Ukrajinci odmítli extremismus. Ultrapravice ve volbách padla

Jiří Just Jiří Just
28. 10. 2014 13:43
Ani jedné ultrapravicové partaji se nepodařilo překonat 5% volební práh pro vstup do Nejvyšší rady. Pravicoví radikálové ale do poslaneckých lavic usednou.
Nacionalistická partaj Svoboda se do ukrajinského parlamentu nedostala.
Nacionalistická partaj Svoboda se do ukrajinského parlamentu nedostala. | Foto: Martin Novák

Kyjev - Ukrajinští voliči dali radikálním nacionalistům a neonacistům najevo, že jejich přítomnost v nejvyšších patrech politiky není žádána. Majdan, svržení nenáviděného Janukovyče, boom národní hrdosti, ani konflikt s proruskými separatisty a Moskvou jim preference nezvýšily. Naopak. Volby, podobně jako jejich názoroví protivníci z komunistické strany, drtivě prohráli.

Ani jedné ultrapravicové partaji se nepodařilo překonat 5% volební práh pro vstup do Nejvyšší rady.

Nacionalisté na vedlejší koleji

Asi největší rozčarování prožívá nacionalistická Svoboda. Strana se do parlamentu probojovala před dvěma lety, když k sobě přitáhla voliče zklamané z politiky bloku Naše Ukrajina exprezidenta Viktora Juščenka a Tymošenkové Baťkivščyny.

Svoboda se proslavila svými pochody v uniformách, na kterých nechyběla ani neonacistická symbolika. Její program osciluje mezi patriotismem a ultrapravým nacionalismem - třeba svým vyhraněným vztahem k Rusům. Jedním z klíčových bodů je rehabilitace bojovníků Ukrajinské povstalecké armády.

Šéf partaje Oleh Ťahnybok byl Centrem Simona Wiesenthala dokonce umístěn do desítky světových antisemitů. Během protestů proti režimu Viktora Janukovyče patřil společně s nynějším premiérem Arsenijem Jaceňukem a Vitalijem Kličkem k politickým vůdcům opozice.

Po Janukovyčově pádu byli Svoboda a její vůdce odstaveni na vedlejší kolej a to se odrazilo na volebních výsledcích. Na květnových prezidentských volbách Ťahnybok obdržel 1,16 % hlasů a nyní strana skončila těsně pod hranicí pro vstup do parlamentu.

Červenočerní bojovníci

Volby skončily neúspěchem také pro radikály z Pravého sektoru. Obávané hnutí, které v sobě akumulovalo neonacistické organizace, bylo bojovým jádrem protestů proti režimu Viktora Janukovyče.

Pod červenočerným praporem členové organizace bojují doposud. Z kyjevských barikád se přemístili na východ Ukrajiny. Prapor Pravý sektor, kterému velí vůdce organizace Dmytro Jaroš, se účastnil většiny významných bitev s proruskými separatisty, včetně tragického boje o Ilovajsk. V současné chvíli společně s armádou brání doněcké letiště.

Voliči bojové zásluhy ani militantní program partaje neocenili. V parlamentních volbách dostala méně než 2 % hlasů. Do Nejvyšší rady se ale dostane předseda Pravého sektoru. Jaroš nekandidoval na stranické kandidátce, ale v jednomandátovém okruhu v Dněpropetrovské oblasti.

Tucet "nácků"

Právě díky specifickému volebnímu systému, ve kterém voliči hlasují jak za strany, tak i za kandidáty v jednomandátových obvodech, se podařilo pravicovým radikálům proniknout do Nejvyšší rady. Podle experta na ukrajinský extremismus Antona Šechovcova jich v parlamentu usedne 12.

Z tuctu ultrapravicových poslanců bude celá polovina zastoupena členy strany Svoboda. Mandát obhájil třeba Andrij Illenko, hlavní ideolog partaje, který neskrývá své sympatie k sociál-nacionalismu a revolučnímu nacionalismu.

Kalašnikov za poslaneckou aktovku vymění velitel dobrovolnického pluku Azov Andrij Bileckyj. Známý bojovník a vůdce radikálního Sociálně-nacionálního shromáždění kandidoval s podporou vítěze voleb Lidové fronty premiéra Jaceňuka.

Ještě před volbami experti vyzvali Lidovou frontu, aby se distancovala od Bileckého, jehož hnutí si vzalo za cíl "likvidaci všech institutů a forem politické demokracie."

Hurá radikálové

Ultrapravičáci se dostali do parlamentu také na kandidátce Radikální strany Oleha Ljaška. Kontroverzní populista se před volbami prezentoval jako příkrý nacionalista. V uniformě s nášivkou "Krym je náš" sliboval "deseparatizaci" země.

Šlo ale jen o politický kalkul, který mu měl přinést vyšší preference.

Radikální strana, za kterou stojí šéf Janukovyčovy kanceláře Serhij Lovočkin, plánovala vytěsnit z krajně pravicového spektra Svobodu a Baťkivščynu. To se jí ale podařilo pouze částečně. Ačkoliv Ljaškovově partaji předvolební průzkumy slibovaly druhé místo, nakonec od voličů získala pouze 7,5 % hlasů.

 

Právě se děje

před 41 minutami

Ptačí chřipka se v druhém chovu firmy Moras na Pardubicku nepotvrdila

Nákaza ptačí chřipkou ve druhém chovu firmy Moras v Moravanech na Pardubicku se nepotvrdila, 120 000 kusů brojlerů se nemusí utratit, oznámil ředitel krajské veterinární správy Josef Boháč. Podnik Moras má chovy ještě ve tři kilometry vzdálených Slepoticích, kde se u krůt v pondělí nákaza ptačí chřipkou potvrdila.

Ve vedlejších halách ve Slepoticích jsou brojleři, virem nakažení nejsou. Protože jsou ale v ohnisku nákazy, veterináři přikázali jejich usmrcení. Je tam zhruba 140 000 kusů drůbeže, odhadem 400 tun. Vybíjení drůbeže tam začalo v pondělí večer a potrvá zřejmě do pátku.

Zdroj: ČTK
Další zprávy