Praha - Rozhodnutí americké administrativy skoncovat s věznicí v Guantánamu, kontroverzními technikami výslechů a tajnými věznicemi CIA přivítaly orgány Evropské unie i samotné členské státy.
Ani po dlouhých debatách se však EU stále není schopna dohodnout, jestli bude ochotna jako celek poskytnout azyl vězňům, kteří nepředstavují bezpečnostní riziko, avšak nemají kam jít.
Předsednická země Česko je jedním z vůdců tábora, který kolektivní evropské stanovisko odmítá a prosazuje, aby se rozhodovalo pouze na úrovni jednotlivých států. Tradiční "předsednický" soupeř ČR Francie je naopak nejsilnějším hlasem mezi těmi, kdo chtějí, aby Unie jednala jako celek.
Zda Praha sama přijme nějaké vězně, dosud neoznámila. Podle ministra zahraničí Karla Schwarzenberga nás administrativa Baracka Obamy zatím ani o nic nepožádala. To potvrzují i zaměstnanci ambasády USA v Praze.
Právně složité
"Právně je to mnohem těžší otázka, než si dokážete představit," řekl Schwarzenberg Aktuálně.cz. "Ono se přetřásá, že nechceme přijmout nebohé vězně, ale to jsou velmi složité otázky, s tím bychom si neměli lehkovážně zahrávat."
Deník E15 v pátek napsal, že myšlence přijmout některé vězně v Česku není nakloněn ani ministr vnitra Ivan Langer (ODS). Ten listu řekl, že platí zásada obezřetnosti a předběžné opatrnosti. Navíc si prý nedokáže "vydefinovat zákonný podklad" pro případný pobyt vězňů na českém území.
Na Guantánamu je podle dostupných zpráv nyní zadržováno okolo 245 lidí. Přibližně 60 z nich nepředstavuje podle americké administrativy bezpečnostní riziko a může být okamžitě propuštěno. Vyvstal tu však nerudovský problém: kam s nimi?
Podle USA nemohou být tito lidé vráceni do svých zemí, jelikož by zde mohli být mučeni. Poskytnout jim politický azyl samy nechtějí, a tak o to ještě za prezidenta Bushe mnohokrát požádaly své spojence.
Kromě Albánie, která přijala pět čínských muslimů, však zatím na výzvu nikdo nereagoval. Přetrvávají totiž obavy z nebezpečnosti těchto vězňů - přestože jim USA "daly zelenou".
Schengenem sem, Schengenem tam
"První základní problém je, že máme schengenský prostor. Někdo by přijel k nám, my bychom mu poskytli politický azyl, protože jinak to nejde," myslí si Schwarzenberg. "A pak by se s odpuštěním po týdnu nabažil pohledem na krásy Prahy a vydal se někam jinam do Evropy. Kdyby tam něco provedl, měli bychom potíže."
Podle českého ministra je "buď někdo právoplatně odsouzený, nebo není právoplatně odsouzený, musíme vycházet z presumpce neviny, takže nemůžete v tomto smyslu někoho někam zavřít jenom proto, že nevíte co s ním." Propuštěnci by se tak mohli pohybovat zcela svobodně.
Existují však další důvody, proč nechtějí mnozí američtí spojenci USA vyhovět.
"Proč by měli lidé řešit jejich špinavé praktiky?" myslí si například kanadský opoziční senátor Colin Kenny. "Nijak s Američany nesympatizuji za to, že vytvořili tohle vězení."
USA versus Čína
Neochota dělat špinavou práci za Američany jde ruku v ruce s poměrně logickým tvrzením: Když nejsou vězni nebezpeční, proč je tedy USA neumístí na svém vlastním území?
Podle agentury AP se však mnohé země mohou také bát nepřátelské reakce těch států, jejichž občany guantánamští vězni jsou a které stojí o to, aby se vrátili zpět domů, kde by mohli být vyslýcháni.
Jde zejména o Čínu, která ve středu zopakovala, že si nepřeje, aby jakákoliv země přijala 17 členů ujgurských muslimských separatistických skupin, kteří byli zadrženi v Afghánistánu. Tři z nich požádali o azyl v Kanadě.
Podle humanitárních organizací je však nutné odložit obavy a skoncovat s hádkami, kdo za to může, a především napravit nespravedlnost, která se na těchto lidech už mnoho let děje.
Napravit bezpráví
"Tito lidé měli být odsouzeni nebo propuštěni již před lety. Teď je třeba najít nový způsob, jak je po letech izolace a nejistoty začlenit do společnosti," myslí si Eva Dobrovolná z Amnesty International.
"Je jasné, že hlavní zodpovědnost za ukončení bezpráví na Guantánamu nesou americké úřady. Stejně tak je zřejmé, že Amerika potřebuje pomoc svých evropských partnerů," dodává.
Evropský parlament ve středu vyzval státy EU, aby udělaly pro přijetí vězňů vše, co je možné.
Ochotu je přijmout zatím deklarovalo Portugalsko, Španělsko, Francie, Irsko a Velká Británie. Proti jsou Dánsko, Rakousko, Holandsko a podle Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda také Švédsko. Německá vládní koalice je rozdělena, názorové rozdíly existují i ve finském parlamentu.
Čekáme na informace
Česká vláda nyní čeká na detailní informace od Spojených států. Barack Obama dal v lednu svému zvláštnímu týmu 30 dní na to, aby doporučil, jak s vězni naložit. Věznice má být uzavřena během jednoho roku.
Lze očekávat, že se o věci bude jednat při úterní návštěvě Karla Schwarzenberga ve Washingtonu, kde se setká s ministryní zahraničí USA Hillary Clintonovou.
Do USA zamíří i ministr vnitra Ivan Langer. Coby zástupce předsedající země EU tam v březnu doprovodí eurokomisaře pro spravedlnost, vnitro a bezpečnost Jacquese Barrota. Podle Barrotova mluvčího se otázka Guantánama bude během návštěvy skutečně řešit.
Podle Amnesty International by měla ČR nyní projevit určitou iniciativu, když dříve nepatřila k velkým kritikům zacházení s vězni.
"Česká republika nepatřila k zemím, které na bezpráví na Guantánamu hlasitě poukazovaly. Alespoň nyní by měla dát najevo, že je připravena podpořit ukončení tohoto problému. Jako předsednická země EU může hrát klíčovou roli," apeluje Dobrovolná.
