Kimově říši se neskutečně daří. Že to není propaganda, dokazují satelitní snímky

Po letech útlumu zažívá severokorejská ekonomika překvapivý růst. Podle analýzy amerického deníku The Wall Street Journal (WSJ), který se opírá o svědectví nedávných návštěvníků i výzkumů jihokorejských think-tanků, stojí za současným oživením hospodářství chudé země zejména vojenská spolupráce s Ruskem a posílení diplomatických vztahů s Čínou.

Proměna třímilionové severokorejské metropole je podle WSJ patrná na první pohled. V Pchjongjangu si dnes lze přivolat taxi pomocí mobilní aplikace, zaplatit QR kódem nebo navštívit showroom, který nabízí vozy od BMW. V ulicích také výrazně přibylo čínských elektromobilů, místní restaurace servírují pizzu či kuřecí křidélka a po městě se objevují obchody pro domácí mazlíčky.

Země zároveň zažívá stavební boom. Jen loni v Pchjongjangu vyrostlo na deset tisíc nových bytů, což je více než ve velkoměstech jako Los Angeles nebo Chicago. Ve výstavbě jsou také nové nemocnice, skleníkové komplexy nebo přímořské turistické středisko.

Že nejde o pouhou propagandu Kimova režimu, potvrzují také satelitní snímky. Ty dokumentují zvýšený pohyb lodí kolem ropných skladů, vytíženější parkoviště i vyšší intenzitu nočního osvětlení – KLDR dnes při pohledu z vesmíru svítí třikrát jasněji než před pěti lety. Jihokorejská centrální banka odhaduje, že severokorejský hrubý domácí produkt (HDP) loni vzrostl o 3,7 procenta, což představuje nejvyšší tempo růstu za posledních osm let.

Kimovu pokladnu plní válka na Ukrajině

Hnacím motorem severokorejského hospodářství je nyní podle analýzy zejména prohlubující se spojenectví s Ruskem, které zesílilo po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Institut pro národní bezpečnostní strategii, napojený na jihokorejskou rozvědku, odhaduje, že KLDR vyslala na ukrajinskou frontu přes 15 tisíc vojáků a dodala Rusku masivní množství munice.

Jen z prodeje zbraní měla Severní Korea od léta 2023 do konce loňského roku získat přes deset miliard dolarů. Dalších více než 500 milionů dolarů pak inkasovala od Moskvy jako přímou protihodnotu za vojenskou kooperaci.

Dalším klíčovým pilířem příjmů Kimova režimu zůstává kyberkriminalita. Podle bezpečnostních expertů severokorejští hackeři operující z Číny zcizili prostřednictvím útoků na kryptoburzy a další cíle miliardy dolarů.

Peking zneklidňují Kimovy ambice

Klíčovým partnerem zůstává také Čína, která s KLDR stále více obnovuje vztahy utlumené během pandemie covidu. Změnu dynamiky podtrhla i pondělní návštěva čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Pchjongjangu, která byla jeho první cestou do země od roku 2019.

Podle amerického think-tanku NCNK připadá na Čínu až 95 procent celkového zahraničního obchodu KLDR a 85 procent jejího exportu. Mezi hlavní vývozní artikly patří spotřební zboží, paruky či umělé řasy. Naopak dovoz čínských komponentů zásadně přispívá k digitalizaci země a rozmachu smartphonů i elektromobilů.

Peking však současně podle analytiků sleduje s nevolí, že KLDR paralelně s ekonomickým růstem urychluje rozvoj svého jaderného programu. Vůdce Kim Čong-un nedávno skrze státní agenturu KCNA nařídil další výrazné rozšíření jaderného arzenálu.

Výzkumník Hong Min z Korejského institutu pro národní sjednocení pro agenturu AFP uvedl, že pokud Severní Korea podnikne příliš provokativní kroky, může se její jaderný program stát zátěží i pro čínské národní zájmy.

Mimo Pchjongjang přetrvává bída

Navzdory ekonomickým úspěchům má však současný boom výrazné limity. WSJ upozorňuje, že plody ekonomického růstu se dnes soustředí zejména do Pchjongjangu a několika strategických center, zatímco realita běžného života mimo metropoli zůstává kritická.

Podle zpráv OSN trpí téměř polovina z 26 milionů obyvatel KLDR chronickou podvýživou. Celkový roční výkon severokorejské ekonomiky navíc nedosahuje ani jednoho procenta výkonu hospodářství Spojených států a totalitní režim nadále patří k nejhorším porušovatelům lidských práv na světě.