reklama
 
 

Úniky z WikiLeaks jsou jako granát. Můžou rozmetat "ruskou stopu" v Trumpově kampani

9. 3. 2017
Kontroverzní server WikiLeaks zveřejnil tento týden údajné vnitřní dokumenty CIA o metodách a postupech kybernetické špionáže zpravodajské agentury. Dokumenty, jejichž pravost zatím experti ověřují, obsahují i informace o programu, kterým CIA dokáže maskovat vlastní kybernetické útoky na cíle v USA i v zahraničí a vydávat je za akce jiných, třetích hráčů. "Ruská stopa" v americké prezidentské kampani 2016, kterou v rámci amerických tajných služeb šetří i CIA a která může být pro prezidenta Donalda Trumpa potenciálně zničující, tím může být zpochybněna.
Doporučujeme

Washington - Hollywoodské špionážní thrillery se můžou stát nudnou fikcí ve srovnání s tím, jaké potenciální divoké scénáře rozehrává masivní únik dokumentů o metodách kyberšpionáže americké zpravodajské agentury CIA.

Materiály, které v úterý začal zveřejňovat server WikiLeaks, podle řady expertů poměrně věrně popisují prostředky, kterými je CIA schopna číst SMS zprávy v chytrých telefonech, nabourat se do operačních systémů soukromých počítačů, sledovat komunikace na síti Skype nebo změnit televizi ve vašem obýváku na špionážní odposlouchávací zařízení.

Program, který se takto na dálku umí vloupat konkrétně do televizí Samsung, má podle uniklých dokumentů přezdívku "Plačící anděl".

CIA odmítla potvrdit, zda jsou dokumenty pravé. Z komentářů bezpečnostních expertů ale vesměs vyplývá, že je považují za relativně věrohodné. Nepřímo to připouští i Bílý dům.

"Taková prozrazení podrývají naši zem, naši bezpečnost a náš klid," uvedl mluvčí Bílého domu Sean Spicer.

O pravděpodobné pravosti dokumentů svědčí i to, že CIA už podle amerických médií intenzivně řeší, zda je za únikem vnější hráč, nebo zaměstnanec agentury.

Šlo by o největší "vnitřní" únik zpravodajských informací v USA od roku 2013, kdy mladý whistleblower Edward Snowden takto kompromitoval americkou Agenturu pro národní bezpečnost (NSA). Přes Hong Kong pak Snowden uprchl do svého současného azylu v Moskvě. 

Snowden, expert na informační úniky

"Stále to ještě procházím. WikiLeaks ale nabízí velkou věc. Vypadá to autenticky," komentoval právě Snowden na Twitteru aktuální úniky.

Jeho někdejší aféra otřásla administrativou amerického prezidenta Baracka Obamy, když se kromě jiného ukázalo, že NSA kromě jiného hromadně sbírala data o telefonátech Američanů. 

Aféra proti sobě také postavila Bílý dům a americké technologické giganty jako Google nebo Microsoft, které kauza morálně i komerčně poškodila. 

Navíc dočasně zhoršila i vztahy mezi USA a některými jejich spojenci. Například s Německem. Vyšlo totiž najevo, že NSA odposlouchávala i telefon kancléřky Angely Merkelové.

"Kauza Snowden" vedla taky k prudkému ochlazení mezi Washingtonem a Moskvou, jejíž ochrany Snowden dodnes požívá.

Současný únik dokumentů o kyberšpionážních postupech CIA může všechny výše zmíněné věci znovu otevřít. Lze předpokládat, že například firma Apple bude chtít vědět, jak dlouho a v jakém rozsahu CIA využívala bezpečnostních mezer v jejích produktech.

Ruská stopa v režii CIA?

Ve srovnání s aférou Snowden může mít současný informační únik z kuchyně CIA ještě výbušnější charakter. I proto, že objemem dat a jejich citlivostí jde podle amerických médií o ještě závažnější případ.

Neméně důležité jsou ale i aktuální souvislosti, za kterých server WikiLeaks s dokumenty přichází. Děje se tak v okamžiku, kdy se Spojené státy - tamní zpravodajské služby, Kongres i obyčejní voliči - dohadují, zda a do jaké míry byly loňské prezidentské volby v USA ovlivněny Ruskem.

Čerstvé úniky můžou v této situaci zapůsobit jako granát. Je v nich totiž i informace o programu, kterým CIA může maskovat a vydávat své vlastní kybernetické útoky na cíle v USA i v zahraničí za akce jiných, třetích hráčů.

V amerických i světových médiích se už ve středu objevily spekulace, že "ruská stopa" v americké prezidentské kampani 2016 mohla být jen hrou, kterou ve skutečnosti zinscenovala CIA.

Může se to zdát jako naprosto šílená konstrukce. Ale byl to prezident Donald Trump, kdo o víkendu obvinil svého předchůdce Baracka Obamu, že loni nechal údajně odposlouchávat lidi ve volebním štábu v newyorské Trump Tower.

Server WikiLeaks tvrdí, že čerstvé dokumenty získal od bývalého spolupracovníka CIA. Proti tomu stojí názory, že šlo o útok zvenčí.

"Myslím, že nejpravděpodobnějším zdrojem je cizí mocnost," uvedl James Lewis z washingtonského Centra pro strategická a mezinárodní studia pro New York Times. Všechna dosavadní zjištění podle něho ukazují na Rusko.

V hlavní roli WikiLeaks

Server WikiLeaks to teď ale může zpochybnit. V každém případě právě tento server v celé aféře už několikrát sehrál důležitou roli.

V průběhu loňské předvolební kampaně zveřejnil e-maily ukradené z účtů americké demokratické strany a z komunikace klíčových lidí ve štábu demokratické kandidátky Hillary Clintonové.

Podle závěru amerických zpravodajských služeb z letošního ledna stálo za hackerskými útoky Rusko.

Podle amerických zpravodajců byly útoky, o kterých osobně věděl prezident Vladimir Putin, vedeny s cílem poškodit Clintonovou a snížit její šance na vítězství ve volbách.

Zpětně nelze určit, zda zveřejnění e-mailů, které štáb Clintonové kompromitovaly, skutečně ovlivnilo výsledek voleb. V rozhodujících fázích kampaně však byla Clintonová aférou opakovaně zaměstnána, místo aby se mohla věnovat vlastní agendě.

Její soupeř Donald Trump po celou dobu kampaně popíral, že by za útoky mohli být Rusové. Rovněž server WikiLeaks popřel, že by e-maily dostal od Rusů. Svůj zdroj ale pořád tají.

Druhou samostatnou kapitolou ale byly a pořád jsou přímé styky Trumpova týmu s ruskou stranou. I ty jsou teď v USA předmětem probíhajícího, "živého" vyšetřování. Nejen ze strany zpravodajských služeb, ale také příslušnými výbory Senátu a Sněmovny reprezentantů.

Všichni Trumpovi muži

Z hned několika Trumpových lidí, u kterých lze "ruské" kontakty konkrétně doložit, na sebe už v kampani strhl největší pozornost generál Michael Flynn. Po Trumpově nástupu do Bílého domu se stal jeho poradcem pro národní bezpečnost.

Na svoji funkci však musel po necelých čtyřech týdnech rezignovat. Ukázalo se, že lhal právě o svých loňských jednáních s Rusy, konkrétně s ruským velvyslancem ve Washingtonu Sergejem Kisljakem.

Kontakty s Kisljakem se pak minulý týden staly problémem i pro ministra spravedlnosti Jeffa Sessionse.

Během svého únorového potvrzovacího slyšení v Senátu na přímou otázku zamlčel, že se s ruským velvyslancem loni nejméně dvakrát setkal.

Pod tlakem svých vlastních republikánů se ministr Sessions následně postavil stranou vyšetřování FBI, která prověřuje roli Ruska ve volbách. Věc teď dozoruje jeho náměstek.

Úniky WikiLeaks - pokud se potvrdí pravost dokumentů - ale můžou nakonec způsobit, že možná účast Ruska v americké prezidentské kampani 2016 zůstane ještě dlouho, nebo taky navždy, zamlžena.

V ostře rozdělené americké společnosti bude pravděpodobně jedna či druhá strana věřit jen své verzi událostí.

Náznakem mohl být už jen pozoruhodný souběh informací ve středečních amerických médiích.

Profesionalita s.r.o.

Zpravodajský portál Politico psal o návštěvě členů vyšetřovacích výborů Senátu a sněmovny v centrále CIA v Langley ve Virginii. Účelem schůzky bylo zjistit konkrétní zpravodajské informace o loňské komunikaci Trumpova okolí s Rusy.

Velké americké deníky jako New York Times nebo Washington Post ale v tu dobu informovaly o čerstvých únicích na serveru WikiLeaks. Ty mají potenciál  CIA zásadně zpochybnit.

Přinejmenším její profesionalitu uhlídat vlastní data. V horším případě i její důvěryhodnost: otazníky nad tím, zda agentura, která má zemi chránit před útoky zvenčí, nevede vlastní politické války uvnitř USA.

autor: Daniel Anýž

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama