Lucemburk/Ankara - Protivládní nepokoje v Turecku a především způsob, jakým na ně reagoval kabinet premiéra Recepa Tayyipa Erdogana, má první viditelný mezinárodní dopad.
Evropská unie v úterý odložila pokračování přístupových rozhovorů s Ankarou, a to přinejmenším do října. Jednání se přitom měla po tříleté pauze rozjet už ve středu.
Jak informovala agentura Reuters, ministři zahraničních věcí sedmadvacítky tak podpořili návrh Německa, kterému se nelíbí postup tureckých úřadů proti demonstrantům.
7500 zraněných
Turecko versus Chorvatsko
Ankara začala s Bruselem jednat už v roce 2005, stejně jako Chorvatsko. Zatímco balkánská země ale rozšíří řady EU už 1. července, Turecko čeká ještě dlouhá cesta.
Jednání se totiž zasekla na dlouhé tři roky, mimo jiné kvůli bezpočtu výtek týkajících se stavu demokracie a lidských práv v převážně muslimské zemi na pomezí Evropy a Asie.
Protesty zmítají tureckými městy už bezmála měsíc. Vše odstartovalo koncem května, když policie zasáhla proti demonstrantům v istanbulském parku Gezi.
Původně poklidné akce se změnily v pouliční bitvy, které si vyžádaly nejméně čtyři mrtvé, na 7500 zraněných a přes 1000 zatčených.
Zatýkání pokračovalo i v úterý, kdy policie zatkla v Ankaře dvě desítky lidí, které podezírá z organizování protivládních demonstrací a příslušnosti k "teroristickým organizacím"
Pomoc pro Merkelovou?
Šéf turecké diplomacie Ahmet Davutoglu úterní dohodu v EU uvítal a prohlásil, že otevření jednání o další kapitole nic nebrání. "Otevřeli jsme kapitolu 22 (týkající se regionální politiky), tato otázka je vyřešena," řekl k rozhodnutí Unie.
Odklad může v důsledku pomoci i německé kancléřce Angele Merkelové, jelikož rozhovory započnou až po zářijových volbách. Její konzervativci se dlouhodobě staví proti členství Turecka v Evropské unii.
