


Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře a hlavní vyjednavač s Ruskem Kyrylo Budanov v rozhovoru pro britský deník The Times uvedl, že se ho Kreml i navzdory jeho roli v mírových rozhovorech stále snaží zabít. Podle svých slov již přežil nejméně deset pokusů o atentát a ani posílená bezpečnostní opatření po jeho nástupu do prezidentské kanceláře tuto hrozbu neodstranila.

Budanov se do hledáčku ruských tajných služeb dostal už po anexi Krymu v roce 2014, kdy se podílel na operacích ukrajinských zpravodajských služeb proti proruským silám na Donbase.
Jeho význam pro ruské tajné služby ještě vzrostl v roce 2020, kdy převzal vedení ukrajinské vojenské rozvědky HUR a pod jeho vedením Ukrajina zintenzivnila sabotážní a zpravodajské operace proti Rusku na okupovaných územích.
Přestože většina pokusů o atentát byla odhalena už v rané fázi a nikdy se nedostala na veřejnost, několik případů postupně proniklo do médií.
Už v roce 2019 předčasně explodovala bomba nastražovaná pod Budanovovým autem a utrhla ruku agentovi, který se ji pod vůz snažil umístit. Podle médií pak ozbrojený Budanov pronásledoval jeho komplice, kterému se však podařilo z místa činu uniknout.
O čtyři roky později byla jeho manželka Marianna Budanovová spolu s několika důstojníky rozvědky otrávena těžkými kovy. Kyjev tehdy incident označil za ruskou operaci zaměřenou na Budanovův nejbližší okruh.
Stav Budanovové se znovu zhoršil o rok později, kdy měla být tajně transportována na specializované léčení do Spojených států. Na veřejnosti se znovu objevila v únoru 2025 bez viditelných známek zdravotních problémů.

Další plánovaný útok odhalila v roce 2024 ukrajinská tajná služba SBU. Cílem měl být Budanovův konvoj, na který útočníci podle Kyjeva připravovali útok pomocí balistických raket.
Do spiknutí byli zapojeni dva plukovníci ukrajinské státní ochranky, kteří tajně spolupracovali s Moskvou. Případné přeživší měl následně dorazit třetí účastník pomocí FPV dronu. Všichni tři nakonec skončili v rukou bezpečnostních složek.
Čtyřicetiletý Budanov však podobné incidenty vzhledem ke své roli označuje za „naprosto normální“ a navzdory přetrvávajícím hrozbám věří, že mírový proces může vést k ukončení války.
„Jakékoliv způsoby, formy a metody práce jsou dobré, pokud vedou k tomuto výsledku. Nevěnuji se věcem, kterým nevěřím. Věřím v proces vyjednávání. V jeho dokončení i výsledek,“ uvedl pro The Times.
Podle něj mu při jednáních pomáhají právě dřívější zkušenosti z vedení HUR, zejména díky dlouhodobě budovaným zpravodajským sítím uvnitř Ruska a zavedeným kanálům pro výměnu zajatců. „Jednáme s nimi už mnoho let, takže mi věřte, že vím, jak s nimi mluvit,“ dodal Budanov.



Spojené státy příští týden v Íránu zaútočí na mosty a elektrárny, pokud Teherán neuzavře do té doby se Spojenými státy dohodu. Ve středu to podle agentur řekl americký prezident Donald Trump při vystoupení na stanici Fox News. Dodal, že američtí představitelé v úterý vedli s íránskými zástupci rozhovory.



Rusko by po případném podepsání mírové dohody považovalo mezinárodní vojenskou misi na Ukrajině vyslanou spojenci Kyjeva za nepřijatelnou a za hrozbu. Ve středu to podle agentury Reuters prohlásila mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Reagovala tak na opakovaná vyjádření takzvané koalice ochotných.



Napětí mezi Spojenými státy a Íránem znovu prudce eskaluje. Americký prezident Donald Trump sice ustoupil od plánu zavést poplatek za plavbu Hormuzským průlivem, zároveň ale pohrozil rozsáhlými útoky na íránskou infrastrukturu. Teherán odpověděl výzvami k odvetě a zveřejnil seznam západních politiků, kteří se podle režimu stali prioritními cíli.



Anarchista ruského původu Igor Ševcov zůstane zapsaný v národní evidenci nežádoucích osob i Schengenském informačním systému. Ústavní soud odmítl jeho stížnost, je patrné z usnesení. Česká policie považuje Ševcova za bezpečnostní riziko.


