Urážky, hákové kříže. Ve Francii bují antisemitismus, šíří se jako jed, říká ministr

Simone Radačičová Simone Radačičová
14. 2. 2019 14:24
Portrét francouzské političky a přeživší holokaustu Simone Veilové na poštovní schránce, přes který někdo nakreslil hákový kříž. Pařížská restaurace s nápisem Juden nebo strom, zasazený na památku zavražděného židovského mladíka, který někdo podřízl. Urážky a nábožensky motivované slovní útoky. Případů antisemitismu ve Francii přibývá. Ministr vnitra Christophe Castaner tento týden upozornil, že počet antisemitských činů loni v porovnání s předchozím rokem narostl o 74 procent na 541.
Portrét francouzské političky a přeživší holocaustu Simone Veilové, na který někdo nakreslil hákový kříž.
Portrét francouzské političky a přeživší holocaustu Simone Veilové, na který někdo nakreslil hákový kříž. | Foto: ČTK

"Antisemitismus se šíří jako jed. Napadá a ničí rozum, vraždí," prohlásil. Ministr zároveň navštívil místo, kde zatím neznámí útočníci poničili dva stromy, které připomínaly vraždu židovského mladíka Ilana Halimiho. Jeho únos a umučení v roce 2006 otřásly Francií.

Castaner neupřesnil, co přesně za nárůstem antisemitských útoků stojí. Antisemitské útoky ve Francii registrují i v době, kdy ve Francii protestují takzvané žluté vesty. Neformální hnutí demonstruje proti vysokým cenám pohonných hmot a nízké kupní síle. Ministr vnitra připustil, že se mezi protestující vmísily krajně pravicové skupiny.

"Nemáme samozřejmě na mysli demonstranty, kteří nemohou vyjít s penězi. Ale ty, kteří stojí za násilnými činy, otevřeně antisemitskými zločiny. Ty musíme obvinit a potrestat," dodal mluvčí vlády Benjamin Griveaux. Antisemité útočí i na prezidenta Emmanuela Macrona, protože dříve pracoval pro banku Rothschild, kterou založili židovští finančníci.

Francouzská vláda varuje, že v hnutí je velká část lidí, kteří věří různým konspiračním teoriím. Průzkum společnosti Ifop také ukázal, že 44 procent žlutých vest věří, že existuje "židovské spiknutí na celosvětové úrovni".

Vedle toho za nárůstem antisemitismu stojí i posílení radikálního islámu ve Francii. V roce 2011 islamistický útočník zavraždil učitele a tři děti v židovské škole v Toulouse. O tři roky později radikál Amédy Coulibaly zabil čtyři lidí v košer supermarketu v Paříži. V roce 2017 Francii šokovaly nábožensky motivované vraždy pětašedesátileté Sarah Halimiové a pětaosmdesátileté Mireille Knollové.

Francouzský premiér Edouard Philippe nedávno představil plán na boj proti antisemitismu. Jeho součástí je i postup proti nenávisti na internetu a hlavně na sociálních sítích, který chce Paříž koordinovat na celoevropské úrovni. "Internetové platformy jsou živnou půdou pro nenávist. A ta se stále častěji přelévá do společnosti," prohlásil premiér.

Ve Francii žije vůbec největší židovská menšina v Evropě. Ta podle odhadů čítá asi půl milionu lidí. Židé se kvůli rostoucímu počtu antisemitských útoků často ve Francii necítí bezpečně. Někteří se stěhují do jiných částí země a opouští tak například pařížská předměstí, kde dříve žila velká židovská komunita.

Jiní odchází do zahraničí, nejčastěji do Izraele nebo Spojených států. V roce 2015 jich uteklo téměř osm tisíc, o rok později dalších pět tisíc. Odhaduje se, že od roku 2000 se do Izraele z Francie přestěhovalo přes 50 tisíc lidí, zatímco v letech 1982 až 2000 to bylo "jen" 25 tisíc.

Protižidovské nálady zažil i český Prostějov. Podívejte se na rozhovor DVTV:

Lidé mají hluboko ve svých kořenech některé věci, je tam nedůvěra k Židům, takhle se divili moji předci v období hilsneriády, říká Tomáš Jelínek. | Video: Filip Horký
 

Právě se děje

před 14 minutami

Trump podal měsíc po volbách další žalobu, chce zneplatnit 200 tisíc hlasů ve Wisconsinu

Kampaň stížností amerického prezidenta Donalda Trumpa na výsledky letošních voleb pokračuje i téměř měsíc po skončení hlasování. Nejvyššímu soudu ve Wisconsinu dnes jeho tým předložil žalobu, která požaduje zneplatnění více než 200 000 hlasovacích lístků, informovala agentura AP. S podobnými požadavky zatím prezident u žádného soudu neuspěl.

Wisconsinské úřady v pondělí potvrdily, že hlasování v prezidentských volbách zde vyhrál kandidát Demokratické strany Joe Biden, a to o více než 20 000 hlasů, což odpovídá asi šesti desetinám procentního bodu. Oficiálním vyhlášením výsledků se rozběhla pětidenní lhůta, v níž je ještě kandidáti mohou napadat. Trump už předtím avizoval, že z jeho strany přijde žaloba.

Wisconsinský nejvyšší soud dnes potvrdil, že podání obdržel, avšak neuvedl, zda se záležitostí bude podrobněji zabývat. Soud podle AP zároveň zvažuje, zda přijme dvě další stížnosti požadující diskvalifikaci některých hlasů z prezidentské volby.

Zdroj: ČTK
Další zprávy