Upovídaný novinář, nebo český špion? Zatčení Rusa dál vyhrocuje spory Prahy s Moskvou

Jan Gazdík Jan Gazdík
10. 7. 2020 5:30
Vztahy Česka a Ruska v poslední době kalí další aféra. Nejnověji je ovlivnilo úterní zatčení Ivana Safronova z vesmírné agentury Roskosmos. Rusové ho viní, že českým tajným službám předal citlivé informace. Podle českých bezpečnostních expertů nemají poměry, které zavládly mezi oběma zeměmi, daleko ke tragikomičnosti.
Zatčený Ivan Safronov, bývalý novinář a poradce šéfa ruské agentury Roskosmos.
Zatčený Ivan Safronov, bývalý novinář a poradce šéfa ruské agentury Roskosmos. | Foto: Reuters

Ruská kontrarozvědka FSB poradce šéfa Roskosmosu Safronova podezírá ze spolupráce s českou zahraniční rozvědkou ÚZSI. Rusové tvrdí, že měl Čechům poskytnout informace o ruských dodávkách zbraní na Blízký východ a do Afriky.

Konkrétně měl shromažďovat a předat zprávy české rozvědce o vojensko-technické spolupráci Ruska s africkými zeměmi a také o činnosti ruských ozbrojených sil na Blízkém východě v roce 2017, tedy ještě v době, kdy se živil jako novinář. Safronov zradil podle FSB svou vlast pro peníze, stíhán je za vlastizradu, za což mu hrozí až 20 let za mřížemi.

Stupňuje tak Kreml obviněním Safronova ze špionáže pro Čechy svůj tlak na Prahu i kvůli nedávnému vypovězení dvou ruských diplomatů? Ti podle české vlády při vyřizování vzájemných účtů rozehráli vůči Česku nepřátelskou zpravodajskou hru.

Podle Karla Randáka, bývalého ředitele zmíněné české zahraniční rozvědky, může zatčení Safronova být recipročním krokem Moskvy vůči Česku.

"My Rusy obviňujeme, že se v Česku pouštějí do nepřijatelných zpravodajských operací, takže oni si teď mohli vybrat někoho, kdo možná je a možná není vinen. Anebo může jít o upovídaného člověka, který ještě jako novinář řekl na společenské akci něco před někým a ten někdo byl shodou okolnosti člen české zpravodajské služby s diplomatickým krytím. Takže Rusové teď Safronova po třech letech zatkli, protože je to teď mediálně vděčné. Zkrátka se jim to hodí," vysvětluje Randák.

Ivan Safronov nemusel podle Randáka vůbec vědět, s kým mluví a proč jeho protějšek zajímají názory ruského novináře na export zbraní jeho země do Afriky či na Blízký východ. "Jsou to ale jen mé spekulace. Ruské tajné služby dělají svou práci stejně jako ty naše, a Rusko se k nám navíc nechová v posledních letech jako přátelská země," připomíná Randák.

Rovněž Lukáš Dyčka z estonské školy Baltic Defence College se domnívá, že Safronov mohl být jako novinář "poněkud víc komunikativní", což nyní Rusům posloužilo v jimi akcentované antičeské nótě jako záminka k obvinění ze špionáže.

Průsečík zájmů Česka a Ruska

Scénářů, proč je dnes bývalý novinář Ivan Safronov za mřížemi, však může být podle českých bezpečnostních expertů víc. "Mohl také mluvit s českým vojenským přidělencem v Rusku či kulturním atašé a bezděčně se jako novinář zmínit o pro Rusko citlivých zbrojních kontraktech. Možná tedy opravdu jde o jakýsi 'dojezd' z minula, který se teď ruské rozvědce FSB ohromně hodí," spekuluje Dyčka.

Například v říjnu 2019 se v Soči konal rusko-africký summit, na němž Rusko uzavřelo s několika africkými státy významné zbrojní kontrakty, včetně výstavby několika jaderných elektráren. "Afrika má velký potenciál, čímž je pro Rusy velmi důležitá. Pokud se tedy Safronov bavil o těchto kontraktech někde na recepci i s českými diplomaty, může mít nyní z pohledu FSB opravdu problém," analyzuje Dyčka.

Trvalý zájem o vývoz vojenského materiálu do některých afrických zemí má ovšem i Česko. Do Nigérie, Mali, Alžírska či Tuniska v minulosti putovala spousta starších tanků, dělostřelecké techniky anebo i proudových letounů. "Nějaký průnik mezi tím, co v Africe zajímá Česko a jaké zbraně do ní vyváží Rusko, určitě je. A Čechy mohou přirozeně zajímat aktivity ruské konkurence," dodává Lukáš Dyčka.

Karel Randák ale nabízí další možné varianty nejnovější rusko-české špionážní aféry. "Umím si představit, že jde o boudu a že Safronov vůbec nikde nic neřekl. Že si ho zkrátka FSB vybrala jako nepohodlného a chce mu teď něco přišít. Mohl být ale i placeným zdrojem," říká.

"Proradní Češi"

Nejnovější aféra s Ivanem Safronovem mohla Kremlu posloužit podle vedoucího katedry bezpečnostních studií vysoké školy CEVRO Jiřího Šedivého i k tomu, aby se vzájemné obviňování ze špionáže mezi Českem a Ruskem ještě více prohloubilo. "Na jeho konci by se pak mělo možná ukázat, jak jsou ti Češi špatní a proradní a že jen oni mohou za zhoršení vzájemných vztahů," shrnuje bývalý náčelník generálního štábu, pod něhož patřila i Vojenská zpravodajská služba.

Experti i proto zmiňují jeden z již zapomenutých, avšak o to charakterističtějších důkazů toho, jak se ruští špioni v Česku chovají. Špionážní skandál popsala ve výroční zprávě z roku 2006 i česká kontrarozvědka BIS. Někdejší šéf ruské zpravodajské mise v Česku Alexandr Sketin se v opilosti porval s policií a slovně napadl i ředitele Státního ústavu jaderné, chemické a biologické ochrany Stanislava Brádku.

Diplomat Sketin se s Brádkou seznámil nedlouho před tím při pracovním jednání na ruském velvyslanectví. Pozval ho na večeři, během níž se vyptával na délku jeho praxe i zkušenosti v oboru.

"Překvapilo mne to," prohlásil krátce po skandálu Stanislav Brádka. "Rusové musí vědět, že jsem před lety působil v ukrajinském Černobylu, když tam vybuchl jaderný reaktor," vzpomínal na setkání s diplomatem český vědec, který se dříve zabýval zdravotními potížemi lidí v uranovém průmyslu.

Sketin ovšem záhy zjistil, že z Brádky nic zajímavého nedostane a že neuspěje ani se získáním vědce ke spolupráci. Začal si tedy nalévat. Setkání vyvrcholilo výkřiky, že Češi vstupem do NATO zradili Rusko. Diplomat byl stále agresivnější, takže Brádka přivolal pro jistotu policii. Té ale Sketin odmítl předložit legitimaci s tím, že je náměstkem ruského ministra obrany. Když ani to nezabralo, policisty napadl a vyhrožoval jim vyvražděním rodin.

Na zpackanou "verbovku" ruského špiona později Stanislav Brádka vzpomínal s úsměvem. "Stále mi to připadá, jako by se ta rvačka s policisty strhla včera. Natolik šokující to pro mne byl zážitek. Zvláště ty zlostné Sketinovy výkřiky o naší zradě Ruska. O napadení a zranění přivolaných policistů už ani nemluvě. Sketin ze vzteku, že se ode mne nic nedozví a že mě nezverboval, ztratil profesionální glanc. Dnes už bych takové pozvání na večeři odmítl. Mohlo mne napadnout, že je za tím něco víc, že by se asi rád dozvěděl něco o našem výzkumu," přiznal Brádka. Alexandr Sketin Česko krátce po svém skandálu opustil.

Naivita některých Čechů

Mnozí ruští rozvědčíci působí v Česku podle BIS jako diplomaté nebo technický personál velvyslanectví. Zpravodajské důstojníky lze najít i mezi ruskojazyčnými novináři akreditovanými v Česku a působí zřejmě i v různých firmách. V Česku tak podle BIS operuje několik desítek ruských diplomatů s vazbami na FSB či jiné zpravodajské služby.

Bývalý ředitel zahraniční rozvědky ÚZSI Karel Randák i proto připomíná, že v devadesátých letech minulého století působil v Česku deklarovaný a velmi schopný špion Zimakov s diplomatickým krytím, který to pak dotáhl v ruské rozvědce velmi vysoko. "Byl charismatický a velmi vzdělaný, takže si uměl získat důvěru lidí. I lidé z úřadu české vlády se mu svěřovali s kdečím a on z nich také vytáhl kdeco. Hraničilo to až s kriminálem," vzpomíná Randák. Od té doby se v chování českých úředníků i jejich ignorování zpráv BIS podle zdrojů Aktuálně.cz zase až tak moc nezměnilo.

Naivita či hloupost českých průmyslníků či státních úředníků je v tomto směru podle zpravodajského zdroje až nepochopitelná. Po několika panácích si tak často myslí, že dávají ve společnosti diplomatů k dobru zábavné pikantní příběhy. Přitom si ale neuvědomují, že nabízejí cizím uším plastický obraz toho, jak to na jejich pracovištích chodí. "A to nemluvím o informacích, které mohou sloužit k vydírání vlivné osoby, která je důležitá pro chod státu," říká zpravodajský zdroj.

A jako příklad uvádí probírání pikantních intimností pro zábavu společnosti na jedné z recepcí zahraničních diplomatů: po pár panácích se všichni skvěle bavili nad tím, že ženatý náměstek vlivného resortu spí se svou sekretářkou. I takové informace mohou pak cizím špionům sloužit k naverbování vysoce postaveného muže státní správy.

Video: CIA byla na konci studené války prošpikovaná dvojitými agenty, byla to ostuda, říká bývalý špion

Prakticky všichni naši východoněmečtí a kubánští agenti pracovali na konci studené války pro nepřítele, říká bývalý hlavní historik CIA Fischer. | Video: DVTV, Emma Smetana
 

Právě se děje

před 32 minutami

Tenisové US Open snížilo kvůli koronaviru dotaci o čtyři miliony

Pořadatelé tenisového US Open snížili kvůli ekonomickým dopadům pandemie koronaviru celkovou dotaci turnaje na 53,4 milionu dolarů (asi 1,18 miliardy korun), což je o téměř čtyři miliony méně než loni. Vítězové grandslamu, který se v New Yorku uskuteční bez diváků, si odnesou rovné tři miliony dolarů (zhruba 66 milionů korun) a oproti loňsku si pohorší o 850 tisíc.

Naopak se o pět procent zvýšila odměna za první kolo na současných 61 tisíc dolarů (1,3 milionu korun), další dvě kola zůstávají beze změny (100 a 163 tisíc dolarů). Teprve od další fáze se budou částky snižovat. Ještě více se škrty dotknou čtyřher, jejichž vítězové si odvezou jen 400 namísto loňských 740 tisíc dolarů.

Startu na US Open, jež má za přísných hygienických podmínek začít poslední srpnový den, se už vzdali světová jednička Australanka Ashleigh Bartyová či dvojka Španěl Rafael Nadal. V hlavní soutěži je i deset Čechů v čele s Karolínou Plíškovou a Petrou Kvitovou.

Ženy se po pětiměsíční koronavirové pauze vrátily na okruh v tomto týdnu v Palermu. Pro muže bude první akcí od březnového přerušení sezony srpnový Western & Southern Open, který byl kvůli pandemii přeložen ze Cincinnati do New Yorku.

Zdroj: ČTK
před 56 minutami

Arsenal kvůli dopadům pandemie zrušil 55 pracovních míst

Londýnský fotbalový klub Arsenal zrušil kvůli ekonomickým důsledkům pandemie koronaviru 55 pracovních míst. Do finančních potíží se vítěz Anglického poháru dostal po výpadku příjmů mimo jiné z televizních práv, prodeje vstupenek a komerčních aktivit. Hráči a vedení sice přistoupili v průběhu přerušené minulé sezony na snížení platů, před tou další je ale nutné přistoupit k dalším úsporám, oznámil klub, který se letos nekvalifikoval do lukrativní Ligy mistrů.

"Náš cíl je chránit co možná nejdéle pracovní pozice a základní platy, ale bohužel jsme se ocitli v situaci, že musíme přistoupit k propuštění 55 zaměstnanců," uvedl klub na svém webu.

Ke škrtům se vedení odhodlalo vzhledem k nejisté situaci v následující sezoně. "V současnosti to vypadá tak, že na začátku sezony nepřivítáme na stadionu žádné fanoušky a potom se jich bude moci vrátit jen omezené množství. To se projeví na příjmech ze vstupného, sponzorských peněz i z televizních práv. Globální ekonomické prognózy jsou také velmi nepříznivé," dodal klub.

Zdroj: ČTK
Další zprávy