Ulánbátar chce ochlazovat své klima umělými ledovci

Zahraničí Zahraničí
20. 11. 2011 13:00
"Skladováním chladu" v ledových krách chtějí v Mongolsku čelit oteplování
"Naled" v mongolských horách
"Naled" v mongolských horách | Foto: Wikimedia Commons

Ulánbátár - Hlavní město Mongolska chce bojovat proti nepříjemným efektům spojeným s globálním oteplováním tvorbou umělých ledovců.

Zastupitelstvo Ulánbátaru financuje experiment, jehož cílem je "uskladnit" nízké zimní teploty do obrovského bloku ledu, který by pak během letních měsíců pomalu odtával a díky tomu chladil město a současně ho zásoboval vodou.

Vědci z tohoto britsko-mongolského projektu doufají podle listu The Guardian, že tímto způsobem pomohou snížit v hlavním městě v létě, kdy v něm vládne neúnosný žár, spotřebu elektrické energie nutné pro klimatizaci.

Jejich záměrem je vytváření mimořádně tlustých bloků ledu, které se na dalekém severu tvoří mnohdy přirozeně v místech, kde říční voda nebo voda vyvěrající z pramenů proniká během dne prasklinami v ledovém krunýři na povrch.

Tato voda během noci pak zmrzne a vytvoří další vrstvu. Výsledkem pak může být ledová deska vysoká i mnoho metrů.

Tím se takzvaný "naled", jak říkají tomuto procesu Rusové, liší od ledového krunýře na jezerech, který může dosáhnout jen tloušťky jednoho metru. Naled ale roste tak dlouho, dokud má voda dostatečný tlak, aby pronikla na jeho povrch.

Takovéto ledové bloky mohou být klidně i sedm metrů tlusté a tají pak přirozeně mnohem déle než normální led.

Udrží i tank

Inženýři proto zkusí vyvolat tento proces uměle tím, že vyvrtají otvory do ledu, který se začíná tvořit na řece Túl, v jejímž údolí Ulánbátar leží. Voda z nich pak bude rozlévána po povrchu ledu a jeho tloušťka se bude proto zvětšovat.

Tento proces přidávání ledových vrstev se bude v průběhu zimy opakovat v pravidelných intervalech. Princip takzvaného naledu je znám již po staletí.

Takovéto ledové bloky mohou v říčním korytu bránit při jarním tání odtoku vody a způsobit záplavy. Naled může mít ale i praktické použití.

Ulánbátar
Ulánbátar | Foto: Wikimedia Commons

Severokorejská armáda využívala v zimních měsících tohoto principu k vytváření ledových mostů přes řeky, které jsou pak schopné unést i tank. Rusové zase umějí využít naledu k vytváření tlustých desek, které jim poté slouží jako vrtné plošiny.

Termín naled - německy Aufeis - údajně poprvé použil v roce 1859 A. T. von Middendorff při pozorování tohoto jevu na východní Sibiři.

Anglo-mongolská firma ECOS and EMI je přesvědčena, že tento jev bude možno využívat v létě k ochlazování lokálního klimatu nejen v Ulánbátáru ale ve všech severských městech.

"Všichni panikaří kvůli tajícím ledovcům, nikdo ale nepřišel s levnou a ekologickou alternativou," řekl listu The Guardian geolog Robin Grayson, který právě v naledu spatřuje řešení.

Podle něj bude tento proces fungovat v každém severském městě, v němž se v zimě teplota pohybuje alespoň dva měsíce pět až dvacet stupňů pod nulou.

 

Právě se děje

Další zprávy