Wall Street Journal riskuje, že Machado bude nucena odejít do exilu. Většinu minulého roku strávila ve Venezuele v úkrytu, aby se vyhnula zatčení. Zároveň ale bude mít ze zahraničí větší prostor k vyvíjení tlaku na Washington a další spojence, aby se snažili tlačit na rozsáhlé politické změny ve Venezuele.
Machadová také telefonavala s předsedou Nobelova výboru Jørgenem Watne Frydnesem, který vyzval venezuelský režim k tomu, aby odstoupil. "Vaše moc není trvalá. Vaše násilí neporazí lidi, kteří se zvednou a vzdorují. Pane Maduro, přijměte výsledky voleb a odstupte," uvedl.
V noci z balkónu hotelu Grand mávala Machadová desítkám svých jásajících příznivců, které se před budovou shromáždily a pokřikovaly "libertad" (svoboda), píše agentura AFP. Společně zazpívali i venezuelskou hymnu, zachycuje video na stránkách BBC.
Při oznámení jména letošní laureátky Nobelův výbor 10. října uvedl, že Machadová prestižní ocenění dostane za svůj boj o demokratickou transformaci ve své jihoamerické vlasti. Machadovou označil za ženu, která "udržuje plamen demokracie uprostřed sílící temnoty".
Machadové úřady v červenci 2024 zakázaly kandidovat na prezidentku Venezuely. O několik dní později se začala skrývat. Naposledy veřejně vystoupila 9. ledna v Caracasu na demonstraci proti inauguraci levicového autoritářského prezidenta Nicoláse Madura na jeho třetí funkční období, které získal za sporných okolností.
Nobelovu cenu míru na rozdíl od ostatních Nobelových cen neuděluje švédská Akademie věd, ale Nobelův výbor jmenovaný norským parlamentem. V posledních letech ji získala Japonská rada organizací obětí atomových a vodíkových bomb, íránská aktivistka Narghís Mohammadiová, uvězněný Bělorus Ales Bjaljacki, lidskoprávní ruská organizace Memorial, ukrajinské Centrum občanských svobod nebo třeba ruský novinář Dmitrij Muratov a filipínsko-americká novinářka Maria Ressaová.



V New Yorku spolu snídali a působili téměř jako sehraná dvojice. Před volbami se ale zdá, že je všechno zpátky ve starých kolejích. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) vyrazil do domovského Černoučku prezidenta Petra Pavla, aby podle svých slov zjistil, co si místní myslí o jeho dovolené. Prezident nakonec ale do obce přijel a odvolil.



Hlasovat lidé mohou tradičně od pátečních 14 do 22 hodin a v sobotu od osmi do 14 hodin. V komunálních volbách si vybírají své zástupce do obecních a městských zastupitelstev, v některých městech také do zastupitelstev městských částí či obvodů. Senátní volby probíhají letos v celkem 27 obvodech.



Ruské údery na ukrajinská města si vyžádaly několik mrtvých a zraněných, jeden člověk zemřel v Záporoží, kde ruská armáda zasáhla obytnou čtvrť. Ukrajinské drony druhou noc po sobě zaútočily na datové centrum ruské technologické společnosti Jandeks, tentokrát v Kalužské oblasti. Ruské úřady zároveň hlásí dva mrtvé po ukrajinském útoku v Belgorodské oblasti.



Pravidelná páteční Tečka Radka Bartoníčka je tady. Její autor jako obvykle pouští krátká videa, která buď sám natočil, nebo ho zaujala jinde. S jejich pomocí se snaží glosovat především politické dění v Česku za uplynulý týden. Kromě politiky ho ale zajímají i další témata, lidé a události mimo politiku.



Nobelovu cenu za mír získala jihoafrická právnička Navanethem „Navi“ Pillayová za snahu o prosazování míru a mezinárodního práva, oznámil Nobelův výbor. Někdejší soudkyně Mezinárodního trestního soudu (ICC) a Mezinárodního tribunálu pro Rwandu (ICTR) vždy neochvějně hájila principy mezinárodního právního řádu, spravedlnost a lidskou důstojnost, uvedl výbor udělující ocenění.