Evropská unie zvažuje bezprecedentní plán, který by Ukrajině mohl už příští rok zajistit částečné členství v EU. V rámci unikátního modelu by Kyjev mohl získat přístup k unijním institucím ještě před splněním všech podmínek pro plné členství. V úterý o tom informoval server Politico s odvoláním na evropské představitele a diplomaty.
Zvažovaný návrh by znamenal zásadní změnu v tom, jak Evropská unie přijímá nové členy. V rámci „rozšíření naruby“ by Ukrajina získala místo u unijního stolu ještě před dokončením reforem nezbytných pro plná práva členského státu.
Jinými slovy by se Ukrajina zapojila do institucí unie už v rané fázi přístupového procesu a práva i povinnosti plnohodnotného členství by získávala postupně.
„Šlo by o přenastavení celého procesu – země by nejprve vstoupila a teprve poté by se jí postupně přiznávala práva a povinnosti. Znamenalo by to nové pojetí přístupového procesu, které by reflektovalo zcela odlišnou situaci, než jaká panovala v době, kdy Komise stanovovala přístupová kritéria,“ uvedl pro Politico jeden z unijních představitelů, který si však přál zůstat v anonymitě.
Podle evropských činitelů je tento koncept lákavý mimo jiné proto, že by Kyjevu poskytl čas a prostor k dokončení reforem demokratických institucí, justice a politického systému. Zároveň by snížil riziko, že Ukrajina ztratí naději na vstup do EU a odvrátí se od Západu.
Ani tento nápad však nemá v unii jednoznačnou podporu. Proti vytváření několika úrovní členství se staví zejména Německo. Objevují se také obavy, že zemím, které by do EU vstoupily nepřipravené, by Brusel mohl slíbit něco, co by následně nebyl schopen splnit.
Orbán jako klíčová překážka
Jednou z hlavních překážek však nadále zůstává neústupný odpor maďarského premiéra Viktora Orbána. Brusel proto vyčkává na výsledek dubnových maďarských voleb a zároveň hledá politické mechanismy, jak překonat blokování klíčových rozhodnutí.
Politico upozorňuje, že ačkoli se Orbánův postoj jeví jako neotřesitelný, stále existuje možnost, že by jej mohl ovlivnit americký prezident Donald Trump. Trumpův 20bodový mírový plán totiž počítá se vstupem Ukrajiny do EU do roku 2027. Právě proto podle bruselského serveru panuje naděje, že by americký prezident mohl vyvinout tlak na Budapešť a pomoci zajistit dohodu.
Pokud by však selhala všechna politická vyjednávání, zvažuje EU použití krajních postupů, které by omezily právo jednotlivých států blokovat rozhodnutí o rozšiřování unie – konkrétně odebrání hlasovacích práv Maďarsku. Podle Politica se Brusel zabývá i možností znovu otevřít jednání o uplatnění článku 7 Smlouvy o EU vůči Maďarsku. Tento mechanismus se používá v případech, kdy je členský stát považován za ohrožení základních hodnot unie a jde o nejtvrdší politickou sankci, kterou může EU uvalit.
Použití tohoto nástroje v praxi znamená pozastavení některých členských práv, včetně práva schvalovat přijetí nových členů.
Agentura RBC Ukraine připomíná, že už v prosinci loňského roku se objevily informace o vstupu Ukrajiny do Evropské unie k 1. lednu 2027 v případě uzavření mírové dohody a konce války. Tuto možnost nedávno potvrdil i srbský prezident Aleksandr Vučić.
Také Kyjev uvedl, že rok 2027 se objevuje v jednom z amerických mírových plánů, ačkoli příslušná pasáž je nyní přepracovávána kvůli námitkám některých členských států EU.
Německý kancléř Friedrich Merz však koncem ledna upozornil, že vstup Ukrajiny do EU k začátku příštího roku je nepravděpodobný, protože kandidátské země musí splnit takzvaná kodaňská kritéria, jejichž naplnění obvykle trvá několik let. „Ukrajinu můžeme postupně přibližovat Evropské unii. To je vždy možné, ale takto rychlý vstup prostě nedává smysl,“ uzavřel německý kancléř.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Takový boj tu ještě nebyl. Studenti se rozhodli dostat šéfa své školy do Senátu
Patrně ještě nikdy se nestalo, aby se sami studenti snažili dostat do politiky ředitele své školy. Šéf smíchovské „průmyslovky“ Radko Sáblík patří k nejznámějším pedagogům v Česku, kteří se snaží měnit zažité způsoby vzdělávání. Jeho studenti tak nyní chtějí, aby změny mohl prosazovat i v Senátu, a hodlají mu do horní komory pomoci.
Siniaková jako Houdini. Jak je tohle možné? Po parádě se komentátor smál i křičel
Kateřina Siniaková je zpět v akci a v Indian Wells hned udělala dojem. Na takzvaném "pátém grandslamu" v kalifornské poušti se od české tenistky čeká primárně útok na deblový titul po boku Taylor Townsendové. V noci na pátek ovšem Češka působivě vstoupila do turnaje v singlu. Po obratu vyřadila domácí šampionku a některé její údery obletěly sociální sítě.
ŽIVĚ Nové spisy v kauze Epstein: souvisí s obviněním Trumpa z napadení nezletilé
Americké ministerstvo spravedlnosti ve spisech o sexuálním predátorovi Jeffreym Epsteinovi publikovalo dokumenty Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) související s obviněním, že prezident Donald Trump sexuálně napadl nezletilou dívku. V únoru se v amerických médiích objevily zprávy, že ministerstvo tyto dokumenty zadržovalo. V pátek o tom informovala agentura Reuters.
ŽIVĚ V Praze přistál další repatriační let. Z Ománu se vrátilo téměř sto českých občanů
Do Česka v noci na pátek dorazil další vládní repatriační let s českými občany, které zasáhl současný konflikt na Blízkém východě. Větší armádní airbus s kapacitou přes 90 míst přivezl cestující z ománského Maskatu. Na síti X to uvedlo ministerstvo zahraničních věcí. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek ráno na síti X napsal, že odletěl první repatriační let do Dubaje.
ŽIVĚ Spor prudce eskaluje. Nejezděte do Maďarska! varují Ukrajinci své občany
Kyjev obvinil Maďarsko ze zadržení sedmi zaměstnanců ukrajinské státní banky Oščadbank, kteří podle něj převáželi z Rakouska peníze. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha na síti X nazval počínání státním terorismem. Maďarský daňový úřad v pátek dopoledne oznámil zadržení sedmi ukrajinských občanů, které stíhá kvůli podezření z praní špinavých peněz.