Brenner (Od našeho zpravodaje) – V nádražní restauraci ve stanici Brenner postávají dvě skupiny policistů. Jedna s nápisem Polizei, druhá Polizia. Rakušané pijí kávu, Italové pivo nebo minerálku.
Deset minut před polednem se všichni zvedají a odcházejí na sedmé nástupiště stařičkého nádraží, které vypadá spíše jako muzeum železnice. Přijíždí rychlík Verona–Mnichov.
Se společnou rakousko-italskou hlídkou a uprchlíky v Brennerském průsmyku. pic.twitter.com/WgRG0f2p9T
— Martin Novák (@novakmartin) May 17, 2016
Policisté nastupují do vlaku a procházejí vagóny. Dva z nich vyvádějí mladíky tmavé pleti s batohy. Další z uprchlíků, kteří dorazili až sem přes celou Itálii.
Ze Sicílie nebo Lampedusy jim do Rakouska scházely metry. Nejen obrazně, ale doslova. Hranice je hned za nádražím.
"Nevěřím moc tomu, co se říká. Že by uprchlíci přestali chodit. Vídám je tady skoro denně. Jednoho, někdy dva, ale pravidelně. Hlavně Afričany. Vím, že někteří lidé azyl potřebují, protože utíkají před válkou. Ale někteří, co tu prošli, se chovali trochu agresivně," říká Helmut, který ve vesnici bydlí. V domě na kopci nad nádražím a dálnicí A13.
Ta vede Brennerským průsmykem a je hlavní spojnicí Itálie se severem Evropy. Rakouská vláda ve snaze omezit počet migrantů na svém území pohrozila, že na dálnici postaví bariéry, kontrolní stanoviště a bude-li to nutné, i plot.
Dlouhý by měl být nejméně 250 metrů, ale existují i plány na 370 metrů.
Návrh Italy šokoval. Kontroly by zbrzdily provoz na dálnici a uprchlíci by se začali hromadit na jejich straně hranice. Což by se týkalo v prvé řadě Brenneru. Vesnice se zhruba dvěma tisíci obyvateli, kteří hovoří většinou německy.
Na italské straně zůstali po rozdělení Tyrolska na základě mírové smlouvy v roce 1919. Rozdělení, které Rakušané vždy považovali za nespravedlnost, protože mnoho německy hovořících Tyrolanů se nedobrovolně stalo občany Itálie.
V Evropské unii místní hranice zmizela, teď hrozí její návrat.
"Moc to nechápu. Rakousko je prosperující země, tak proč by nemohla přijmout více lidí? Já sám jsem uprchlíkům pomáhal a dál si myslím, že to je správná věc," říká Wolfgang Puschauer, který podél hranice jezdí denně na kole, aby si - jak říká - zachoval kondici.
Na dálnici pod stále ještě zasněženými alpskými vrcholky se zatím oproti dubnu, kdy Rakousko ohlásilo plán obnovit kontroly a postavit plot, mnoho nezměnilo.
Dělníci odstranili část svodidel, kde mají stát kontrolní stanoviště. Plot se ještě stavět nezačal a není tady ani žádný materiál na jeho stavbu. Policisté na dálnici na rozdíl od železnice nejsou.
Rakouský ministr vnitra Wolfgang Sobotka minulý týden slíbil, že Vídeň bariéry ani plot zatím nevztyčí, protože Itálie v posledních týdnech prý zlepšila kontroly a počty migrantů přicházejících do Rakouska se zatím nezvyšují.
Spekuluje se o tom, že Vídeň použila hrozbu plotu jen jako nátlak na Řím, aby se více snažil s registrací a zachycováním migrantů. V létě lze čekat větší skupiny, protože přes Středozemní moře se vydá více lidí kvůli lepšímu počasí.
Sobotka tvrdí, že v Libyi čekají na cestu do Itálie a Evropy statisíce, možná až milion migrantů. Italská vláda to považuje za nadsazené.
Policejní hlídky v Brenneru příliš hovořit nechtějí. Rakouští policisté jsou odmítaví k jakýmkoliv dotazům, mluvit se nechce ani náčelníkovi italské stanice.
Zdi jeho kanceláře kromě různých nařízení a předpisů zdobí plakát připomínající smrt devatenácti italských policistů a vojáků při pumovém atentátu v roce 2003 v irácké Násiríji.
"Spolupráce s Rakušany v terénu je dobrá, jde nám o společnou věc. K politice a politickým sporům se vyjadřovat nechci," říká italský důstojník.
Dálnicí projede denně v průměru 15 tisíc aut a přes dva tisíce kamionů. Cestou je vidět i mnoho českých a slovenských. Kontroly a zpomalení provozu by tady zasáhlo mnoho evropských exportérů a přepravních společností.
Rakušané to se svým plánem schytali i z Bruselu a Londýna. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker to označil za politickou katastrofu, proti byla i německá kancléřka Angela Merkelová.
To se nelíbí studentce z Innsbrucku Anně-Marii. Ta sice říká, že není proti přijímání uprchlíků, ale německou i italskou kritiku považuje za pokryteckou.
"Loni Němci začali kontrolovat německo-rakouskou hranici v Kufsteinu a stálo se tam hodinu a půl. Italové by mohli kontrolovat vlaky už ve stanicích ve svém vnitrozemí, ale spíše jsou rádi, když migranti mizí do Rakouska," říká.
V Rakousku se slévaly oba migrační proudy. Balkánská trasa sem vedla nejprve z Maďarska a pak ze Slovinska, středomořská z Itálie.
Brennerský průsmyk ale patřil k symbolům sjednocené Evropy.
"Tato hranice je historicky velmi citlivou záležitostí. Tyrolsko má komplikované dějiny, vzhledem k rozdělení mezi dvě země. Navíc mnoho našich studentů i učitelů denně dojíždí z italské strany. Omezení na hranici by způsobilo v regionu obrovské komplikace a oživilo by historické křivdy a bolesti," řekl Aktuálně.cz profesor moderní historie na univerzitě v Innsbrucku Dirk Rupnow.
