Úmorná cesta domů. Češi zkoumali ledovce na Antarktidě, v izolaci jsou tři měsíce

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
10. 5. 2020 12:03
Z Antarktidy se po více než třech měsících vrátila expedice vědců z Masarykovy univerzity. Výprava zkoumající dopad klimatické změny na ledovce měla trvat sedm týdnů, cestu domů brněnským polárníkům ale zkomplikovala pandemie koronaviru.
Česká vědecká stanice J. G. Mendela stojí v Antarktidě od roku 2007.
Česká vědecká stanice J. G. Mendela stojí v Antarktidě od roku 2007. | Foto: Pavel Kapler/Český antarktický výzkumný program

Sedm týdnů strávila malá skupina vědců z Masarykovy univerzity na polární stanici na Ostrově Jamese Rosse na Antarktidě. Zkoumali vliv klimatických změn na ledovce a měřili změny ledové masy za uplynulý rok. Poslední týden, kdy se zhoršilo počasí a nemohli vyrážet do terénu, čekali na chilskou vojenskou loď, která je měla odvézt zpátky do civilizace do přístavu Punta Arenas v chilské Patagonii. Když pro ně loď 21. března přijela, Antarktida už byla jediný kontinent, který nezasáhla pandemie koronaviru

Návrat domů se devíti brněnským vědcům zkomplikoval. V izolaci zůstali ještě další čtyři týdny, než se dostali domů. Vrátili se minulý pátek a před sebou mají ještě poslední týden povinné karantény.

"Psychicky se na tak dlouhou izolaci připravit nejde. Expedice pro nás byla velmi úspěšná, stihli jsme všechno, co jsme si naplánovali. Návrat byl jiná kapitola, ale mě osobně uklidňovalo, že jsme pořád mířili domů," popsal zdlouhavou cestu deníku Aktuálně.cz šéf expedice, klimatolog Kamil Láska.

Místo vylodění v Punta Arenas a cesty letadlem na mezinárodní letiště v Santiagu zůstali dalších deset dní na chilské vojenské lodi v karanténě. Pluli téměř tři tisíce kilometrů podél západního pobřeží Chile na sever do přístavu Valparaíso, odtamtud jeli speciálním autobusem do Santiaga, kde platil zákaz vycházení. V hotelu čekali na repatriační let do Paříže, odkud minulý týden konečně odletěli domů do Česka.

V polární pustině

Výzkum brněnské expedice probíhal na Ostrově Jamese Rosse ležícího u severního výběžku Antarktidy. Na něm se nachází česká polární stanice J. G. Mendela, kolem je pustá krajina. Členité pobřeží plné zátok a zálivů je v létě bez ledu. Ledovce začínají až několik set metrů od pobřeží a zvedají se uprostřed ostrova. Z vrcholů stéká led k pobřeží, kde se odlamuje a odtává. 

Léto na Antarktidě.
Léto na Antarktidě. | Foto: Pavel Kapler/Český antarktický výzkumný program

Na ostrově je několik odledněných oblastí, odkud led ustoupil už před deseti tisíci lety. Ta největší plocha se nachází právě nedaleko stanice J. G. Mendela. "Když procházíte krajinou, vidíte kromě ledovcových řek a potoků také vrstvy mechu a lišejníků. Už z dálky vidíte jejich barvy - zelenou, žlutou a oranžovou. Ale pořád je to pustá krajina, kterou si můžete představit jako krajinu na Marsu nebo na Islandu," popisuje Kamil Láska. 

V ledovcích měří vědci z brněnské univerzity pomocí desítek speciálních tyčí pohyby ledové masy. Měří hloubku ledu a zaznamenávají, jak vlivem klimatických změn ledu ubývá.

Tání ledovců v Antarktidě dokážou zaznamenat i družice, satelitní snímky umí zachytit změny ledové pokrývky v průběhu let. Z nich se dá sice vysledovat rychlost pohybu ledu, nebo jak se mění okraje ledovce, ale změnu výšky povrchu - tedy jak je ledovec hluboký - z takových snímků nejde podle klimatologa Lásky vypočítat přesně.

"Naše měření spočívá v tom, že sledujeme úbytek ledu pomocí desítek tyčí rozmístěných po ledovcích, na kterých jsou i meteorologické stanice, které měří úbytek sněhu a tání ledu," vysvětluje. "Kombinujeme to s leteckými snímky nebo se snímky z dronů, které jsme začali používat. Ty nám pomáhají rekonstruovat povrch ledovce s vysokou přesností," dodává.

Co uvidím za deset let?

Tým klimatologa Lásky srovnává výsledky z jednotlivých let a vědci jsou pak schopni určit, jak velký objem ledu odtaje za určitý čas. Letošní léto na jižním pólu bylo extrémně teplé. Meteorologické stanice na Antarktidě naměřily rekordně vysoké teploty.

Z vrcholů sestupují ledovce a odtávají na pobřeží.
Z vrcholů sestupují ledovce a odtávají na pobřeží. | Foto: Pavel Kapler/Český antarktický výzkumný program

"Na řadě míst jsme zaznamenali velký pokles povrchu. Vysoké teploty, které se tam objevily ještě na začátku února, byly sice výjimečné, ale stojí za velkým úbytkem ledu. To ještě budeme muset potvrdit přesnější analýzou měření, kterou právě zpracováváme," popsal Kamil Láska část výzkumu.

Jde o mravenčí vědeckou práci. Úbytek ledu není vidět na první pohled. Ledovce jsou obrovská masa ledu a na Antarktidě chybí záchytné body třeba v podobě vzrostlých stromů. "Sám si kladu otázku, co uvidím, když se tam podívám za deset let. Rozdíl bych asi poznal, jedině kdybych měl dvě fotografie: jednu z letoška a druhou, kterou pořídím za deset let," přemítá brněnský klimatolog.

Ledovcům stačí málo a začnou tát

Právě v okrajových oblastech Antarktidy, tedy při pobřeží, kde leží i Ostrov Jamese Rosse, přitom ledu ubývá nejvíce. Dopady klimatické změny jsou na každém kontinentu jinak velké. Teplota roste různě na různých místech na Zemi. Antarktida je jedno z těch míst, na kterých se klimatická změna podepisuje nejvíce.

"Ukazuje se, že antarktický poloostrov je jedno z míst na Zemi, kde je nárůst teploty vzduchu vůbec největší," vysvětluje Láska. "Za posledních 50 let se jednalo o dva až 2,5 stupně Celsia v průměrných ročních teplotách. To je hodně vzhledem k tomu, že Antarktidu obklopuje led. Ledovcům stačí relativně malý nárůst teploty, aby na okrajích odtály."

Výzkum vědců z Masarykovy univerzity se teď soustředí na zkoumání sněhové pokrývky a vlivu srážek na tání nebo obnovování ledu. Zvýšené množství srážek v zimě se totiž může podílet na regeneraci ledovců. Pokud ale vydatně prší i v létě, ledovce pod tíhou vody naopak tají rychleji. 

"Třeba v Arktidě se objevují srážky i na jaře a na podzim čím dál častěji - bohužel pro tamní ledovce. V Antarktidě se tomuto výzkumu zatím moc týmů nevěnovalo, proto jsme se do toho letos nově pustili," popisuje Kamil Láska. "Kvůli klimatické změně nám kolísá počasí. Očekáváme, že i na Antarktidě se budou objevovat návaly deště a pak zas období sucha, stejně jako jinde na Zemi."

Když je dobré počasí.
Když je dobré počasí. | Foto: Kamil Láska

Výzkum ohrožuje pandemie

Právě proto, že je Antarktida místem, na kterém se klimatická změna podepisuje tak silně, jsou tyto výzkumy, jaké provádějí brněnští vědci, tak důležité. Podle Lásky se bez experimentálního měření neobejdeme, pokud bychom chtěli dokázat odhadnout, jak se bude klimatická změna dál vyvíjet.

Celou řadu takových průzkumů ale teď zkomplikovala pandemie koronaviru. Zatímco na Antarktidě léto a expedice končí, v Arktidě na severním pólu se naopak začíná oteplovat. Expedice naplánované na severu se teď ale musí odložit. Pokud přijde druhá pandemická vlna ještě letos na podzim nebo v zimě, pro polární výzkum to bude velká rána. Kdyby situace ve světě byla i příští rok stejná jako teď, Masarykova univerzita polárníky na Antarktidu nevyšle.

"Byla by to velká ztráta, kdybychom expedici nemohli vypravit. Máme tam přístroje a datové soubory, nemohli bychom data stáhnout, ani provést základní údržbu a výměnu baterií a opravu stanic," vysvětluje Kamil Láska. "Pravděpodobně bychom přišli o velké množství cenných informací. Všichni doufají, že za půl roku už to bude lepší. Momentálně ale nejsou cesty do Antarktidy povolené."

 

Právě se děje

Aktualizováno před 23 minutami

Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci jen 500 lidí

Spolek Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci v centru Prahy pouze 500 lidí, přestože kvůli omezení počtu účastníků hromadných akcí chystá správní žalobu. Na videu na facebooku spolku to dnes večer oznámil jeho předseda Mikuláš Minář. Kvůli dodržení omezení Milion chvilek ruší také pochod k sídlu vlády, který měl být součástí demonstrace. Policie dnes odpoledne na twitteru oznámila, že nebude lidem bránit ve shromažďování kvůli mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví. Pokud policisté zjistí porušení hygienických podmínek, věc zadokumentují a předají hygienické stanici.

Kvůli riziku nákazy novým koronavirem jsou v Česku zakázané hromadné akce nad 500 osob. Spolek Milion chvilek je ale přesvědčen o tom, že příslušné nařízení ministerstva zdravotnictví se nevztahuje na právo shromažďovací. "Vláda tvrdí opak, proto podáme správní žalobu," uvedl dnes Minář. Podle názoru právníků spolku je omezení nezákonné a protiústavní.

Minář je také přesvědčen o tom, že omezení má za cíl zdiskreditovat protestní akce. "Vláda na nás šije 'boudu' a chce protesty jednou provždy u většiny národa zdiskreditovat. Nedejme jí teď tu záminku," uvedl. Organizátoři demonstrace na Staroměstském náměstí proto dodrží podmínku maximálního počtu účastníků. "Na úterní akci proto skutečně vpustíme pouze 500 osob," upozornil předseda spolku.

Ze stejného důvodu se neuskuteční ani plánovaný pochod ke Strakově akademii, který měl být součástí úterní demonstrace. "O to důležitější bude, aby se po celé republice uskutečnilo co nejvíc lokálních akcí, které se do 500 lidí pohodlně vejdou," řekl dnes Minář.

Zdroj: ČTK
před 47 minutami

Francouzská armáda zabila velitele Al-Káidy v severní Africe

Francouzská armáda zabila v Mali velitele teroristické organizace Al-Káida v islámském Maghrebu (AQIM) Abdal Malika Drúkdala. Oznámila to dnes ministryně obrany Florence Parlyová. Francie stojí od roku 2013 v čele mezinárodní koalice proti islamistům v této africké zemi.

"Dne 3. června zabily francouzské armádní síly s podporou místních partnerů během operace v severním Mali emíra Al-Káidy v islámském Maghrebu Abdal Malika Drúkdala a několik jeho nejbližších spolupracovníků," uvedla Parlyová na twitteru. Informaci následně potvrdila agentura AFP, podle níž byl Drúkdal zabit poblíž malijského města Tessalit u hranic s Alžírskem, kde se údajně dlouhodobě skrýval.

Drúkdal byl považován za jednoho z nejzkušenějších militantních džihádistů v severní Africe. V roce 2012 patřil k hlavním organizátorům převzetí severovýchodní části Mali pod kontrolu islamistů, po němž v zemi intervenovala francouzská armáda. Ta sice ve spolupráci s místními silami zatlačila džihádisty zpět, bezpečnostní situace v zemi na severozápadě Afriky je nicméně dlouhodobě nestabilní a islamistům se daří podnikat útoky nejen v severní, ale i centrální a jižní části státu.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

AstraZeneca začíná s výrobou vakcíny proti koronaviru, i když testování ještě neskončilo

Britská farmaceutická společnost AstraZeneca oznámila, že začíná s výrobou potenciální vakcíny proti nemoci covid-19. Ačkoli klinické testování očkovací látky není dosud u konce, a není tedy jasné, zda je vakcína funkční, chce firma mít k dispozici zásoby pro případ, že by testy dopadly dobře. Stanici BBC to dnes řekl šéf společnosti Pascal Soriot. AstraZeneca si zajistila kapacity pro dodávku celkem dvou miliard dávek testované vakcíny.

"Začínáme s výrobou vakcíny ihned - musíme ji mít připravenou ve chvíli, kdy budou výsledky (testování)," řekl Soriot. "Samozřejmě, že toto rozhodnutí s sebou nese riziko, ale jde o finanční riziko, pokud vakcína nebude funkční… Pak by všechen materiál, všechny vyrobené vakcíny přišly vniveč," dodal.

AstraZeneca vyvíjí vakcínu s pracovním názvem AZD1222 ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou a v současnosti ji testuje na 10 000 dobrovolnících v Británii. Výsledky zkoušek by měla znát do srpna.

Firma se zavázala, že polovinu dávek očkovací látky, které se chystá vyrobit, poskytne chudším zemím. Ve čtvrtek oznámila, že uzavřela další dva kontrakty, přičemž jeden z nich ve výši 750 milionů dolarů s nadacemi filantropů Billa a Melindy Gatesových. Z celkem jedné miliardy dávek očkování určených pro chudší země by mělo být 400 milionů k dispozici ještě před koncem letošního roku.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Na Teplicku skončil první den senátních voleb, účast byla asi 12 procent

Volební místnosti na Teplicku, kde voliči vybírají nástupce Jaroslava Kubery (ODS), se ve 22:00 pro dnešek uzavřely. První kolo doplňovacích voleb bude pokračovat v sobotu od 8:00 do 14:00. Účast je zatím podle předběžného odhadu v průměru kolem 12 procent, řekla Pavla Doksanská z teplického magistrátu, která má na starosti organizační zabezpečení voleb.

Hlasování doprovází kvůli epidemiologické situaci zvýšená hygienická opatření. Lidé musí mít při vstupu do budov roušky, které si sejmou jen kvůli ověření totožnosti.

Nástupce Jaroslava Kubery, který nečekaně v lednu zemřel, lidé vybírají z devíti kandidátů. Pokud žádný z nich nezíská v prvním kole nadpoloviční většinu, o vítězi rozhodne za týden finále mezi dvěma nejúspěšnějšími uchazeči z kola prvního. Vítěz voleb se ujme mandátu v horní parlamentní komoře na zbytek Kuberova funkčního období, tedy do 13. října 2024. Mandát chtějí získat například teplický primátor Hynek Hanza (ODS), ústecký hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM) nebo ředitel teplického gymnázia Zdeněk Bergman (za Senátor 21 s podporou TOP 09, Liberálně ekologické strany a Strany zelených).

Zdroj: ČTK
Další zprávy