


Balistická raketa Orešnik, kterou Vladmir Putin ještě před dvěma lety prezentoval jako zázrak ruského inženýrství, se potýká se zásadními technickými problémy, kvůli kterým střely míjejí cíle o desítky kilometrů. Ve své nové analýze to uvedla společnost Dallas Analytics. Institut pro studium války navíc upozorňuje, že Rusku už v arzenálu pravděpodobně zbývá pouze jediná funkční raketa tohoto typu.

Podle analýzy, kterou v úterý zveřejnila ukrajinská analytická společnost Dallas Analytics, souvisí vady naváděcího systému s výrobními problémy a závislostí na zastaralých součástkách ze sovětské éry.
Selhání analytici připisují zejména vysoce přesné gyroskopické jednotce s označením GU-503. Ta má za úkol stabilizovat let rakety a korigovat odchylky v náklonu, rotaci a směru letu. Bez plně funkčního gyroskopu se však i minimální odchylka při hypersonické rychlosti mění v katastrofální chybu.
„Bez dokonale fungující gyroskopické jednotky střela v podstatě letí naslepo a nedokáže rozpoznat, zda ji z kurzu vychýlil například střih větru v atmosféře nebo vibrace motoru,“ cituje analytiky deník Kyiv Independent.
Balistická raketa se totiž pohybuje po přesně vypočítané trajektorii. Pokud mechanická chyba vychýlí střelu o pouhých 0,5 stupně, tato odchylka se při hypersonické rychlosti znásobí a v cílové destinaci může znamenat minutí objektu o desítky kilometrů.
Analytická společnost svá tvrzení opírá o uniklé dokumenty, které označila za interní korespondenci mezi dvěma ruskými zbrojními podniky – závodem Michurinsk Progress a Azovským opticko-mechanickým závodem.
Dopis z března loňského roku údajně ukazuje, že gyroskopická jednotka GU-503 se už několik let sériově nevyrábí a zařízení potřebná k její kalibraci i testování pocházejí ještě ze 70. let minulého století.
Typ zbraně: Balistická raketa středního doletu
Odhadovaný dolet: 3000 až 5500 kilometrů
Rychlost: Mach 10 (desetinásobek rychlosti zvuku)
Bojová hlavice: Vícenásobné samostatně naváděné hlavice (MIRV); možnost nést konvenční i jaderné nálože
Deklarovaný status: Podle Kremlu jde o „nezachytitelnou“ technologickou novinku.
Pohled analytiků: Ukrajinští i zahraniční experti deklarovanou nezranitelnost zpochybňují. Podle Polského institutu mezinárodních vztahů hlavice v závěrečné fázi neprovádějí složité úhybné manévry, což je činí zranitelnými vůči moderní protiraketové obraně.

V dokumentech dále stojí, že velká část výrobní infrastruktury je zastaralá, klíčové součástky se už nevyrábějí a neexistují za ně náhradní díly. Podle analytiků byli ruští výrobci rovněž nuceni obcházet standardní postupy kontroly kvality, aby splnili politicky stanovené termíny Kremlu.
Americký Institut pro studium války (ISW) ve svém aktuálním hodnocení situace dospěl k závěru, že Rusko má v současné době k dispozici pravděpodobně už jen poslední jednu operačně použitelnou raketu tohoto typu.
Krize v dodavatelském řetězci zřejmě vysvětluje i měnící se rétoriku Vladimira Putina. Když Rusko poprvé nasadilo Orešnik proti ukrajinskému Dnipru v roce 2024, ruský prezident jej prezentoval jako důkaz technologické převahy Ruska a hrozbu pro Západ.
Na červnovém Mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu už však ubral ze svých dřívějších tvrzení o zahájení sériové výroby a poslední odpaly popsal už jen jako „testovací starty“.
Od prvního útoku na Dnipro vypustilo Rusko celkem čtyři rakety tohoto typu. Po prvním nasazení následoval v lednu zásah Lvovské oblasti na západě Ukrajiny. V květnu další střela dopadla na Bílou Cerekev jižně od Kyjeva a poslední odpal z téže noci skončil neúspěchem, když raketa zmizela neznámo kam nad okupovanou částí Doněcké oblasti.
Západ by však neměl hrozbu podceňovat, varuje Dallas Analytics s tím, že střela zůstává nebezpečná i přes nízkou spolehlivost.



Teherán prosazuje válku i diplomacii na základě svých národních zájmů, uvedl v pondělí podle agentury Reuters mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmaíl Baghaí. Dodal, že memorandum o porozumění podepsané mezi Teheránem a Washingtonem je zcela jednoznačné a USA neopravňuje nic k jeho porušení. Z poslední válečné eskalace Baghaí obvinil USA s tím, že Írán se bude bránit, dokud boje neustanou.



Nejméně dva lidé přišli o život a dalších 42 utrpělo zranění při ruském bombardování Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny. Mezi raněnými je osm dětí, oznámili záchranáři. Ukrajinské úřady také upřesnily bilanci ruského útoku na loď s obilím u Oděsy na šest mrtvých a čtyři pohřešované. Na Moskvu a okolí ruské metropole naopak útočily stovky ukrajinských dronů.



Teploty na požářišti výškové budovy v někdejším baťovském továrním areálu ve Zlíně klesají. Vliv na to mělo i počasí v regionu v uplynulých dnech, které přineslo bouřky a přeháňky, řekla v pondělí mluvčí krajských hasičů Lucie Javoříková. Hasiči rozsáhlý požár likvidují 12. dnem. Jak dlouho ještě jejich zásah potrvá, nechtěla mluvčí předjímat.



Série titulů českých tenistek nekončí ani po Wimbledonu. Turnaj v Aténách ve velkém stylu ovládla Barbora Krejčíková a získala devátou singlovou trofej kariéry. Slavnostní ceremoniál po finále proti domácí Marii Sakkariové přinesl dojemné chvíle, soupeřka Češku zahrnula obdivem a asociace WTA připomněla, že má Krejčíková bezpochyby namířeno do Síně slávy.



Hudební festival Masters of Rock v moravských Vizovicích vyvrcholil v neděli večer vystoupením amerického zpěváka Marilyna Mansona. Hlavní hvězda posledního dne evidentně chtěla přivézt show, která působí až nelidsky, jako nepříčetný proud magické energie, a to se jí povedlo.