


Samotný úder ukrajinského letectva z minulého týdne na sklad ruských dronů by sám o sobě nijak nepřekvapil. Pozornost však vzbudil způsob, jakým Ukrajinci zaútočili. Podle deníku Euromaidan Press totiž poodhalil možné slabiny ruské protivzdušné obrany a zároveň naznačil, že dlouhodobá ukrajinská strategie začíná nést ovoce.

Ukrajinské letectvo minulý týden zasáhlo údajný sklad ruských dronů na doněckém letišti na východě Ukrajiny. Samotný výběr cíle není nijak překvapivý. Jen za poslední měsíc tam došlo ke dvěma rozsáhlým náletům na sklady bezpilotních strojů.
Pozornost však budí zejména způsob, jakým byl objekt vzdálený zhruba 40 kilometrů od frontové linie zasažen – podle pozorovatelů šlo o kombinovaný útok střel s plochou dráhou letu SCALP-EG a klouzavých pum GBU-39.
Zajímavá je především druhá zmíněná zbraň. Přibližně 130kilová satelitně naváděná puma GBU-39 může doletět i více než 100 kilometrů, ovšem pouze v případě, že je shozena z velké výšky. Pokud však letoun letí nízko nad zemí, její dosah se výrazně zkracuje a může činit zhruba 40 kilometrů.
Pokud tedy ukrajinské letectvo použilo právě tyto bomby, nabízí se dvě možnosti: buď letouny mířily k cíli ve velké výšce a vysokou rychlostí, nebo letěly nízko a přiblížily se k němu na velmi krátkou vzdálenost.
Ať už Ukrajinci zvolili kteroukoliv z těchto variant, podle deníku Euromaidan Press obě možnosti poukazují na vážné slabiny ruské protivzdušné obrany na východě Ukrajiny.
Letoun operující ve velké výšce by měl být pro radary a systémy protivzdušné obrany poměrně snadno zachytitelným cílem. Stejně riskantní by ale byl i nízký let hluboko nad nepřátelským územím.
Fakt, že Rusové nedokázali zabránit ukrajinským letounům zasáhnout cíl 40 kilometrů hluboko na území pod jejich kontrolou, podle ukrajinského deníku ukazuje, jak výrazně Ukrajina v posledních měsících oslabila ruskou protivzdušnou obranu.
Podle vojenského analytika Lukáše Visingra však samotný fakt, že se takový útok podařil, automaticky nemusí znamenat, že ruská protivzdušná obrana selhává.
„Může to znamenat i to, že Ukrajinci operaci dobře připravili – například obranu potlačili elektronickým bojem, narušili radary nebo využili slabého místa v pokrytí. Z jedné úspěšné akce bych tedy nedělal definitivní závěr,“ hodnotí Visingr pro Aktuálně.
Zároveň ale připouští, že ruská protivzdušná obrana dlouhodobě slábne, což naznačují stále častější ukrajinské dronové útoky vedené hluboko v ruském týlu.
„Často se mluví o tom, že Ukrajině docházejí střely pro Patriot nebo jiné systémy, ale málokdo si klade otázku, zda podobný problém nemá i Rusko. Ani Rusové nemají nekonečné zásoby protiletadlových raket,“ poznamenává.
Ruské radary, protiletadlové raketové komplexy i mobilní systémy protivzdušné obrany rozmístěné podél více než 1200 kilometrů dlouhé fronty jsou terčem systematických ukrajinských útoků prakticky od začátku invaze v roce 2022.
Podle analýzy webu Tochnyi.info tím Ukrajinci postupně narušují vrstvený obranný systém, na němž je ruská integrovaná protivzdušná obrana závislá. Tyto operace jsou součástí promyšlené strategie, která má ničit klíčové prvky protivzdušné obrany rychleji, než je Rusko dokáže nahrazovat.
To následně otevírá cestu k útokům na důležitější cíle hluboko v ruském týlu. Jen mezi loňským červnem a začátkem letošního března provedla Ukrajina téměř 500 takových úderů.






Bývalý maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó ve středu oznámil, že se vzdal poslaneckého mandátu, protože dostal nabídku přejít do služeb čínské automobilky BYD. Szijjártó až dosud zastupoval v parlamentu stranu Fidesz bývalého premiéra Viktora Orbána, která po drtivé porážce v dubnových parlamentních volbách přešla do opozice.



Od příštího roku by na tuzemské podnikatele měla opět dopadnout elektronická evidence tržeb (EET). Má jít o modernější verzi bez nutnosti tisknout papírové účtenky. Má hlavně narovnat podnikatelské prostředí a ročně má podle odhadu ministerstva financí přinést státu víc než 14 miliard korun. Příslušný zákon o EET ve středu přijala Sněmovna. Musí ji ale ještě projednat Senát a podepsat prezident.



Tadej Pogačar i na Tour de France pokračuje v duchu předchozích výkonů z této sezony a konkurenci nemilosrdně válcuje. Zatím se nechytá ani jeho věčný rival Jonas Vingegaard. „Ještě je to otevřené,“ namítá v rozhovoru expert Lubor Tesař. Bývalý cyklista a mistr republiky Slovince obdivuje, ale některé jeho kroky nechápe.



Požadavek premiéra Andreje Babiše, aby prezident Petr Pavel fakticky mlčel a nijak nekritizoval vládu, zůstane nevyslyšený. Když se Aktuálně.cz prezidenta zeptalo, co na požadavek Babiše říká a proč skutečně v některých případech kritizuje počínání vlády, Pavel své vystupování hájil. Zároveň oznámil, že v tom míní pokračovat, protože má obavy o směřování země.