Je to nevkusné, neukazujte to. Malby vězňů z Guantánama už po protestech nesmí na veřejnost

Daniel Anýž Daniel Anýž
30. 11. 2017 17:00
Na konci roku 2008 nabídlo americké ministerstvo obrany vězňům na své základně Guantánamo na Kubě uměleckou výchovu. Kurzy malování začaly být brzy velmi populární a uvěznění vytvořili některá pozoruhodná díla. Jejich současná výstava v New Yorku v USA ale vyvolala i odpor. Podle kritiků by práce vězňů podezřívaných z terorismu a těžkých zločinů neměly být veřejně vystavovány. A možná budou úplně zničeny.
Foto: Muhammad Ansi, via John Jay College of Criminal Justice

New York - Na podzim 2008, na sklonku éry amerického prezidenta George W. Bushe, držela jeho administrativa ve věznici v Guantánamu na Kubě přes 250 lidí.

Foto: Muhammad Ansi, via John Jay College of Criminal Justice

Velkou většinu z nich Američané zatkli a uvěznili už v prvních měsících po teroristickém útoku na USA v září 2001.

Mezi programy, které měly vězně vytrhnout z depresivní monotónnosti věznění, byla vedla kurzů angličtiny nebo výuky geologie i umělecká výchova. Malování nebo jinou výtvarnou činnost si vězni brzy velmi oblíbili. 

"Chceme zaměstnat jejich hlavy. Když se něčemu věnují, nechají dozorce na pokoji. A mezi vězni jsou někteří velmi dobří umělci," citoval tehdy, na konci listopadu 2008, floridský deník Miami Herald "kulturního poradce Zaka", tedy arabského Američana, který v Guantánamu pracoval pro americkou armádu.

Teď, o devět let později, se deník Miami Herald k umění, které vytvořili vězni v Guantánamu, vrátil.

Ale k jako kontroverznímu tématu, které znovu připomnělo jizvy, jež v americké společnosti zanechal teroristický útok al-Káidy z 11. září 2001. I pochyby, které má část americké veřejnosti o následné válce USA s terorem, jejíž součástí je i americká základna Guantánamo, kde Pentagon pořád drží 41 vězňů podezřívaných z napojení na islamistické radikály.

Foto: Muhammad Ansi, via John Jay College of Criminal Justice

Předmětem sporu se stala výstava, kterou v říjnu otevřela John Jay College of Criminal Justice, což je fakulta kriminálních studií na Městské univerzitě v New Yorku.

V éře Donalda Trumpa

Expozice s názvem "Umění z Guantánama: Pocta moři" představuje 36 děl vytvořených bývalými i současnými vězni.

Výstava vzbudila zájem amerických i zahraničních novinářů. A nejen pro pozoruhodné náměty některých děl, kterými jsou například socha Svobody nebo obraz namalovaný podle známé fotky malého uprchlického chlapečka Alana Kurdího, utonulého u tureckých břehů. 

Foto: Muhammad Ansi, via John Jay College of Criminal Justice

Rozruch vzbudil i otevřeně deklarovaný politický kontext výstavy.

Podle kurátorky výstavy Erin Thompsonové má totiž expozice návštěvníkům "pomoci také k tomu, aby si poopravili pohled na vězně v Guantánamu".

"V éře Donalda Trumpa, který říká, že chce Guantánamo znovu rozšířit, dostala výstava nový aktivistický účel. Ukázat, že zadržování bez konce poškozuje vězně i lidi, kteří tam pracují," uvedla Thompsonová pro britský deník The Guardian.

Tento důraz i to, že autoři výstavy nabízejí některá z vystavených děl k prodeji, ale vyvolal odmítavou reakci řady lidí.

Foto: Al-Bihání, via John Jay College of Criminal Justice

Podle odpůrců výstavy by se práce vězňů z Guantánama neměly vůbec veřejně prezentovat.

"Vůbec nerozumím tomu, jak to fakulta mohla dovolit," uvedl pro deník New York Post Michael Burke. Jeho bratr Billy Burke zahynul jako hasič 11. září 2001 na newyorském Ground Zero.

"Kde je slušnost? Kde je důstojnost… Je to popírání, změkčování toho, co se stalo," míní Michael Burke.

Zabaveno Pentagonem

Mediální přestřelka kolem výstavy následně přitáhla pozornost úřadů, konkrétně amerického ministerstva obrany.

Pentagon nakonec podle listu Miami Herald přehodnotil dosavadní praxi, kdy díla vytvořená vězni v Guantánamu mohla opouštět věznici.

Práce z věznice odváželi obhájci zadržených a také Mezinárodní výbor Červeného kříže (ICRC).

Foto: Muhammad Ansi, via John Jay College of Criminal Justice

Jedinou podmínkou byla pečlivá bezpečnostní kontrola, například zda obraz neskrývá za malbou nějaký skrytý vzkaz.

Jinak se ale malby z Guantánama odvážely tak běžně, že v posledních letech věznice pro tento účel vyrobila předtištěný formulář.

Teď se ale Pentagon rozhodl, že "umění vytvořené vězni v Guantánamu je majetkem americké vlády", a přestal vydávat povolení k jeho vývozu z věznice.

Podle obhájkyně Ramzi Kassemové, která zastupuje některé vězně na americké vojenské základně na Kubě, si zadržení navíc už nebudou moct svá díla odvézt s sebou ani po případném propuštění.

"Místo toho prý budou spálena," uvedla Kassemová pro Miami Herald.

Podle mluvčí Pentagonu Ben Sakrissonové se armáda nebude snažit zpětně pátrat po dílech, která už věznici opustila.

"Zůstává ale otázkou, kam šly peníze z jejich prodeje," naznačila mluvčí pro Miami Herald odmítavý postoj Pentagonu k tomu, že by si současní nebo bývalí vězni mohli pracemi z Guantánama přivydělávat. 

Malovat se bude dál

Ramzi Kassemová oproti tomu upozorňuje, že dosud nikoho nezajímalo, co se s díly po opuštění Guantánama děje.

Kurátorka newyorské výstavy Erin Thompsonová také doplňuje, že do prodeje míří už jen díla už propuštěných, bývalých vězňů, nikoliv těch, kteří v Guantánamu ještě jsou.

Na webové stránce její výstavy přibyla výzva k podpisu petice na "protest proti nové politice (amerického) ministerstva obrany, která zakazuje přesun umění z Guantánama a podle které má být spáleno to, které tam zůstalo".

"Umělecké kurzy se dále konají každý týden a zadržovaní mají možnost je navštěvovat," uvedla mezitím Anne Leanosová, mluvčí věznice, pro Miami Herald.

A dodala, že na doposud nejúspěšnějším programu vězeňských aktivit v Guantánamu se zatím nic nemění.

Jak a kdy se Donald Trump rozhodl kandidovat na amerického prezidenta, tak o tom se v části novinářských a politicko-zákulisních kruhů nepochybuje. | Video: Pavel Tomášek
 

Právě se děje

před 2 hodinami

Brémy podlehly Frankfurtu 0:3, Pavlenka inkasoval po 342 minutách

Fotbalisté Brém v dohrávce 24. kola německé ligy podlehli Frankfurtu 0:3 a zůstali na předposledním místě tabulky. Brankář Jiří Pavlenka byl v bundeslize překonán po 342 minutách, celý zápas za domácí Werder odehrál i krajní obránce Theodor Gebre Selassie.

Brémy prohrály poprvé po třech ligových zápasech a ztrácí dva body na šestnáctý Düsseldorf, který drží barážovou pozici. Eintracht zvítězil podruhé za sebou a poskočil na 11. příčku.

Domácí si v úvodním poločase vytvořili víc nebezpečných šancí než soupeř, ale brankář Trapp zneškodnil dalekonosnou ránu Klaasena nebo Selkeho pokus z úhlu.

Druhé dějství jasně patřilo Frankfurtu. V 61. minutě si na Kostičův centr naskočil Silva a přesnou hlavičkou překonal Pavlenku. Reprezentační gólman podruhé inkasoval v 81. minutě z rohu od nepokrytého Ilsankera a hostující náhradník ještě v poslední minutě uzavřel skóre hlavou.

Hráči Werderu potvrdili pozici nejhoršího domácího týmu německé ligy, v aktuální sezoně na Weserstadionu ze 14 utkání získali pouhých šest bodů a vyhráli jen v září nad Augsburgem (3:2).

před 2 hodinami

V případě Maddie McCannové, jež zmizela před třinácti lety, je podezřelý Němec

Němečtí vyšetřovatelé podezřívají z vraždy britské dívky Maddie McCannové, která zmizela před 13 lety při rodinné dovolené v Portugalsku, 43letého muže z Německa. Vyšetřování otevřelo státní zastupitelství v Braunschweigu, informoval dnes Spolkový kriminální úřad. Podezřelý, který byl už v minulosti podle agentury DPA vícekrát trestán kvůli sexuálním deliktům i na dětech, si v současnosti odpykává víceletý trest ve vězení.

Tehdy tříletá Madeleine McCannová zmizela v květnu 2007 z apartmánu v turistickém komplexu v Praia da Luz u jihoportugalského města Lagos v regionu Algarve. Její rodiče byli tehdy na večeři v blízké restauraci. O osud dívenky se zajímala média na celém světě. 

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Anderson, Ozon, McQueen. Festival v Cannes zveřejnil výběr filmů pro letošní ročník

Nové filmy amerického režiséra Wese Andersona, francouzského Françoise Ozona či britského Steva McQueena jsou součástí oficiálního výběru 56 snímků pro letošní ročník mezinárodního filmového festivalu v Cannes. Filmový svátek se letos v květnu nekonal kvůli koronavirové pandemii, pro snímky je ale zařazení na jeho program prestižním oceněním, uvedla agentura AFP. Žádný český film se do výběru neprobojoval.

Na seznamu oficiálního výběru se nachází Andersonův film The French Dispatch (Francouzská spojka), Ozonův Eté 85 (Léto 85), britský filmař Steve McQueen má ve výběru snímky hned dva - Lovers Rock (Skála milenců) a Mangrove (Mangrovník).

Žádný český film v letošním oficiálním výběru festivalu nefiguruje. Ze zemí střední a východní Evropy zde mají své zástupce pouze Litva (film Soumrak režiséra Šarunase Bartase) a Bulharsko (snímek Únor od režiséra Kamena Kaleva).

Zdroj: ČTK
Další zprávy