Londýn - To, co už po řadu týdnů zažívá americká vláda a diplomacie zásluhou Juliana Assange, nyní zakusil na vlastní kůži sám zakladatel serveru WikiLeaks.

Do médií uniklo plné znění spisu, který na něj vede švédská policie a kvůli němuž žádá jeho vydání z Británie na základě podezření, že se dopustil znásilnění.

Advokát Assangeho si opakovaně stěžoval, že jeho klient sám neměl dosud možnost se s kompletním obviněním seznámit. Deník Guardian, jenž se jako první k policejnímu dokumentu dostal, však uvedl, že by s ním měl být seznámen Assangeův právní tým přímo ve Švédsku.

Biden: Je to terorista

Vedle Švédska se dál snaží proti Assangeovi právně zasáhnout i vláda Spojených států. Viceprezident Joe Biden v exkluzivním nedělním rozhovoru v pořadu Meet the Press přiznal, že administrativa zkoumá všechny právní možnosti.

Biden odmítl postup vládních právníků specifikovat, na adresu Assangeho však volil velmi ostrá slova.

Pokud se podle něj potvrdí, že Assange pomáhal americkému vojínovi se získáním dokumentů, může být označen za zločince. Viceprezident dal jasně najevo, že Assange má málo co společného s prací investigativního novináře a je blíže činnosti teroristy.

Biden zároveň potvrdil, že zveřejnění depeší už má dopad na americkou zahraniční politiku. Cizí státníci podle jeho osobní zkušenosti vyžadují setkání mezi s ním mezi čtyřma očima, bez přítomnosti diplomatů.

Slečna A, slečna W

Švédské obvinění Assange stojí na tvrzeních dvou žen, které jsou ve spisech označovány jako slečna A a slečna W, a týká se srpnového pobytu šéfa WikiLeaks na severu Evropy.

První z nich organizovala jeho návštěvu a ubytovala ho ve svém bytě, neboť se měla nacházet mimo Stockholm. Když se vrátila dřív, vyrazili s Assangem na večeři a po návratu do bytu došlo k prvnímu intimnímu kontaktu mezi nimi. 

Žena do protokolu vypověděla, že Assange z ní strhl šaty, a to i poté, co se pokusila znovu obléci. Když došly věci tak daleko, pokusila se docílit alespoň chráněného pohlavního styku. Assange ji prý však násilím zabránil v tom, aby se dostala ke kondomu. K použití prezervativu svolil až následně, ochranný prostředek však podle její výpovědi úmyslně natrhl.

Assange na policii vypověděl, že k sexu s ženou došlo, on si však nebyl poničení kondomu vědom, a ani zmíněná žena si během následujícího týdne, kdy dále sdílel její byt, na věc nestěžovala.

Podle práva jde o znásilnění

Švédští právníci tvrdí, že pokud by soud popisu událostí uvěřil, naplňovalo by Assangovo chování skutkovou podstatu trestného činu znásilnění, jak ho švédské zákony definují. Jelikož by šlo o méně násilnou variantu, hrozilo by Assangovi vězení v délce čtyř let.

Druhá z žen označovaná ve spisu jako W vypověděla, že měla během jedné noci dobrovolný a na své naléhání nakonec i chráněný pohlavní styk. Assange však podle ní následně využil jejího usnutí a ona pro probuzení zjistila, že došlo k ještě jednomu styku, tentokrát však již bez použití kondomu.

Žena na policii uvedla, že nikdy před tím nechráněný styk neměla. Ráno si okamžitě šla do lékárny koupit pilulku a zašla také do nemocnice na test. Otestování, zda netrpní sexuálně přenosnými chorobami, žádala též po Assangovi, ten to však kvůli zaneprázdnění odmítl.

I v tomto případě právníci Assangeho argumentují, že žena měla s jejich klientem dobrovolně sexuální poměr a bezprostředně poté si svým kamarádkám na znásilnění nestěžovala.

Odplata, nebo standardní postup?

Assange sám i jeho advokáti v širším kontextu tvrdí, že stíhání, kterému je ve Švédsku vystaven, je odplatou za zveřejnění důvěrných depeší amerických diplomatů. Své tvrzení podkládají i tím, že prokurátor se nejprve rozhodl případ odložit jako neodůvodněný, výše postavený státní zástupce ale verdikt zvrátil.

Právní experti, oslovení deníkem New York Times, však tvrdí, že nejde vůbec o neobvyklý postup. Silné emancipační hnutí ve Švédsku dosáhlo toho, že právní řád poskytuje ženám v případě jakéhokoli podezření ze sexuálního násilí mimořádnou ochranu. 

Assange obviňuje obě ženy ze lží, blízcí slečny A však tvrdí, že se jedná o levicovou aktivistku, která nemá naprosto žádný „politický" zájem WikiLeaks a Assangeho poškodit.

Deník Guardian v redakčním komentáři zdůvodnil, proč se rozhodl zveřejnit detaily z protokolu popisujícího obvinění ze sexuálního zneužití.

Redakce přiznala, že jde o neobvyklý krok, uvedla však, že Assange, jeho právníci i stoupenci se zachovali "naprosto neslýchaným způsobem", když se rozhodli veřejně útočit na ženy, které jsou domnělými oběťmi znásilnění.