Unikátní plán pro Ukrajinu v EU už příští rok. V cestě stojí Orbán

Evropská unie zvažuje bezprecedentní plán, který by Ukrajině mohl už příští rok zajistit částečné členství v EU. V rámci unikátního modelu by Kyjev mohl získat přístup k unijním institucím ještě před splněním všech podmínek pro plné členství. V úterý o tom informoval server Politico s odvoláním na evropské představitele a diplomaty.

Zvažovaný návrh by znamenal zásadní změnu v tom, jak Evropská unie přijímá nové členy. V rámci „rozšíření naruby“ by Ukrajina získala místo u unijního stolu ještě před dokončením reforem nezbytných pro plná práva členského státu.

Jinými slovy by se Ukrajina zapojila do institucí unie už v rané fázi přístupového procesu a práva i povinnosti plnohodnotného členství by získávala postupně.

„Šlo by o přenastavení celého procesu – země by nejprve vstoupila a teprve poté by se jí postupně přiznávala práva a povinnosti. Znamenalo by to nové pojetí přístupového procesu, které by reflektovalo zcela odlišnou situaci, než jaká panovala v době, kdy Komise stanovovala přístupová kritéria,“ uvedl pro Politico jeden z unijních představitelů, který si však přál zůstat v anonymitě.

Podle evropských činitelů je tento koncept lákavý mimo jiné proto, že by Kyjevu poskytl čas a prostor k dokončení reforem demokratických institucí, justice a politického systému. Zároveň by snížil riziko, že Ukrajina ztratí naději na vstup do EU a odvrátí se od Západu.

Ani tento nápad však nemá v unii jednoznačnou podporu. Proti vytváření několika úrovní členství se staví zejména Německo. Objevují se také obavy, že zemím, které by do EU vstoupily nepřipravené, by Brusel mohl slíbit něco, co by následně nebyl schopen splnit.

Orbán jako klíčová překážka

Jednou z hlavních překážek však nadále zůstává neústupný odpor maďarského premiéra Viktora Orbána. Brusel proto vyčkává na výsledek dubnových maďarských voleb a zároveň hledá politické mechanismy, jak překonat blokování klíčových rozhodnutí.

Politico upozorňuje, že ačkoli se Orbánův postoj jeví jako neotřesitelný, stále existuje možnost, že by jej mohl ovlivnit americký prezident Donald Trump. Trumpův 20bodový mírový plán totiž počítá se vstupem Ukrajiny do EU do roku 2027. Právě proto podle bruselského serveru panuje naděje, že by americký prezident mohl vyvinout tlak na Budapešť a pomoci zajistit dohodu.

Pokud by však selhala všechna politická vyjednávání, zvažuje EU použití krajních postupů, které by omezily právo jednotlivých států blokovat rozhodnutí o rozšiřování unie – konkrétně odebrání hlasovacích práv Maďarsku. Podle Politica se Brusel zabývá i možností znovu otevřít jednání o uplatnění článku 7 Smlouvy o EU vůči Maďarsku. Tento mechanismus se používá v případech, kdy je členský stát považován za ohrožení základních hodnot unie a jde o nejtvrdší politickou sankci, kterou může EU uvalit.

Použití tohoto nástroje v praxi znamená pozastavení některých členských práv, včetně práva schvalovat přijetí nových členů.

Agentura RBC Ukraine připomíná, že už v prosinci loňského roku se objevily informace o vstupu Ukrajiny do Evropské unie k 1. lednu 2027 v případě uzavření mírové dohody a konce války. Tuto možnost nedávno potvrdil i srbský prezident Aleksandr Vučić.

Také Kyjev uvedl, že rok 2027 se objevuje v jednom z amerických mírových plánů, ačkoli příslušná pasáž je nyní přepracovávána kvůli námitkám některých členských států EU.

Německý kancléř Friedrich Merz však koncem ledna upozornil, že vstup Ukrajiny do EU k začátku příštího roku je nepravděpodobný, protože kandidátské země musí splnit takzvaná kodaňská kritéria, jejichž naplnění obvykle trvá několik let. „Ukrajinu můžeme postupně přibližovat Evropské unii. To je vždy možné, ale takto rychlý vstup prostě nedává smysl,“ uzavřel německý kancléř.